človekovi až po rúčku do tela uviazlo. !
Človek od veľkej boľasti iba zajačau a
utekau preč odtial. Dbš. Sl. pov. I. 49. —
na koho, aufschreien. Na Ostrav. Tč.

1. Zaječí — od zajíce, Hasen-. Z. kůže,
srsť, noha (běh), péro, pérko, sluchy (uši),
maso (zaječina), sádlo, Us., masitosť n. libo-
vina, V., přirození, Rad. zv., předek, zadek,
hřbet, skok, Us., chlup, bobky, drob. Šp.
Skákal pes přes oves, po zaječí sledi. Er.
P. 394. Má z. srdce (o bázlivém); Je z-ho
srdce. Us. Dáli se z. běh (nožka) pod práh,
bude dům hojné navštěvován. Us. u N. Byd.
Kšť. Vzal do z-čích (utekl). Vk., Vrů., Šml.,
Kká. Td. 160., Kmp. Č. 147., Tč., Ktk.
Vzal zaječí rozum (utekl). U Litomš. Bda.
Práskl do z-čích (utekl), až se hlava na
něm třásla. Kšá., Hrb., Stnk. Z-čích úskoků
hledati. Wtr. Užiti zaječí rady; Užil zaje-
čího; Zaječí praporec rozvinouti (vz Útěk).
Č. Panská láska na krátce jako z. chvost
trvá. Na Slov. Panská láska roste na za-
ječím chvostě (nestálá). Koll. Mnoho psů
(chrtů) z. smrť. V. Z. úmysl míti (chtíti
utéci). Rk. Z. oko (s krátkou klapkou),
lagophthalmus. Nz. lk., Schb. Z. pysk (vro-
zené rozštěpení pysku), labium leporinum,
die Hasenscharte. Nz. lk. Kdo se narodí se
z-čím pyskem, bývá šťastným Na mor, Val.
Vck. Vz S. N. — Z., k zajíci se vztahující,
Hasen-. Z. teneto, obora n. háj, V., vnada,
brok, síť. Us. Zaječím skokem šíti (velikými
stehy). Us. Z. chléb, Hasenbrod. Dch. Z. kar,
ein Hasenschmaus (z. hostina, řeč při zaje-
čině). Btt. Sp. — Z. orel (který zajíce honí,
zaječník), aquila melanooetus, der Hasen-
adler. Klein. — Z., v botanice. Z. ouško,
die Ochsenrübe, D.; dráby, die Pantoffeln;
jetel (dětel), oxalis acetosella, der Hasen-,
Sauerklee, Korn. J. 136.; kopíčko, lepora-
rium telum, der Hasenknebel, Vus ; koření,
Jád.; noha (zajíčky), trifolium arvense, der
Katzen-, Hasenklee; nužka, ozymum; lu-
pení, loppacium rotundum, Aqu.; oko (be-
nediktový kořen, hřebíčková bylina), geum
urbanum, das Benediktenkraut; řepka, ra-
pontium, Reš.; salát, der Sauerklee; sléz
(slíz), malva rotundifolia, die Gassen-, Gänse-
pappel, Čern.; štovík, cicerbita, rumex sil-
vestris, der Hasenampfer. Ros. Z. keř, phoe-
nicopu8, der Waldlattich; zelí = šťavel. Slb.
468., 635., 636., Šd., Vck. Z. chléb = ře-
bříček. U N. Bydž. Kšť.

2. Zaječí, ího, n., něm. Saitz, ves u Hu-
stopeče v Brněnsku. S. N. — Z., ves v Tá-
borsku. Vz Blk. Kfsk. 155.

1. Zaječice, zaječnice, e, f. = zajícova sa-
mice, ramlice, der Satzhase, Setzhase, Mutter-
hase, die Hasin. Skotná z. Kká. Td. 67.

2. Zaječice, dle Budějovice, jméno místní,
ves a) u Chrasti; b) u Dnespek, Zajetsebitz;
c) u Mostu, Saidschütz, Tato ves jest svou
hořkou vodou proslulá. Vz S. N. — Z.,
něm. Sadschirz, ves u Jirkova. PL. Cf. Tk.
IV. 746., Blk. Kfsk. 387., 379., 7., 313.,
Arch. III. 547., Sdl. I. 259., II. 255.

