Zajahliti, il, en, ení, zajahlovati = za-
raziti, zatarasiti, zaberaniti. — co: cestu.
Ziak. — co kam: kůl do země. D. Vz
Zajehliti.

Zajachtati sa. Potom bežala, koľko vlá-
dla; ale čo ďalej běžela, tým sa vätšmej
zajachtala. Dbš. Sl. pov. I. 434.

Zajajať sa = zatřpytiti se, erglänzen,
aufschimmern. Nôž pohodený zagagal sa a
cvengnul. Phld. III. 1. 40.

Zajajkati = praviti ,jaj^´, stěžovati si,
wehklagen. Na Slov. Phld. II. 1. 7. - kde.
A v tom zajajká dačo pri dverách, búcha
na ne i volá: Otvor, otvor! Klčk. VI. 27.

Zajakati sa = zajíkati se, stottern. —
kdy. V odriekaní sa zajaká. Zátur. Háj. I.
28., Ib. Nápr. 145. Při každém slově se za-
jakoval. Na Ostrav. Tč.

Zajakavo = zajíkavě. Na Slov. Vy čítate
z. Hdž. Ślb. 58.

Zajakavý = zajíkavý. Na Slov. Hdž.
Šlb. 58.

Zajaklivý = zajíkavý, stotternd. Na
Ostrav. Tč.

Zajaktati = zajektati. Na Slov. Ssk.

Zajakury, dle Dolany, Sajakur, ves u So-
botky. PL.

Zajalověti, ěl, ění, unfruchtbar werden.

Jg.

Zajančeti, el, ení = zaječeti. — kde.
Mají mocný hlas. jak zazpívali, tak v kostele
zajančelo. Slez. Šd. Vz Jančeti.

Za Jankelcem, Hinter-Jankeletz, hospoda
u Vys. Mýta.

Zajaraběť, zajaravěť sa = zjitřiti se,
zjařiti se. Nad zámkom mecú sa hadice, za-
jarabel sa vzduch kartačami. Sldk. 123. —
čím. Všetko ožilo, krásne kraje sa zajasaly
a novým kvetom zajaravely. Er. Sl. čít. 63.
— Němc. III. 203.

Zajařmiti, il, en, ení, bejochen, mit dem
Joche bedrücken. — koho (pod jarmo, jho
přivésti).

Zajásati = zaplesati, zavýskati, frohlok-
ken, aufjauchzen; jasné zasvitnouti, zablesk-
nouti se, heller-, aufglänzen. — abs. Zajasal
(erglänzen) blesk rannej zory a ožiaril Tatier
hory. Syt. Táb. 300. — se. Pravý Sláv
každý chudobný. Keby Sláva pánov mala,
inak by sa zajasala. Čjk. 74. Z lesklých perlí
stříbrná se zajásala plesa. Osv. VI. 941. —
(komu, s kým, se) jak. Zajásej mu v zla-
tém písně ladu. Osv. VI. 518. (Pdl.). Národ
zajásá s ním ve choral. Kos. Olym. I. 273.
V slávě sa zajasal a zrodil sa znova. Na
Slov. Tč. Slnko vyššie vystúpilo na oblohu;
žiarne jeho blesky padaly na tmavozelený
povrch lesa a kde tu ešte nedoschnutá
kvapka rosy z-la sa v mihotavom skvoste
drahokamov. Phld. III. 1. 11. — se od čeho.
Háj sa od zlata zajasal, keď sa pastierik
na zlatom tátoši s kráľom stretnul. Dbš. Sl.
pov. I. 251. — kde. Z. v nitru svém. Šbr.
Z-sal jsem v hloubi duše. Vrch. V roztvo-
renom obloku zajasala sa tvár růžová; Ne-
zazrel ju nikdo, len keď sa medzi tanečni-
cami zajasala; Večer v princeskinej svetlici
dvanásť sviec sa zajasalo. Dbš. Sl. pov. IV.
52., I. 53., 284 (Šd.). Z. nad něčím. Us. Tč.
Zajasal blesk jasnej zory ponad horami.

