Předchozí (81)  Strana:82  Další (83) |
|
|||
čením život z. Dač. I. 295., 187., V. Tím
chtě z., aby mne neodvadil od Kašpara. Půh. I. 331. Jimiž se bárka řídí a zacho- vává. 1512. Mus. 1883. 364. - zač. Při nálezu za právo se zachovává, že ... . Vš. 62. — co, se jak proti komu. Aby život z val proti mocnostem přírody. Vlč. Tak z-vá se i král římský proti Čechám. Ddk. VI. 167. — proč. Na jeho žádosť povolné se zachoval. Apol. Má býti z-ván ku po- žitku a k spasení lidu. Arch. III. 423. (r. 1435.). Aby cierkev to věz zbor boží a všecken lid křesťanský pravý pokoj mým přikázá- ním neb súdem každý čas zachoval. Hus 1. 468. Která (úřada boží) vezdy sobě ně- kterou duši pro záměry svoje z. umí. Sš. . Sk. 63. Život jeho (Pavlův) pro církev za- chován býti měl. Sš. Sk. 272. -- kdy. Za věku Noemova nikdo mimo koráb jeho ne- byl z-ván. Sš. II. 133. Vz Z. koho proč. — se komu čím. Službami se někomu z. Zlob. Zachovávanec, nce, m. = zachovanec.
Zachovávati, vz Zachovati.
Zachovávavý = zachovávající, erhaltend.
Moc z., požívavá, vypudivá. Ras. Záchovek, vku, m. = co zachováno, das
Ersparte. Z. lnu od předešlého roku. Us. Zachovice, dle Budějovice. Jan ze Za-
chovic. Arch. III. 190. Záchoz, e, f. = zachození, zajití, der
Hinweg. Us. Záchrámí, n. = zadní díl chrámu. Vlšk.
10. Zachramostiti, il, ěn, ění = zachrastiti,
anfangen zu rauschen. — čím kde (okolo čeho). D. — Z. = zandati mezi jiné věci, verlegen. Us.. Záchrana, y, f. = zachránění, der Schutz,
die Beschützung, Rettung, Bergung, das Schutzmittel, Präservativ. Jg., Dch., Šp., Šd. Vz Právo. Dvéře, schody na z-nu, die Noththür, Nothtreppe. Dch. Chodba na z-nu, der Nothgang. Dch. Z. zadní, die Rücken- wehre; z. poboční, die Seitenwehre. Čsk. 1 chtělo popatřiti, zdali mu v nich kyne jaká z. Šbrt. Helena život s radostí oběto- vala ku záchraně nešťastného přítele. Stnk. V z-nu někoho někomu dáti. Vinař. — Z. = co zachraňuje. Z. proti choleře. Mus. Prst svůj opatřte záchranou. Čern. Zachránce, e, m. = zachranitel. Dch.
Zachráněcí, Rettungs-. Z. skříň. Dch.
Zachránění, n., die Rettung. — Z. =
pohřeb, das Begräbniss. Na Slov. Dbš. Obyč. 108. Zachráněnosť, i, f. = záchrana, die
Immunität. Nz. lk. Zachráněný, gerettet. Vz Zachrániti.