1. Zaječický, Saidschützer. Z. sůl (síran
hořčíkový), Pr. Chym., voda. Rostl.

2. Zaječický, ého. m., osob. jm. Z. Jan.
Vz Jir. H. l. II. 345.

Zaječín, a, m., Hasendorf, ves u Žam-
berka. Vz Sdl. Hr. II. 94.

Zaječina, y, f. = zaječí maso, das Hasen -
fleisch. Smrž., Aqu. Nechválí ani z-ny, pro-
tože prý vzbuzuje melancholii. Jir. Ves. čt.
379. — Z. = zaječí kůže, der Hasenbalg.
D. Z. mořená (gebeizt), sušená (kůže). Kh.

Zaječinář, e, m. = kdo zajíce, zaječinu
prodává, der Wildhändler. Šd.

Zaječinka, y, f. = zaječina. Jestli ne-
kedy tebe príde apetit či na jahniatko, či
na zajačínku, či na inú dáku zverinku. Zbr.
Báj. 50.

Zaječisko, a, n., ein grosser o. schlechter
Hase.

Zaječnice, e, f. = zaječice. Us.

Zaječník, a, m., vz Zaječí (orel).

Zaječov, a, m., Zajetschow, ves u Sv.
Dobrotivé.

Zajeď, i, f. = co v ústech (hl. za zuby)
od jídla zůstává. Us. — Z. = puchýř v ústech
koňských, eine Blatter. L. — Zajedi (v ob.
mluvě: zajedě) = neduhové na jazyku ho-
vězího dobytka. Us. Vz Zájedí. Jg.

Zajedač, e, m., ein wackerer Esser. L.

Zájedek, dku, m. = pochoutka, der Lecker-
bissen. Bern. Der Imbiss, das Konfekt, der
Nachtisch, die Leckerbissen. Dch., Tč., Rk.,
Lpř. J. Dj. I. 72.

Zájedí, n. = nemoc dobytka, když ječné
plévy vpíchají se mu v jazyk (též: zajede.
Vz Zajeď). — Z. = žvanec. Vezmu ti z.
(uškrtím tě). Us. — Z. = housenky (u krav,
u koní), comedones, die Mitesser. Jg., Hrp.

Zajedlivosť, i, f., der Ingrimm. L.

Zajedlivý = kousavý, ergrimmt, ingrim-
mig, wüthend, bissig. L. Vz Zajedlý.

Zajedlosť, i, f., die Aufsässigkeit, Ver-
bissenheit. Ta z. vaše oproti nám. Zbr. Hry
250.

Zajedlý = kdo si na někoho zasedl, auf-
sässig. Us. Knrz., L. Vz Zajedlivý. Z. Ar-
nulf proboval i Bulharov popudiť. Let. Mt.
S. X. 1. 37.

Zajednati, zajednávati = zjednati, ver-,
ausgleichen, abthun einen Streit. — co:
vojnu. L. — co komu. Us. Z-val mu tam
byt. Us. Vk. — oč ke komu. Již o to ke
dvoru zajednáno. Div. z ochot. — Jg.

Zajednice, e, f. Společník, jenž obmýšlí
novou z-cu založit, s dílem svým z rodin-
ného spolku vystoupí. Vč. Str. 6.

Zajedno = za jedno, für eins. Z. uznati.
Zlob. Jim to z. bude. Abr. Tak se mluví,
jakoby Čechové, Poláci, Rusové a Litvané
vůbec již z. byli. Pal. Děj. V. 1. 39.

Zajedu, vz Zajeti.

Zájedy, pl., m., vz Zájedek. L.

Zajehliti, il, en, ení, zajehlovati = za-
raziti, zatlouci, einstecken, einrammeln. —
co kam: kolíky do podvalu. Us. — čím:
beranem. Vz Zajahlati.

Zajechati, hingehen, hinfahren, auf den
Weg (zu Fuss, zu Wagen) sich begeben,
aufbrechen, eine Fahrt unternehmen. Us. —
kam jak: do města na voze. Tě. — se,
im Fahren verfehlen. Na Ostrav. Tč.

Zajechtati, vz Zajekati.

Zájek, u, m., vz Jek. Mimo ples v hlu-
čivém zájeku nic není slyšeti. Shakesp. Tč.