Předchozí (87)  Strana:88  Další (89) |
|
|||
človekovi až po rúčku do tela uviazlo. !
Človek od veľkej boľasti iba zajačau a utekau preč odtial. Dbš. Sl. pov. I. 49. — na koho, aufschreien. Na Ostrav. Tč. 1. Zaječí — od zajíce, Hasen-. Z. kůže,
srsť, noha (běh), péro, pérko, sluchy (uši), maso (zaječina), sádlo, Us., masitosť n. libo- vina, V., přirození, Rad. zv., předek, zadek, hřbet, skok, Us., chlup, bobky, drob. Šp. Skákal pes přes oves, po zaječí sledi. Er. P. 394. Má z. srdce (o bázlivém); Je z-ho srdce. Us. Dáli se z. běh (nožka) pod práh, bude dům hojné navštěvován. Us. u N. Byd. Kšť. Vzal do z-čích (utekl). Vk., Vrů., Šml., Kká. Td. 160., Kmp. Č. 147., Tč., Ktk. Vzal zaječí rozum (utekl). U Litomš. Bda. Práskl do z-čích (utekl), až se hlava na něm třásla. Kšá., Hrb., Stnk. Z-čích úskoků hledati. Wtr. Užiti zaječí rady; Užil zaje- čího; Zaječí praporec rozvinouti (vz Útěk). Č. Panská láska na krátce jako z. chvost trvá. Na Slov. Panská láska roste na za- ječím chvostě (nestálá). Koll. Mnoho psů (chrtů) z. smrť. V. Z. úmysl míti (chtíti utéci). Rk. Z. oko (s krátkou klapkou), lagophthalmus. Nz. lk., Schb. Z. pysk (vro- zené rozštěpení pysku), labium leporinum, die Hasenscharte. Nz. lk. Kdo se narodí se z-čím pyskem, bývá šťastným Na mor, Val. Vck. Vz S. N. — Z., k zajíci se vztahující, Hasen-. Z. teneto, obora n. háj, V., vnada, brok, síť. Us. Zaječím skokem šíti (velikými stehy). Us. Z. chléb, Hasenbrod. Dch. Z. kar, ein Hasenschmaus (z. hostina, řeč při zaje- čině). Btt. Sp. — Z. orel (který zajíce honí, zaječník), aquila melanooetus, der Hasen- adler. Klein. — Z., v botanice. Z. ouško, die Ochsenrübe, D.; dráby, die Pantoffeln; jetel (dětel), oxalis acetosella, der Hasen-, Sauerklee, Korn. J. 136.; kopíčko, lepora- rium telum, der Hasenknebel, Vus ; koření, Jád.; noha (zajíčky), trifolium arvense, der Katzen-, Hasenklee; nužka, ozymum; lu- pení, loppacium rotundum, Aqu.; oko (be- nediktový kořen, hřebíčková bylina), geum urbanum, das Benediktenkraut; řepka, ra- pontium, Reš.; salát, der Sauerklee; sléz (slíz), malva rotundifolia, die Gassen-, Gänse- pappel, Čern.; štovík, cicerbita, rumex sil- vestris, der Hasenampfer. Ros. Z. keř, phoe- nicopu8, der Waldlattich; zelí = šťavel. Slb. 468., 635., 636., Šd., Vck. Z. chléb = ře- bříček. U N. Bydž. Kšť. 2. Zaječí, ího, n., něm. Saitz, ves u Hu-
stopeče v Brněnsku. S. N. — Z., ves v Tá- borsku. Vz Blk. Kfsk. 155. 1. Zaječice, zaječnice, e, f. = zajícova sa-
mice, ramlice, der Satzhase, Setzhase, Mutter- hase, die Hasin. Skotná z. Kká. Td. 67. 2. Zaječice, dle Budějovice, jméno místní,
ves a) u Chrasti; b) u Dnespek, Zajetsebitz; c) u Mostu, Saidschütz, Tato ves jest svou hořkou vodou proslulá. Vz S. N. — Z., něm. Sadschirz, ves u Jirkova. PL. Cf. Tk. IV. 746., Blk. Kfsk. 387., 379., 7., 313., Arch. III. 547., Sdl. I. 259., II. 255. 1. Zaječický, Saidschützer. Z. sůl (síran
hořčíkový), Pr. Chym., voda. Rostl. 2. Zaječický, ého. m., osob. jm. Z. Jan.
