boké spaní (nepaměť), z něhož nemocný jen
s velikou snažností probuzen býti může,
lethargia, die Schlafsucht. V. Z. mrtvicový,
der Schlaganfall. V z-tech, anfallsweise. Nz
lk. Přicházívá naň z. Sych.

1. Zachvátiti, chvať, chvátě, til, cen, ení;
zachvacovati = uchytiti znáhla, chytaje za-
lapiti, zarvati, ergreifen, erhaschen, anpacken,
überfallen, überraschen. — abs. Nedejte se
z., lasst euch nicht hinreissen. Us. Dch. Ta
holka nezachvacuje (nezajímá). Jnda. Světz.
1884. 583. — co, koho. Peklo ho zachvátilo;
Co zachvátí, co zhubil. V. Smrť ho zachvá-
tila (naň připadla). D. Zachvacuje mne mysli
prudkosť. Jel. Přišel do lesa, kde ho noc
z-la. Us. Vck. Zimnice ho z-la. Us. Šb. 7.
Tam z-lo potomky zbojníků rámě spravedl-
nosti; Neobyčejný mor z-til vojsko císařské.
Ddk. II. 404 , III. 266. Kdo cé tam opatři,
dy cě smrć zachvácí. Sš. P. 21. Keď je vóla
božia, tu nás smrť zachváti. Na Slov. Tč.
Sotva že som jednej uvládal pohrome vy-
hnúť, už mňa iná a temer horšá zachvátila
zkáza. Hol. 4. Jižť vás ta noc a tma z-la
v níž nelze žádného díla dělati. BR II. 112.
b. (Jaroslav) Kublajevica zachvátí. Rkk. 55.
Bázeň z la je. Hus. II. 356. — Br., Rkk.,
Kom. — koho čím: křídly, D., osidlem.
Plác. Vášně hněvem zachvacují náhlým stří-
zlivé. Msn. Or. 152. — V. Kom — koho
kde: někoho v poklísce z. D. Bratří, byl-liby
také zachvácen člověk v nějakém úpadku.
Sš. II. 64. Vsiu silu v tvrdě hradě z. Rkk.
19. — Rvač. — koho jak. Bůh nás skrze
morovou ránu zachvacuje. Mladici Smoličku
z-til proud toku s sebou. Dač II. 24. V městě
vašem remeslo delal a tu z dopuštění božího
smrtí jest zachvácen. Sl. let. V. 76. — koho
(gt.). Výmluvnosť jeho posluchačů zachvá-
tila, šp. m.: posluchače (akkus.). Brt. Tam
jich (je) z-li a 37 vozů pobrali. Kron. hrad.
(Tč.). — kam. Tys jich z-til sebou k vy-
sokosti. Lipa 345. — kdy. Smrť dne ²⁴/₆z-la míšenského markrabí Albrechta; O rok
dříve z-cen touže nemocí kněžic Děpolt.
Ddk. IV. 92., 78. V tom jest Tomana smrť
z-la. NB. Tč. 169. Roku 1126. z-la smrť ještě
jiné tři osoby historické. Ddk. III. 13. Je-
dnoho dne z-la ho noc v cestě. Kld. II. 96.

2. Zachvátiti se = sraziti se (o těstu),
schliefig werden. Chmela.

Záchvativý = ospánlivý, schlafsüchtig;
hinreissend. D. Vz Záchvatný. Z. slovo, řeč,
pohled. Us. Tč. Řečnil tak živo a z-vo.
Lipa 223.

Záchvatka, y, f. = záchvat. Na z-tku
svoje pouta kouť. Hdk. L. k. 25.

Záchvatný, hinreissend. Vz Záchvativý.
Dch. Z. nadšení. Msn. Or. 46. Vichr na z-né
žatvě. Hdk. Lum. V. 258.

Záchvatovitý = záchvativý. Chmel.

Záchvěj, e, m. = zachvění, die Erzitte-
rung, Bebung Erschütterung, Schwingung,
Vibration. Z-je podélné či longitudinalné,
příčné, vzduchové. Vz KP. II. 291., 282.,
Nz. Uzlyz-je, die Schwingungsknoten, oblouk
z-je, der Schwingungsbogen; šířka (dálka)
z-je, die Schwingungsweite, trvání z-je, die
Schwingungsdauer, bod (střed) z-je, der
Schwiriguiigspunkt. Nz. Pokud Pán svémocně

čistě lidskému a přirozenému před ohavnou
smrtí otřesu a z-ji oddati se uhodlal. Sš. J.
203. — Z., osob. jm. Šd.