Na Slov. Tč. Sluniečko zajasalo sa raz ešte
nad mladým okolím Slovenska. Sldk. Mart.
37. — kudy. Gajdy druhému do hrsti sotí:
Ej, tyže brat. už huk si lap! A hybaj, skočí
do prostred kola, radosť zajasá okom sokola,
až zem pod nim podurieva. Sldk. 23. (Šd).

Zajasněti, ějí, ěj, ěl, ění = počíti jasným
býti, hell werden. Jg.

Zajasniti, il, ěn, ění; zajasňovati, an-
fangen aufzuhellen. — co čím: elektrickým
světlem.

Zajastrabiť = zajestřabiti. Na Slov.

Zajastriť, il, en, ení. Lev dvojačistým
zašvihol ohoniskom, keď vlk zajastril z hu-
šťavy postrežnej. Sldk. 50., 231. (Šd).

Zajatec, tce, m. = zajatý, vojín za války
v ruce nepřátelské upadlý, der Gefangene.
Vz S. N., Vlšk. 249., 253., 394., 404., 406.
Z-tce vydati. Čsk. K 80 vznešených z-tců
přivedeno večer před krále; Z-tci ve válce
a zločinci byli skoro také na roveň staveni.
Ddk. III. 234., IV. 153.

Zajatek, tku, m., der Kriegsfang. Dch.

Zajatí = zajetí. Zlob., Vck.

Zajatka, y, f., die Gefangene. Dch., Mus.
VIII. 390.

Zajatné, ého, m. = odměna hlídači za
to, že zajal dobytek nebo škodaře, das Geld
für die Gefangennahme, Wegnahme. Mor.
Šd.

Zajatosť, i, f., die Eingenommenheit. Pro
takovou mysli z. přerývá vazbu; Vstoupiv
na výsosť zajal z. Sš. II. 143., 110. (Hý.).

Zajátří, n. V z. někoho šlehnouti. Msn.
Or. 125.

Zajatý; zajat, a, o, gefangen. Vz Zajíti, 2.
Směniti z-té; směnu učiniti o z-té. J. tr.
Z. smysl, befangen. Z. loď, die Prise. Čsk.
Už su něbožatko cely zajaty. Sš. P. 568. —
komu. Vykúpil nás ako stádo nepriateľom
zajaté. Zátur. Vinš. I. 9. kde: v boji.
Us. — čím. Z. kopím. Lpř. Slov. I. 21.
Šuhaj ten stojí divom z-tý, erstaunt. Sldk.
317. Z. nemocí, schwer krank. Mor. Vck.
Čím΄s jiným z-tou má hlavu. Kká. Td. 65.

Zajda, y, f. = břemeno, nůše, die Last.
Na Slov a mor. Val. Vck. Z. šatů, drev.
Plk.

Zajdák, u, m. = mošna, kabela, die Ta-
sche. Mor. Kld. I. 37., Mtl., Vck.

Zajdení, n. (lépe: zajití. Jg.). Rozk.

Zajdení = zašlý. Vz Zajíti. Už jsem byl
z-ný (už jsem zašel, minul) a tu na mne
křičí. Mor. Vck. — kde. Tak daleko byl
v tom lesi zajdený. Ib. Brt., Kld. I. 91. —
čím. V tichosti píše srdečnej na z-ný rosou
oblok. Sldk. 161.

Zajdrboch, u, m. (žertovně = záda, der
Rücken). Dostal na z. (na záda, byl bit).
Jg., Šm., Msk.

Zajdu, vz Zajíti, 1.

Zaječenec, nce, m. = mladý zajíc, ein
junger Hase. St. skl. V. 245.

Zaječeti, el, ení = jek vydati, aufbrau-
sen, erschallen, aufstöhnen, aufseufzen). Za-
ječelo moře. Jg. Tu zaštikol primáš husle
pod bradu, až zajačaly. Lipa I. 43. — jak
A v tom triraz zdlhavo zajačí píšťala. Lipa
II. 260. — kam. Akoby už truba do bitky
zajačala. Phld. III. 12. — od čeho. Šidlo