Předchozí (85)  Strana:86  Další (87) |
|
|||
86
|
|||
|
|||
se zachvěl. Sml. 14. — kdy. Při té zprávě
se zachvěl. Us. K slovům těm ale Mojžíš zachvěl a zatřásl se. Sš. Sk. 83. (Hý.). Zachvojiti, il, en, ení, zachvojovati =
chvojí pokryti, verreisern. — co: zastřeleného jelena (aby dravé ptactvo k němu nemohlo). Šp. Zachybati = chybáním naplniti, zuwerfen.
— co čím: příkopu kamením. Na Ostrav.
Té. Zachycení, n., vz Zachytiti.
Zachycený; -en, a, o, aufgefangen, er-
fasst, ergriffen. Z. list. Us. Dch. Vz Zachy- titi. Zachyčiti se, zadychčiti se. Na Slov.
Plk. Zachýliti, il, en, ení, zachylovati, herab-
beugen. L. Záchysta, zachysta, y, m., zastr. = kdo
o potravu vojenskou se stará, potravník, sta- rosta potrav (spíže), potravný, der Proviant- meister. Ros. Zachystal, a, m., der Bereiter. — Z.,
osob. jm. Zachystanec, nce, m. = zachystaný, der
Verproviantirte. Ros. Zachystání, n., vz Zachystati. Dobré z.
ze strany víry. Kom. Prax. p. 87. Zachystaný; -án, a, o, vz Zachystati.
Zachystati, zachystávati = zásobiti, za-
opatřiti, připraviti, versehen, bereiten. V. — co, se čím jak: město potravami na
několik let, Ros., se potřebnými věcmi (v čas), Br., někoho pavézou, se koňmi, Kom., se zbrojí. Flav. Tím hle způsobem rodičové potomky své jako nějakým podílem otcov- ským zachystávají. Har. II. 130. Přísně při- kazujíce poroučíme, že se všelikými potře- bami k tomu času zachystáš. Km. 1880. 599. Exc. — si co: peníze. Cyr. — se proti komu: proti nepříteli. Žer. — se kdy. Ktož se zachystá ve žni, syn můdrý jest. BO. Záchystek, stku, m. = zásobek, zásoba,
der Vorrath. Ros. Záchystnosť, i, f. = zásobnosť, zásobení,
genugsame Vorsehung, Verproviantirung. Ros. Záchystný = zásobný, zásobený, možný,
versehen. Ros. Záchyt, u, m., der Abfang, technol. Dch.
Zachytač, zachytatel, e, m., der Er-
greifer, Erwischer. Jg. Zachytačka, zachytatelka, y, f., die
Ergreiferin, Erwischerin. Us. Zachytatel, vz Zachytač.
Zachytatelka, vz Zachytačka.
Zachytiti, il, cen, ení; zachytati, zachyt-
nouti, tnul a tl, ut, utí; zachycovati = uchy- titi; zadržeti, ergreifen, erwischen ; podepříti, fangen, unterfangen, unterstützen. — co, koho: psaní. Sotva ho zachytil (zadržel). Us. Z. něco (podepříti). V. Z. dvéře, aby nebouchly, auffangen, ránu, den Hieb pariren. Dch. Prečože ju také bôle zachytili ? Sl. ps. 130. Mečom a ohňom plieň všetko, čo za- chytíš. Klčk. Zb. III. 33. Tuhaprudký zbúril sa z náhody víchor: prach, metané listí, i čo ľahké všetko zachýtal a v kole zhusta točil. Hol. 108. Zaiskrilo sa mu v očoch, keď |
ju zazrel a akby ho neboli zachytili, bol
by zpadol. Dbš. Sl. pov. VIII. 28. Zůstali v Mezříči toliko přes noc a ráno, co který kde zachytil, s sebou zvali. Pam. Val. Meziř. 112. Společník jeho jest zachytil peníze a řekl. NB. Tč. 72. — co, se čím: kotvicí, hákem. Pass. Zachycený leknutím, úžasem (zachvácený). Johanit. Z. se rukama. Us. Z. stín stěnou. ZČ. III. 8. Z. stoku kanálem. Lat. př. Kn. 1877. 100. — koho za co: za kabát. Ros. Slézaje s vozu zachytl se za košinu. Us. Šd. — se. Kotvice snadno se zachytí. Ros. Sotva se zachytil. Us. Jeleni se zachytli (parohy perouce se se svázali). Us. Dobre, zachytí sä milý pán (vzchopí se). Er. Sl. čít. 70. — se, co kde. Zachytil se vítr v plášti. D. Z. posla na cestě. Nb. Z. v ležení list. Lpř. J. Není se tu kde za- chytnouti, abych mohl vylézti.Us. Sd. Padaje neměl se na čem zachytnouti. Us. Šd. Vlk sa naraz zachytil cestou. Dbš. Sl. pov. I 6. Všecko mi poberú, co zachyťá v domě. Mor. Tč. — se čeho: trámu. Ros. Ona k němu přistoupila, hrdla se zachytila. Sš. P. 109. Zachytil se jiných děvčat. Sá. Z. se něčích sukní. Sá., Osv. I. 181. Musí se z. všeho, z čeho kouká dosti malé živobytí. Sá. — co komu. Sluha z-til mu ruku. Dbš. Sl. pov. I. 169. — jak. Pochytili cepy a cupy- lupy! cupylupy! Kadial z-li po hlave, po nohách, po drieku. Dbš. Sl. pov. IV. 82. Myšlénku ve slova z. Dch. Po vsi se jí smáli, že každé pírko v letu zachyťuje. Sk. — co, koho kdy. Zachytil se v pádu (padaje) vyčnívajícího balvanu. Šml. A já se v úzkosti tvého křídla z-la. Němc. I. 14. — co kam. Z. Někoho do Náručí. Osv. I. 277. Již neškrobí, sukně by se jí zachyťovaly v podpatek. Sk. Záchytka, y, f., der Zugsträngansatz. Šm. Zachytlavý = který zachytává, fangend. Záchytný, Fassungs-. Z. příčina, der An- haltspunkt. Rk. Zachytrale, pfiffig. Ptal se z. Us. Šd. Zaíc, e, m., = zajíc. V jihových Mor. Brt. Zaihráti = zahráti. Na Slov.
Zaíkati se = zajíkati se. U Opav. Pk. Zaikavec, vce, m. = zajíkavec. Zaist = zajíti. Na Slov. Zaiskriť sa = zajiskřiti se. Na Slov. Zaistiť = zajistiti. Na Mor., na Slov a ve Slez. Šd. Zaistranský. Z. kraje. Sl. let. I. 74.
Zajac, e, m. = zajíc, zastr., ale na Slov.
posud. Vz Zajíc. Z. bežel na hole. Hdž. Šlb. 15. Zajačati = zaječeti. Na Mor. a Slov.
Zajaček, čka, m. = zajíček.
Zajáčik, a, m. = zajíček. Na Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 69., HVaj., BD. II. 163. Zajačina, y, f. = zaječina. Na Mor. Vck.
Zajačinka, y, f. = zaječinka.
Zajačky, pl. f., jm. polí. Na Mor. Vck.
— Z., druh jablek. Na Zlínsku. Brt. Zajadlý = zajedlý.
Zajahavosť, i, f. = škohlavosť, škrabla-
vosť, die Rauhigkeit. Bern. Zajahavý = škohlavý, škrablavý, rauh.
Bern. |
||
|
|||
|
|||
Předchozí (85)  Strana:86  Další (87) |