Vz Jir. H. l. II. 345. |
Zaječín, a, m., Hasendorf, ves u Žam-
berka. Vz Sdl. Hr. II. 94. Zaječina, y, f. = zaječí maso, das Hasen -
fleisch. Smrž., Aqu. Nechválí ani z-ny, pro- tože prý vzbuzuje melancholii. Jir. Ves. čt. 379. — Z. = zaječí kůže, der Hasenbalg. D. Z. mořená (gebeizt), sušená (kůže). Kh. Zaječinář, e, m. = kdo zajíce, zaječinu
prodává, der Wildhändler. Šd. Zaječinka, y, f. = zaječina. Jestli ne-
kedy tebe príde apetit či na jahniatko, či na zajačínku, či na inú dáku zverinku. Zbr. Báj. 50. Zaječisko, a, n., ein grosser o. schlechter
Hase. Zaječnice, e, f. = zaječice. Us.
Zaječník, a, m., vz Zaječí (orel).
Zaječov, a, m., Zajetschow, ves u Sv.
Dobrotivé. Zajeď, i, f. = co v ústech (hl. za zuby)
od jídla zůstává. Us. — Z. = puchýř v ústech koňských, eine Blatter. L. — Zajedi (v ob. mluvě: zajedě) = neduhové na jazyku ho- vězího dobytka. Us. Vz Zájedí. Jg. Zajedač, e, m., ein wackerer Esser. L.
Zájedek, dku, m. = pochoutka, der Lecker-
bissen. Bern. Der Imbiss, das Konfekt, der Nachtisch, die Leckerbissen. Dch., Tč., Rk., Lpř. J. Dj. I. 72. Zájedí, n. = nemoc dobytka, když ječné
plévy vpíchají se mu v jazyk (též: zajede. Vz Zajeď). — Z. = žvanec. Vezmu ti z. (uškrtím tě). Us. — Z. = housenky (u krav, u koní), comedones, die Mitesser. Jg., Hrp. Zajedlivosť, i, f., der Ingrimm. L.
Zajedlivý = kousavý, ergrimmt, ingrim-
mig, wüthend, bissig. L. Vz Zajedlý. Zajedlosť, i, f., die Aufsässigkeit, Ver-
bissenheit. Ta z. vaše oproti nám. Zbr. Hry 250. Zajedlý = kdo si na někoho zasedl, auf-
sässig. Us. Knrz., L. Vz Zajedlivý. Z. Ar- nulf proboval i Bulharov popudiť. Let. Mt. S. X. 1. 37. Zajednati, zajednávati = zjednati, ver-,
ausgleichen, abthun einen Streit. — co: vojnu. L. — co komu. Us. Z-val mu tam byt. Us. Vk. — oč ke komu. Již o to ke dvoru zajednáno. Div. z ochot. — Jg. Zajednice, e, f. Společník, jenž obmýšlí
novou z-cu založit, s dílem svým z rodin- ného spolku vystoupí. Vč. Str. 6. Zajedno = za jedno, für eins. Z. uznati.
Zlob. Jim to z. bude. Abr. Tak se mluví, jakoby Čechové, Poláci, Rusové a Litvané vůbec již z. byli. Pal. Děj. V. 1. 39. Zajedu, vz Zajeti.
Zájedy, pl., m., vz Zájedek. L.
Zajehliti, il, en, ení, zajehlovati = za-
raziti, zatlouci, einstecken, einrammeln. — co kam: kolíky do podvalu. Us. — čím: beranem. Vz Zajahlati. Zajechati, hingehen, hinfahren, auf den
Weg (zu Fuss, zu Wagen) sich begeben, aufbrechen, eine Fahrt unternehmen. Us. — kam jak: do města na voze. Tě. — se, im Fahren verfehlen. Na Ostrav. Tč. Zajechtati, vz Zajekati.
Zájek, u, m., vz Jek. Mimo ples v hlu-
čivém zájeku nic není slyšeti. Shakesp. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (87)  Strana:88  Další (89) |