Předchozí (83)  Strana:84  Další (85) |
|
|||
84
|
|||
|
|||
Záchtivý = komu se všeho chce, chtivý,
gelüstig, lüstern. Us. na Mor. Brt., Kk., Sd., Hlč. Zachubolený = zamračený, verdüstert,
finster, düster. Z. člověk, nebe. Na mor. Val. Vck. Zachuboliti, il, en, ení, verfinstern, ver-
düstern. Vz Zachubolený. Zachucovati, vz Zachutiti.
Zachúchati, zachúchnouti = zadechnouti,
nadechnouti, einen Hauch machen.— kam: do dlaně. Na Ostrav. Tč. Slez. Šd. — Z., hineinschreien. Pôjdem do lesa zachúchať, môjho milého vychúchat (najíti, aufsuchen). Dbš. Obyč. 153. Zachuchlati = zachuchliti.
Zachuchlený; -en, a, o = zakuklený.
Us. Knrz. Zachuchliti, il, en, ení; zachuchlovati,
zachuchávati, zachuchlívati, = zakukliti, ver- hüllen. — koho, se čím. Úzký ručník, kto- rým si ženy hlavy zachuchlávaly. Sl. let. VI. 288. Zachuchmaný. Máš pravdu, z-ný odvráva.
Sldk. 77. Zachúhnouti, vz Zachúchati.
Zachule, e, zachulka, y, f. = zadnice,
řiť, der Hintere, After, Steiss. V. Bojím se, aby zapále si prst mi ho nevstrčil v z li. Č. M. 612. Již byste snad v z-li líbali pro praebendu časnou. Br., MP. 171. — Z. = ochule, čím se co zahaluje, zvl. šátek na hlavu, die Kopfhülle. Ros. Zachuliti = zachuchliti, zaobaliti, ein-
hüllen. Jg. Zachulka, y, f., vz Zachule.
Zachulní, od zachule. After-, Steiss-. Z.
díra. Ms. ovc. Zachumelený; -en, a, o, eingehüllt, ver-
mummt; umzogen, umwölkt. — kam: do pláště. — kdy. Nebe bývá v zimě z-né. Us. Šd. Zachumeliti, zachumelovati = zaobaliti,
einwickeln, vermummen. — co komu: hlavu. Us. — se kam: do pláště. D. Z. se do peřin, sich einkrabbeln. Dch. — kde kdy. V zimě na cestě za mrazu do pláště se z., einwickeln. Us. — (co) čím: Z. cestu sně- hem, verwehen. Us. Tč. Dnes sněhem zachu- melilo. Us. Brt. Pliska (třasořitka) donese 9 poprašků na ocase a roztluče led ocasem (když přiletí, led roztaje a sněhem už jen devětkrát zachumelí;. Na Zlínsku. Brt. Zachumlaný, vz Zachumlati. Z. potáč.
Bech. Zachumlati = zchumlati, zmotrchati,
verwirren, verfitzen. Bech. — co. Us. Rk. — se kam: do pláště. Vz Zachumeliti. Zachumlený = zahalený. Vz Zachume-
lený. U Písku. Mg. Záchuť, i, záchuta, záchutka, y, f., die
Aufmunterung, Anreizung. Z. míti, komu činiti. L. — Záchutka = chuť zůstávající po něčem, pochuř, pachuť, der Nachgeschmack. Rk., Tč., Nz. lk. Záchuta, vz Záchuť.
Zachutěti, vz Zachutněti.
Zachutitel, e, m., der Aufinunterer, An-
reizer. L. |
Zachutiti, il, cen, cení; zachucovati =
chuť vzbuditi, aufmuntern, anreizen, anregen, Lust machen. — si koho (získati si, při- vázati jej k sobě, für sich einnehmen, ge- winnen.) L., Šm. Záchutka, vz Záchuť.
Zachutnati, zachutnávati = zapáchati,
zavonívati, anfangen übel zu riechen; okusiti, verkosten; oblíbiti si, Geschmack finden, sein Wohlgefallen an etwas haben, Lust be- kommen; chuť k něčemu a někom vzbuditi, Lust wecken, Einem Lust machen. Jg. — abs. Již to zachutnává. Ros. — čím: smolou (zapáchati). Chmel. — čeho = okusiti. Za- chutnal toho. Ros. — něco, sobě něco n. čeho, v něčem (jak) = oblíbiti si. Z. co. Zachutnal Bůh vůni. Br. Sobě co. Plác., Br., Kram. Z. sobě něčeho. Kom. Z. sobě v čem. Bibl., Ros. Z. si v dobrých spisech. T. Zachutnal to s srdečnou vděčností. Pís. br. Žádný sobě toho učení nemohl z. BR. II. 872. a. Radosti a slávy nebeské částku zjevenou sobě zachutnav řekl. Ib. II. 75. b. — co komu = chuť v něm k tomu vzbuditi. Někomu cizí věci z. Br. I tím jim to zachut- návaje, že. Br. — komu. Zachutnává mi to (neosobné = zachutnávám si v tom, za- líbilo se mi to), es gefallt, es behagt. Berg. Zachutnalo mu to, er fand Geschmack daran. Us. Dch., Tč. Len ako tú bábku boskal, to bolo sladkó a z-lo mu, naraz ju celú zjedol. Dbš. Sl. pov. I. 86. Záchutně, ě, f. = ulička mezi domy pro
hašení ohně nechaná, die Schlippe, Brand- gasse. Puch. — Z., v již. Čech. = postranní komůrka, Nebenkammer, f. Kts. Zachutněti, zachutěti, ěl, ění = zachut-
nati, zavoněti, zalíbiti se, gefallen. — komu. Zachutnělo mi to. Ros. Zachutniti, il, ěn, ění, zachutňovati, auf-
muntern. Past. rkp. Zachvácenec, nce, m. = zachvácený
snem, ein Schlafsüchtiger. Zachvácení, n., v z Zachvátiti. Připadlo
naň z. mysli (vzchyt, ekstase). Sš. Sk. 120. (Hý.). Zachvácený, -cen, a, o, ergriffen, erfasst,
überrascht. — čím: snem smrti, žádostí, V., vzteklostí, Kom, rozkoší. Jel. Umělec Bohem z. (unesený, nadchnutý). Krok. Poblíž tůně ležel druhý zážehem slunce z-ný. Ddk. It. v. 28. Vz Zachvátiti. Zachvácenosť, i, f. = záchvat, die Schlaf-
sucht. Bern. Zachvání, n. = zachvění. Pl.
Zachvápiti = zachvátiti, ergreifen. Rd.
zv. Záchvat, u, m. — zachvácení, zachycení,
das Angreifen, Hinreissen, Erfassen. Z. mra- zení, zima, der Frostanfall, Fieberfrost. Nz. lk. Z. horečky, der Fieberanfall. Ib. Z. bolu, der Schmerzesanfäll. Dch. Z. dýchavičnosti, dusnosti, das Asthma. Nz. Ik. — Z. = ztra- cení smyslů, vytržení, roznícení, roznícenosť, die Entzückung, Extase. L;, Č. Z. jest vrchol vášně chabé. Dk. P. 128. Mé ňáďro chví se sladkým z-tem. Osv. VI. 940 V blaha z-tu. Vrch. Zbožný mysli z. Šmb. Dj. St. I. 353. Hněvný z. Čch. Mch. 76. Hrabal jsem v rumu děsnou zachvatí. Hdk. C. 211. — Z. = Klu- |
||
|
|||
Předchozí (83)  Strana:84  Další (85) |