Zachrašťany, dle Dolany, něm. Zachra-
stian, ves u N. Byožova. Vz S. N., Tk. IV.
746., Rlk. Kfsk. 1048.

Záchrbtí, n. Čo v z. Historie natvoriu
genius národa slovanskjého. Phld. I. 4. 139.
(Šd.).

Zachrčeti, čí, chrč, el, ení, anfangen zu
knurren, zu röcheln. — kde. Něco ve mne
zachrčelo. Kos., Tč.

Zachrdla, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zachřestati; zachřestěti, ěl, ění, zachře-
stiti, il, ění, zachřestnouti, stnul a stl, utí;
zachřesťovati, zachřestávati = začíti chřestěti,
anfangen zu rauschen, losrasseln. — abs.
Něco tu zachřestělo. Ros. Klíče zachřestily.
Čch. Mch. 93. — oč. Meč o meč z-til. Mkr.
— čím: řetězem. Otřelou proposicí z dialek-
tiky zachřestíte. Koule. — se = zachřestiti,
losrasseln, rauschen. Jak se co zachřestne. V.

Zachřestávati, vz Zachřestati.

Zachřestěti, vz Zachřestati.

Zachřestiti, vz Zachřestati.

Zachřestnouti, vz Zachřestati.

Zachřestovati, vz Zachřestati.

Zachrchlati, vz Zachrkati.

Zachrkati, zachrchlati, aufhüsteln, auf-
räuspern. Us. Tč.

Zachřibiti, il, en, ení, zachřibovati, mit
Gesträuch besetzen; se = zbrchati se, zum
Strauch werden. Zelí se zachřibilo, už budou
brzo hlávky. Na Ostrav. Tč.

Zachřípati, vz Zachřípěti.

Zachřípění, n., vz Zachřípěti.

Zachřípený; -en, a, o, vz Zachřípěti.
Nekaz mi moju fujaru, ty básničkar zachrí-
pený, čo nemáš v srdci iba jed a na ústach
iba peny. Čjk. 22.

Zachřipěti, ěl, ení; zachřípati, zachříp-
nouti, pnul a pl, utí = zachřapěti, heiser
werden. Na Slov. Koll. — abs. He, he, he,
zachrípela (zachraptěla) striga. Dbš. Sl. pov.
I. 22. (Šd.). — od čeho. Pravda, že rastú
aj inde (stromy), ale sú krehké jak šípy;
od tých vám citné fugary strdielce rado
zachripí. Čjk. 20. — čím. Ja budem kričať,
kým kolvěk nezachnpnem. Phld. III. 13.

Zachříplý = chraptivý, heiser. Kartig.
Tak zadyšán kráča a celý prachom husto
zapadlý zachríplymi dľhú si uľahčuje pes-
ňami cestu; Nespíva len devča, než aj sama
babka zachríplá. Hol. 39., 353. (Šd.). Z-lé
nevďak eště vreštia trúby. Sldk. 135.

Zachřípnouti, vz Zachřípěti.

Zachřípnutý, heiser. Na Slov. Ssk.

Zachrkati; zachrknouti, knul a kl, utí;
zachrkávati, zachrkovati, anfangen zu räu-
spern. — abs. Někdo tu zachrkal. Ros., Jg.

Zachrknouti, vz Zachrkati.

Zachrkovati, v z Zachrkati.

Zachrochtati, chrochtám a chrochci, auf-
grunzen, aufrasseln.

Zachromovati, zu hinken anfangen.
U Brušperka. Mtl.

Zachronouti, nul, ut, utí = útrpnosť,
bolesť, hněv a nevoli spolu pojmouti a je
vynořiti, rozjitřiti se, popuditi se, zasku-
hrati, zažehrati, tfiß^ißäv. — čím. Ježíš tedy
zachronul duchem (infremuit spiritu). Sš. J.
186. — kde. Ježíš tedy opět zachronuv sám

v sobě (rursum fremens in semet ipso) přišel
k hrobu. Sš. J. 186. Hý.).
Zachroptěti, ěl, ění, anfangen zu röcheln,
ein wenig röcheln. Někdo tu zachroptěl.
Ros.