Zachránitel, zachranitel, e, m., der Ret-
ter. Dch., Ddk. III. 133. Z. osvěty. Prch. Vz Zachránce. Zachránitelka, zachranitelka, y, f., za-
chranitelkyně, ě, f., die Retterin. Zachránitelství, zachranitelství, n., das
Rettungswesen. Dch. Zachrániti, chraň, chráně (íc), chránil, ěn,
ění; zachraňovati = ochrániti, brániti, ver- wahren, beschützen, behüten; na Slov. také pohřbíti, begraben. — koho čeho. Toho zachraň nás Bůh. D. — koho před čím |
(vz Chrániti. Brániti): před vpádem nepřá-
telským. Sych. Byl z-něm před smrtí (lépe: od smrti. Brt., Pdg.). Dva manové jeho z-li jej před jistou smrtí. Ddk. IV. 57. Z-li ho před nemocí. Ib. IV. 293. — koho (od- kud) čím: dítě z ohně (Ml), tyčkou, pro- vazem, skokem, svou odvážlivostí. Us. Z. se útěkem. Ddk. V. 251., Šb. Fr. Přemysl Otakar byl by holdováním z-nil všecky své země. Ddk. VI. 212. — koho, se kam. Z. se do šírého, sich ins Freie retten. Dch. Jaj vy moje neviňata! Čo ste komu mo- bily, že vás takto v čas do blata zachránili (= pochovali)? Na Slov. Btt. Sp. 162. Bo, koho's Jánošík na paloš načiara, tomu ne- pomôžú ani tria cisára; a komu odpíše lí- stoček trirohý, toho nezachráňa múry do oblohy. Btt. Sp. 9. — koho od čeho. Kdo z-ní vás od škody, když přindú zlé ne- hody? Sl. ps. Aby mě z-la vod šabličke vojenské. Sš. P. 575. Kolko dietok od siroby ste z-ly? Na Slov. Tč. Bůh vás zachrání od všelikej nemoci. Us. Tč. — co, koho. Na- stávající noc z-la zbytek vojska Soběsla- vova. Ddk. IV. 29. Z. mrtvého — pochovati, begraben. Na Slov. Phld. III. 476., Dbš. Obyč. 109. - koho jak. Dal ho pekne z. (pohřbíti). Dbš. Sl. pov. I. 525. Jaj, Bože môj, Bože milý! Čo ťa mi tak z-li (po- hřbili) bez truhličky, bez jamičky, roznosili na kústičky? Btt. Sp. 172. Záchranné, ého, n. = schranné, das
Bergegeld. Šp. Záchranný, Rettungs-, prophylaktisch.
Z. přístroj (při hašení požáru), Dch., Hřeb u pasu Hasického, Us., hadice, Dch., lék. Nz. lk. Z. loď, Rettungs-. Vz Zachraňovací. Zachraňovací, Rettungs-. Vz Záchranný.
Z. plachta, Khl. 72., pytel, plachta, NA. IV. 20., pás, provaz. Us. Zachraňovadlo, a, n., Rettungsmittel.
Vz Záchranný, Zachraňovací. Z. pytlové. Us. Vz o něm ve spise: Ferd. Kubert. Prakt. zápisky I. Zachraňování, n. opětné zachránění,
wiederholte Rettung. Zachrápati, chrápám a chrápu; zachrá-
pnouti, pnul a pl, utí; zachrapovati, anfan- gen zu schnarchen, ein wenig schnarchen. — abs. Někdo tu zachrápal. Us. — Z. = chrápáním (spaním) zahnati, verschnarchen. co: hněv, Ros., opici. Zachřapěti, ěl, ení = počíti chřapavě
mluviti, anfangen heiser zu reden. Ros. Vz Zachřapnouti. Zachřapiti, il, en, ení = roztlouci, zer-
brechen, zerschlagen. Na Slov. — co: hrnec. Zachřaplati = počíti chřaplati, sche-
pernd, heiser werden. Ros. Zachraplavěti = zachřapěti. Jg.
Zachřapnouti, vz Zachrápati.
Zachřapnouti, pnul a pl, utí, heiser
werden. - kdy. Při vlhkém počasí snadno z-pneš. Us. Tč. Vz Zachřapěti. Zachrapovati, vz Zachrápati.
Zachrastiti, il, ění, zachrastiti se, anfan-
gen zu rasseln, zu rauschen. Něco tu zachra- stilo. Něco se tu zachrastilo. Ros. — čím: řetězem. — Z. = zandati, zachramostiti, verlegen. — co. Us. |
||
|
|||
Předchozí (81)  Strana:82  Další (83) |