Předchozí (88)  Strana:89  Další (90) |
|
|||
89
|
|||
|
|||
Zajekati se, zastr. = zajíkati se.
Zajekavec, vce, m. = zajíkavec.
Zajekavosť, i, f., zastr. = zajíkavosť.
Zajekavý = zajíkavý. Šm.
Zajektati, ein wenig klappern. Hlavu
z vody vyskytši drobet z-la. Ler. Zajekury, dle Dolany, osada. Vašek.
Zájem, jmu, m. = zajmutí i co zajmuto,
zajetí, die Wegnahme, das Weggenommene. Dle strčes. práva = vzetí n. brání v základ, die gerichtliche Pfändung, Wegnahme des Viehes wegen nicht bezahlter Interessen; nachdem das Vieh weggenommen war, war- tete man, ob der Schuldner die Interessen zahlen werde; that er das nicht, wurde das Vieh zu Gunsten des Gläubigers verkauft. Vz Brání, Gl. 378., S. N. Z. = právo vlast- níka pozemku, když na něm cizí dobytek zastihne, zajmouti tolik kusů, kolik k na- hrazení škod}' jest potřebí. Z. = zabavení. Vš. Z. právní. O zájmu dobytka na ško- dách vz Zř. zem. Jir. 0. 23., L. 46., Vš. Jir. VII. 22 , 24., 25., 29. Kdo nepořádného zájmu dobytka neprokáže. Faukn. Na z. jezditi, zur Pfändung. P. Sob. 48. Z. do- bytka škodu činícího, aby jej pán jeho vyplatil. Sych. V zájem vzíti. J. tr. Po zájmiech jedú. Vš. Jir. 34. Bránie jest pro úrok nezaplacený na dědictví dlužníka s ko- morníkem a poslem purkrabie najvyššieho nebo bez komorníka i posla mocí svú — koní, krav, ovec, sviní a jiného všelikého dobytka z., což za úrok nezaplacený i za náklady dosti móž býti; Komorník má znáti summu všeho z-jmu, aby věděl, pokud má zajímati; Večer a po poledni žádný zají- mati vedlé práva nemá, než každý z., každé branie s komorníkem má se ráno a dopo- ledne toliko dieti; Ne každý den k zájmu jest příhodný; Z. se odhádá; Z. propustiti, učiniti; Ten z. poženu k úřadu; Z. vyru- čiti, hnáti, přihnati; Z-mu otpierati: Relace na z. Vš. Jir. 325., 328., 332., 348, 397. — Z. = loupež, die gewaltsame Wegnahme, der Raub Gl. 378. Téměř půl země polské na šíř i na dýl mečem, ohněm a zájmem pohubili. Skl. 389., 580. Téhož léta ten pátek po božiem těle pan Kolda učini ve- liký z. po vesnicech. Let. 157. Propustichu z.; Bieše z., jež jest vojsko zachytilo. BO. Obětovali sú z plena a z zájmu, jenž sú byli s sebú přihnali. BO. Z. lidí; z. udělati (za- jímati); ohněm, mečem i zájmem lidí a do- bytků krajiny zhubiti, velikou škodu činiti. V. Zájmem trestati. D. Děvice vzaty v zá- jem (do zajetí). Krok. Z. dobytka během nepřátelským (kořisť). — V zájem = od- měnně, wechselseitig. Vz Vzájem. Půjčka v zájem (za oplátku), Wurst wider Wurst. D. — Z. = zaražení hřebíku koni do živého, průboj, zajetí, das Vernageln des Pferdes, der Stich. Který kůň má zájem. Ms. bib. — Z., das Interesse. V tomto významu se to- hoto slova dříve neužívalo; avšak můžeme ho i v přeneseném smyslu užívati. Jinak lze je všelijak nahraditi: věc zajímavá, pro- spěch, zajímavosť, dobré, příčina, účasten- ství, záležitosť, důležitosť atd. Tedy: Leží to v našich zájmech = náš prospěch toho chce, žádá, potřebuje, vymáhá. Os. Tyto |
