Záchtivý = komu se všeho chce, chtivý,
gelüstig, lüstern. Us. na Mor. Brt., Kk., Sd.,
Hlč.

Zachubolený = zamračený, verdüstert,
finster, düster. Z. člověk, nebe. Na mor.
Val. Vck.

Zachuboliti, il, en, ení, verfinstern, ver-
düstern. Vz Zachubolený.

Zachucovati, vz Zachutiti.

Zachúchati, zachúchnouti = zadechnouti,
nadechnouti, einen Hauch machen.— kam:
do dlaně. Na Ostrav. Tč. Slez. Šd. — Z.,
hineinschreien. Pôjdem do lesa zachúchať,
môjho milého vychúchat (najíti, aufsuchen).
Dbš. Obyč. 153.

Zachuchlati = zachuchliti.

Zachuchlený; -en, a, o = zakuklený.
Us. Knrz.

Zachuchliti, il, en, ení; zachuchlovati,
zachuchávati, zachuchlívati, = zakukliti, ver-
hüllen. — koho, se čím. Úzký ručník, kto-
rým si ženy hlavy zachuchlávaly. Sl. let.
VI. 288.

Zachuchmaný. Máš pravdu, z-ný odvráva.
Sldk. 77.

Zachúhnouti, vz Zachúchati.

Zachule, e, zachulka, y, f. = zadnice,
řiť, der Hintere, After, Steiss. V. Bojím se,
aby zapále si prst mi ho nevstrčil v z li.
Č. M. 612. Již byste snad v z-li líbali pro
praebendu časnou. Br., MP. 171. — Z. =
ochule, čím se co zahaluje, zvl. šátek na hlavu,
die Kopfhülle. Ros.

Zachuliti = zachuchliti, zaobaliti, ein-
hüllen. Jg.

Zachulka, y, f., vz Zachule.

Zachulní, od zachule. After-, Steiss-. Z.
díra. Ms. ovc.

Zachumelený; -en, a, o, eingehüllt, ver-
mummt; umzogen, umwölkt. — kam: do
pláště. — kdy. Nebe bývá v zimě z-né.
Us. Šd.

Zachumeliti, zachumelovati = zaobaliti,
einwickeln, vermummen. — co komu: hlavu.
Us. — se kam: do pláště. D. Z. se do
peřin, sich einkrabbeln. Dch. — kde kdy.
V zimě na cestě za mrazu do pláště se z.,
einwickeln. Us. — (co) čím: Z. cestu sně-
hem, verwehen. Us. Tč. Dnes sněhem zachu-
melilo. Us. Brt. Pliska (třasořitka) donese
9 poprašků na ocase a roztluče led ocasem
(když přiletí, led roztaje a sněhem už jen
devětkrát zachumelí;. Na Zlínsku. Brt.

Zachumlaný, vz Zachumlati. Z. potáč.
Bech.

Zachumlati = zchumlati, zmotrchati,
verwirren, verfitzen. Bech. — co. Us. Rk.
— se kam: do pláště. Vz Zachumeliti.

Zachumlený = zahalený. Vz Zachume-
lený. U Písku. Mg.

Záchuť, i, záchuta, záchutka, y, f., die
Aufmunterung, Anreizung. Z. míti, komu
činiti. L. — Záchutka = chuť zůstávající po
něčem, pochuř, pachuť, der Nachgeschmack.
Rk., Tč., Nz. lk.

Záchuta, vz Záchuť.

Zachutěti, vz Zachutněti.

Zachutitel, e, m., der Aufinunterer, An-
reizer. L.

Zachutiti, il, cen, cení; zachucovati =
chuť vzbuditi, aufmuntern, anreizen, anregen,
Lust machen. — si koho (získati si, při-
vázati jej k sobě, für sich einnehmen, ge-
winnen.) L., Šm.

Záchutka, vz Záchuť.

Zachutnati, zachutnávati = zapáchati,
zavonívati, anfangen übel zu riechen; okusiti,
verkosten; oblíbiti si, Geschmack finden,
sein Wohlgefallen an etwas haben, Lust be-
kommen; chuť k něčemu a někom vzbuditi,
Lust wecken, Einem Lust machen. Jg. —
abs. Již to zachutnává. Ros. — čím: smolou
(zapáchati). Chmel. — čeho = okusiti. Za-
chutnal toho. Ros. — něco, sobě něco n.
čeho, v něčem (jak) = oblíbiti si. Z. co.
Zachutnal Bůh vůni. Br. Sobě co. Plác.,
Br., Kram. Z. sobě něčeho. Kom. Z. sobě
v čem. Bibl., Ros. Z. si v dobrých spisech.
T. Zachutnal to s srdečnou vděčností. Pís.
br. Žádný sobě toho učení nemohl z. BR.
II. 872. a. Radosti a slávy nebeské částku
zjevenou sobě zachutnav řekl. Ib. II. 75. b.
— co komu = chuť v něm k tomu vzbuditi.
Někomu cizí věci z. Br. I tím jim to zachut-
návaje, že. Br. — komu. Zachutnává mi
to (neosobné = zachutnávám si v tom, za-
líbilo se mi to), es gefallt, es behagt. Berg.
Zachutnalo mu to, er fand Geschmack daran.
Us. Dch., Tč. Len ako tú bábku boskal,
to bolo sladkó a z-lo mu, naraz ju celú
zjedol. Dbš. Sl. pov. I. 86.

Záchutně, ě, f. = ulička mezi domy pro
hašení ohně nechaná, die Schlippe, Brand-
gasse. Puch. — Z., v již. Čech. = postranní
komůrka, Nebenkammer, f. Kts.

Zachutněti, zachutěti, ěl, ění = zachut-
nati, zavoněti, zalíbiti se, gefallen. — komu.
Zachutnělo mi to. Ros.

Zachutniti, il, ěn, ění, zachutňovati, auf-
muntern. Past. rkp.

Zachvácenec, nce, m. = zachvácený
snem, ein Schlafsüchtiger.

Zachvácení, n., v z Zachvátiti. Připadlo
naň z. mysli (vzchyt, ekstase). Sš. Sk. 120.
(Hý.).

Zachvácený, -cen, a, o, ergriffen, erfasst,
überrascht. — čím: snem smrti, žádostí,
V., vzteklostí, Kom, rozkoší. Jel. Umělec
Bohem z. (unesený, nadchnutý). Krok. Poblíž
tůně ležel druhý zážehem slunce z-ný. Ddk.
It. v. 28. Vz Zachvátiti.

Zachvácenosť, i, f. = záchvat, die Schlaf-
sucht. Bern.

Zachvání, n. = zachvění. Pl.

Zachvápiti = zachvátiti, ergreifen. Rd.
zv.

Záchvat, u, m. — zachvácení, zachycení,
das Angreifen, Hinreissen, Erfassen. Z. mra-
zení, zima, der Frostanfall, Fieberfrost. Nz.
lk. Z. horečky, der Fieberanfall. Ib. Z. bolu,
der Schmerzesanfäll. Dch. Z. dýchavičnosti,
dusnosti, das Asthma. Nz. Ik. — Z. = ztra-
cení smyslů, vytržení, roznícení, roznícenosť,
die Entzückung, Extase. L_;, Č. Z. jest vrchol
vášně chabé. Dk. P. 128. Mé ňáďro chví se
sladkým z-tem. Osv. VI. 940 V blaha z-tu.
Vrch. Zbožný mysli z. Šmb. Dj. St. I. 353.
Hněvný z. Čch. Mch. 76. Hrabal jsem v rumu
děsnou zachvatí. Hdk. C. 211. — Z. = Klu-