Zachvělosť, i, f., die Bebung, Erbebung.
Dch.

Zachvění, n., das Erbeben. Vz Záchvěj.
Z. harfy. Kyt. 1876. 48.

Záchvěv, u, m. = záchvěj. Mus. 1880.
363., Nz lk., Šp., Hd. Lehký z. Čch. Mch.
46. Z. rtů, Vrch., hlasu, Brt., ňader. Čch.,
Bs. 45. Citů z. Nrd.

Zachvístaný; -án, a, o, bespritzt, be-
schmutzt, besudelt. Vz Chvístačka. Us. Šd.

Zachvístati, zachvístnouti, stnul a stl,
ut, utí, zachvistovati = chvístem pokáleti,
mit dem Kothe verunreinigen. Ros. — co:
prádlo.

Zachvístnouti, vz Zachvístati.

Zachvistovati, vz Zachvístati.

Záchvit, u, m. = záchvěj. Do modra jak
safír planou tichým z-tem. Vrch. Myth. I.
207.

Zachvíti, chvěji, chvěl, ěn, ění; zachví-
vati= pohybovati, zatřásti, wanken o. schwan-
ken machen, erschüttern; se, wanken, schwan-
ken, erzittern. — (se) čím. Jedno kohoutí
zakokrhání celou zachvělo blažeností. Puch.
Z-la se pocitem nevýslovné rozkoše. Hrts.
Zachvěje listím větřík. Č. Zachvěl se mra-
zem. Bázeň mým srdcem z-la. Dch. Jun
Hlasem tím se zachví v barce. Kká. K sl.
j. 107. Srdce jeho zachvívalo se podobnými
city. Osv. I. 273. Její rty tou z-ly se řečí.
Vrch. Plesem tím se zachvívalo nebe. Vrch.
O víně. 165. Hrůza z-la mnou. Šbr. Hněv
zachvívá v těle každou žilou. Osv. I. 593.
Zachvěje se mrazným dechem. Čch. L. k.
9. Písně zachvívají nejjemnějšími strunami
srdce. Tč. exc. O choć bych ja zachvjal
stromečkami dvěma, juž taká něbudzě, jako
prvša byla. Sš. P. 383. Lupení větrem se
zachvívá. Sš. Mat. 26. — co. Palma zlehka
zachvívá své rozsochy zelené. Atal. Zachvěješ
višinku, panenka ci (ti) spadně. Sš. P. 383.
— se kde komu. Starci se berla v ruce
z-vá. Krok. Ruka její z-la se v ruce jeho.
Šbr. Slza na brvách se mu z-la. Vlč. Abso-
lutismus zachvěl se ve svých základech
okřídlenou myšlénkou. Osv. I. 364. Před
ním se největší páni zachvívali. Kká. Td.
298. Ty v mém se zachvíš náručí. Kká. K sl.
j. 46. Mech pružný pod její se zachvěl no-
hou. Vrch. Náhle neobvyklý ton se zachvěl
v tichém dolu. Vrch. Národové se zachvívali
před kalicha září krvavou. Čch. L. k. 67.
Srdce celé z-lo se v žalném jeho hlase.
Čch. L. k. 85. Dva stíny zachvěly se v krytbě.
Čch. Mch. 77. Zachvěl se na celém těle. Nitra.
VI. 313. — se komu. Že se králi srdce
z-lo. Němc. I. 88. Srdce mé se zachvěje.
Čch. L. k. 28. Vrba se z-la, studánka za-
šuměla. Němc. I. 89. — se proč. Duše za-
chvívá se hrůzou. Šml., Vrch. Bolem zachvěla
se duše. Osv. I. 275. Zachvíval se při tom
radosti. Šml. I. 51. Ňadra se touhou zachvěla.
Kká. K sl. j. 106., 88. Tak zachvívá pro
šemetné království se tyran strachem. Sš
Bs. 59. — jak. Někdy jenom od kořene
do vrcholku se zachvěje. Kyt. 1876. 85. Z-la
sa ako lihačka. Klčk. Zb. IV. 104. Zlehka