zájmy v život uvedly společnosť = společ-
nosť z těchto příčin zřízena jest, nebo: spo- lečnosť zřizujíc se tento prospěch na zřeteli měla. Šm., Šb. Zájmy obecné, zemské před očima míti = dobré a potřebné obci před očima míti, obraceti zřetel k dobrému země, vlasti atd. Vst. Cf. Brs. 2. vyd. 267. Opráv- něné zájmy, odborné z-my; zastoupení dle z-jmů, die Interessenvertretung, zdravotní z., das Sanitätsinteresse, z. způsobiti, In- teresse erregen, prohřešení proti vlastním zájmům, v zájmu pravdy, hmotné zájmy; zájmy sloučiti, hájiti. Us. Dch. Rodinné z-my. Us. On šel v jiných zájmech nežli ve svých. Us. Vk. Moravané a Češi brali v nich podílu a každý za příčinou jiných zájmů. Ddk. III. 50. Z. vědy, vědecký, so- becký; Nejpřednější z-my života národního; z-my pokroku na poli duševním. Mus. 1880. 167., 367., 486., 476. Z-my náboženské, ná- rodní. Sš. J. 26. Zájemce, e, m. = zajímač, zastr., der
Gefangennehmer. Zájemka, y, f. = zájem, zabavení, die
Gefangennahme, Pfändung. Zájemné, ého, n. = plat, kterým se zá-
jem vykupuje, das Pfändungsgeld. Dipl. 1457. Z. béře od nich proti právu. Půh. II. 193. Zájemník, a, m. = dobytčí zloděj, der
Viehdieb. Č. exc. — Z., der Interessent. Schůze z-ků, die Interessentenversammlung. Dch. Zájemnosť, vz Vzájomnosť.
Zájemný = od zájmu, Gefangennehrnungs-,
Pfändungs-. Z. protokol. Pr. 1884. 13. — Z. = vzájemný. — Zájemné koření = myší ouško, myosotis, das Mäuseohr. Čern., Jád., Db. Traňky z bolehlavu, z vratiče, ze z-ého korenie. BN. Zájesť, i, f. = nenávist, hněv, der Hass,
Zorn. Nerob si z. u ľudí. Mt. S. I. 92. (Šd.). Veľká z. je medzi nimi. Mt. S. I. 98. Zajestřabiti, il, en, ení. Strážna medzi
tým obletovala ponad ne biela, kniežatá orlica, bráňacia orlom rodinným, bráňacia vrahom kaňúrom na ne (na ně) zajastrabiť. Sldk. 231., Sldk. Mart. 50. Vz Zjestřabiti. Zajeti, jedu. jeď, jeda (ouc, jel, et, etí;
zajížděti, ějí, ěl, ěn, ění = na něčem (na koni, na voze atd.), s očí ujeti, pryč jeti, wegfahren, wegreiten, wegschiffen; zablou- diti, irre fahren, fehl reiten; s cesty na stranu odjeti, auf die Seite fahren; obklí- čiti, umreiten; jeda zavaditi, fahrend an- stossen, hineinfahren, hineingerathen ; jetím poraziti, přejeti, niederfahren, niederreiten, niederrennen, überreiten, überfahren; zajeti, delší cestou jeti, umfahren, umreiten, Um- weg nehmen. Jg. — abs. Nevím, kam za- jel. Us. Zajeli jsme (zabloudili). Us. Zajeď (sjeď s cesty). Kde cesta rovná, nezajížděj. Us. Šd. — kam proč (do čeho, za co, před co, v co, ke komu, nač, přes co, pod co), kam proč: za vrch. Ros. Z. do cizích zemí, Ros., do plotu (zavaditi oč), D., do lesa pro dříví. Šm. K Otie daleko zajel. Rkk. 35. Zajeď sem, fahr an; Z-li si na ostrůvek. Us. Dch. Zajížděti do češtiny, do polštiny. Us. Tč. Blesk do země zajel. Us. Zajíc pryč zajížděl. Osv. V. 638. Z. |
||
|
|||
Předchozí (88)  Strana:89  Další (90) |