se zachvěl. Sml. 14. — kdy. Při té zprávě
se zachvěl. Us. K slovům těm ale Mojžíš
zachvěl a zatřásl se. Sš. Sk. 83. (Hý.).

Zachvojiti, il, en, ení, zachvojovati =
chvojí pokryti, verreisern. — co: zastřeleného
jelena (aby dravé ptactvo k němu nemohlo).
Šp.

Zachybati = chybáním naplniti, zuwerfen.

— co čím: příkopu kamením. Na Ostrav.
Té.

Zachycení, n., vz Zachytiti.

Zachycený; -en, a, o, aufgefangen, er-
fasst, ergriffen. Z. list. Us. Dch. Vz Zachy-
titi.

Zachyčiti se, zadychčiti se. Na Slov.
Plk.

Zachýliti, il, en, ení, zachylovati, herab-
beugen. L.

Záchysta, zachysta, y, m., zastr. = kdo
o potravu vojenskou se stará, potravník, sta-
rosta potrav (spíže), potravný, der Proviant-
meister. Ros.

Zachystal, a, m., der Bereiter. — Z.,
osob. jm.

Zachystanec, nce, m. = zachystaný, der
Verproviantirte. Ros.

Zachystání, n., vz Zachystati. Dobré z.
ze strany víry. Kom. Prax. p. 87.

Zachystaný; -án, a, o, vz Zachystati.

Zachystati, zachystávati = zásobiti, za-
opatřiti, připraviti, versehen, bereiten. V.

— co, se čím jak: město potravami na
několik let, Ros., se potřebnými věcmi (v čas),
Br., někoho pavézou, se koňmi, Kom., se
zbrojí. Flav. Tím hle způsobem rodičové
potomky své jako nějakým podílem otcov-
ským zachystávají. Har. II. 130. Přísně při-
kazujíce poroučíme, že se všelikými potře-
bami k tomu času zachystáš. Km. 1880.
599. Exc. — si co: peníze. Cyr. — se proti
komu: proti nepříteli. Žer. — se kdy.
Ktož se zachystá ve žni, syn můdrý jest.
BO.

Záchystek, stku, m. = zásobek, zásoba,
der Vorrath. Ros.

Záchystnosť, i, f. = zásobnosť, zásobení,
genugsame Vorsehung, Verproviantirung.
Ros.

Záchystný = zásobný, zásobený, možný,
versehen. Ros.

Záchyt, u, m., der Abfang, technol. Dch.

Zachytač, zachytatel, e, m., der Er-
greifer, Erwischer. Jg.

Zachytačka, zachytatelka, y, f., die
Ergreiferin, Erwischerin. Us.

Zachytatel, vz Zachytač.

Zachytatelka, vz Zachytačka.

Zachytiti, il, cen, ení; zachytati, zachyt-
nouti, tnul a tl, ut, utí; zachycovati = uchy-
titi; zadržeti, ergreifen, erwischen ; podepříti,
fangen, unterfangen, unterstützen. — co,
koho: psaní. Sotva ho zachytil (zadržel).
Us. Z. něco (podepříti). V. Z. dvéře, aby
nebouchly, auffangen, ránu, den Hieb pariren.
Dch. Prečože ju také bôle zachytili ? Sl. ps.
130. Mečom a ohňom plieň všetko, čo za-
chytíš. Klčk. Zb. III. 33. Tuhaprudký zbúril
sa z náhody víchor: prach, metané listí,
i čo ľahké všetko zachýtal a v kole zhusta
točil. Hol. 108. Zaiskrilo sa mu v očoch, keď

ju zazrel a akby ho neboli zachytili, bol
by zpadol. Dbš. Sl. pov. VIII. 28. Zůstali
v Mezříči toliko přes noc a ráno, co který
kde zachytil, s sebou zvali. Pam. Val. Meziř.
112. Společník jeho jest zachytil peníze a
řekl. NB. Tč. 72. — co, se čím: kotvicí,
hákem. Pass. Zachycený leknutím, úžasem
(zachvácený). Johanit. Z. se rukama. Us. Z.
stín stěnou. ZČ. III. 8. Z. stoku kanálem.
Lat. př. Kn. 1877. 100. — koho za co:
za kabát. Ros. Slézaje s vozu zachytl se za
košinu. Us. Šd. — se. Kotvice snadno se
zachytí. Ros. Sotva se zachytil. Us. Jeleni
se zachytli (parohy perouce se se svázali).
Us. Dobre, zachytí sä milý pán (vzchopí
se). Er. Sl. čít. 70. — se, co kde. Zachytil
se vítr v plášti. D. Z. posla na cestě. Nb.
Z. v ležení list. Lpř. J. Není se tu kde za-
chytnouti, abych mohl vylézti.Us. Sd. Padaje
neměl se na čem zachytnouti. Us. Šd. Vlk
sa naraz zachytil cestou. Dbš. Sl. pov. I 6.
Všecko mi poberú, co zachyťá v domě. Mor.
Tč. — se čeho: trámu. Ros. Ona k němu
přistoupila, hrdla se zachytila. Sš. P. 109.
Zachytil se jiných děvčat. Sá. Z. se něčích
sukní. Sá., Osv. I. 181. Musí se z. všeho,
z čeho kouká dosti malé živobytí. Sá. —
co komu. Sluha z-til mu ruku. Dbš. Sl.
pov. I. 169. — jak. Pochytili cepy a cupy-
lupy! cupylupy! Kadial z-li po hlave, po
nohách, po drieku. Dbš. Sl. pov. IV. 82.
Myšlénku ve slova z. Dch. Po vsi se jí smáli,
že každé pírko v letu zachyťuje. Sk. — co,
koho kdy. Zachytil se v pádu (padaje)
vyčnívajícího balvanu. Šml. A já se v úzkosti
tvého křídla z-la. Němc. I. 14. — co kam.
Z. Někoho do Náručí. Osv. I. 277. Již neškrobí,
sukně by se jí zachyťovaly v podpatek. Sk.
Záchytka, y, f., der Zugsträngansatz. Šm.
Zachytlavý = který zachytává, fangend.
Záchytný, Fassungs-. Z. příčina, der An-
haltspunkt. Rk.
Zachytrale, pfiffig. Ptal se z. Us. Šd.
Zaíc, e, m., = zajíc. V jihových Mor.
Brt.

Zaihráti = zahráti. Na Slov.
Zaíkati se = zajíkati se. U Opav. Pk.
Zaikavec, vce, m. = zajíkavec.
Zaist = zajíti. Na Slov.
Zaiskriť sa = zajiskřiti se. Na Slov.
Zaistiť = zajistiti. Na Mor., na Slov a
ve Slez. Šd.

Zaistranský. Z. kraje. Sl. let. I. 74.

Zajac, e, m. = zajíc, zastr., ale na Slov.
posud. Vz Zajíc. Z. bežel na hole. Hdž.
Šlb. 15.

Zajačati = zaječeti. Na Mor. a Slov.

Zajaček, čka, m. = zajíček.

Zajáčik, a, m. = zajíček. Na Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 69., HVaj., BD. II. 163.

Zajačina, y, f. = zaječina. Na Mor. Vck.

Zajačinka, y, f. = zaječinka.

Zajačky, pl. f., jm. polí. Na Mor. Vck.
— Z., druh jablek. Na Zlínsku. Brt.

Zajadlý = zajedlý.

Zajahavosť, i, f. = škohlavosť, škrabla-
vosť, die Rauhigkeit. Bern.

Zajahavý = škohlavý, škrablavý, rauh.
Bern.