Zachroupati, vz Zachroupnouti.
Zachroupnouti, pnul a pl, ut, utí; za-
chrupěti, ěl, ěn, ění; zachroupati, zachru-
povati, losknorpeln, losknacken, anfangen
zu knorpeln. — si co: jablko. Zlob.
Zachroustati, vz Zachroustnouti.
Zachroustnouti, stnul a stl, ut, utí; za-
chroustati, losknorpeln. — si co: jablko. D.
Zachrouti se, chruji, ul, ut, utí, sich
verhüllen. — kam. Zachrul se do slámy,
ani ho viděť není. U Kr. Hrad. Kšť.

Zachrstnouti, stnul a stl, ut, utí = silně
postříknouti, begiessen, bespritzen. — koho
čím: vodou.
Zachrtousiti, ersticken. Vz Zardousiti.

— koho. Měl obložené v krku a to ho z-lo.
Mor. Šd. — se. Hus se z-la (uškrtila, udá-
vila). Ib. Šd.

Zachrupěti, vz Zachroupnouti.

Zachřupěti, ěl, ění, zu knacken anfangen.
Chmel.

Zachrustěti, ěl, ění, zachrustnouti, stnul
a stl, utí, losknastern, knistern. Ros.

Zachrypnutí, n., die Heiserkeit. Dospělí
ho (kopr, fenikl) pijú od z. Let. Mt. S. X.
1. 48.

Zachtění, n. = choutka, das Gelüsten,
die Lust, Anwandlung. Nz.

Zachtěti, vz Zachtíti.

Zachtiti, zachtěti, zachci, chtěl, chtění;
zachtívaťi = začíti chtíti, požádati, gelüsten,
ein Gelüstchen bekommen; zu wollen, zu
wünschen, zu begehren anfangen. -- abs.
Chodi sěmo tamo, vezdě (všudy) kamo
zachtě (= zachtěla). Rkk. 29. Pôjdem, jestli
zachcú páni. Zbr. Lžd. 68. — čeho: dědictví
něčího z. L. — Fil. zám. — Neosobně: za-
chce, zachtívá se mi všeho, es wandelt mich
die Lust an, es gelüstet mich, ich bin lüstern.
Zachtělo se nám piva. Sych. Z. se čeho.
Chč. 451. Jak to vidí nemocný, potom se
mu všeličeho zachce; Zachtělo se mu vína.
Us. Šd. A ešče se jí zachtělo červené pentle
na čelo. Sš. P. 641. Hned se jí toho zachtělo.
Němc. I. 86. Z-lo se jí drahého věnce. Ib.
I. 87. Z-lo se mu svobody. Kmp. Z-lo se
mu suky. Slez. Šd. Kdykoliv se mu zachce,
k smíchu nás přivede. Sych. Zachtělo se
mu vody. Br. — čemu (se). Z síně vyhlé-
daje do sadu, toho sadu jablkům zachtěl.
Pass. Zahradám se zachtělo Masilině. Zav.

— s inft. Zachtělo se mu tam jíti. Ros.,
Br. Brzy však z-lo se mu zkusiti světa.
Kld. II. 5. Z-lo se mi píti, jísti. Us. Tč. —
co. Cokoli zachtěl, mělo světu býti zákonem.
Pal. Děj. IV. 2. 64. — se komu po čem
(lépe: čeho). I z-lo se mu po něm (po po-
kladu). Sš. Sk. 270. Vz Bába. — se. Na
mor. Val. také = zamilovati se, sich verlieben.
Tanu, zachtěli sa. Vck., Brt.

Zachtívavosť, i, f. = zábavka. Šd.

Záchtivec, vce, m., der Lüstling. U Olom.
Sd.

Záchtivosť, i, f., die Lust, Begierde, das
Gelüste. Sd. Každý má srdce plno z-ti. Sá.

295*