Zajekati se, zastr. = zajíkati se.

Zajekavec, vce, m. = zajíkavec.

Zajekavosť, i, f., zastr. = zajíkavosť.

Zajekavý = zajíkavý. Šm.

Zajektati, ein wenig klappern. Hlavu
z vody vyskytši drobet z-la. Ler.

Zajekury, dle Dolany, osada. Vašek.

Zájem, jmu, m. = zajmutí i co zajmuto,
zajetí, die Wegnahme, das Weggenommene.
Dle strčes. práva = vzetí n. brání v základ,
die gerichtliche Pfändung, Wegnahme des
Viehes wegen nicht bezahlter Interessen;
nachdem das Vieh weggenommen war, war-
tete man, ob der Schuldner die Interessen
zahlen werde; that er das nicht, wurde das
Vieh zu Gunsten des Gläubigers verkauft.
Vz Brání, Gl. 378., S. N. Z. = právo vlast-
níka pozemku, když na něm cizí dobytek
zastihne, zajmouti tolik kusů, kolik k na-
hrazení škod}' jest potřebí. Z. = zabavení.
Vš. Z. právní. O zájmu dobytka na ško-
dách vz Zř. zem. Jir. 0. 23., L. 46., Vš.
Jir. VII. 22 , 24., 25., 29. Kdo nepořádného
zájmu dobytka neprokáže. Faukn. Na z.
jezditi, zur Pfändung. P. Sob. 48. Z. do-
bytka škodu činícího, aby jej pán jeho
vyplatil. Sych. V zájem vzíti. J. tr. Po
zájmiech jedú. Vš. Jir. 34. Bránie jest pro
úrok nezaplacený na dědictví dlužníka s ko-
morníkem a poslem purkrabie najvyššieho
nebo bez komorníka i posla mocí svú —
koní, krav, ovec, sviní a jiného všelikého
dobytka z., což za úrok nezaplacený i za
náklady dosti móž býti; Komorník má znáti
summu všeho z-jmu, aby věděl, pokud má
zajímati; Večer a po poledni žádný zají-
mati vedlé práva nemá, než každý z., každé
branie s komorníkem má se ráno a dopo-
ledne toliko dieti; Ne každý den k zájmu
jest příhodný; Z. se odhádá; Z. propustiti,
učiniti; Ten z. poženu k úřadu; Z. vyru-
čiti, hnáti, přihnati; Z-mu otpierati: Relace
na z. Vš. Jir. 325., 328., 332., 348, 397. —
Z. = loupež, die gewaltsame Wegnahme,
der Raub Gl. 378. Téměř půl země polské
na šíř i na dýl mečem, ohněm a zájmem
pohubili. Skl. 389., 580. Téhož léta ten
pátek po božiem těle pan Kolda učini ve-
liký z. po vesnicech. Let. 157. Propustichu
z.; Bieše z., jež jest vojsko zachytilo. BO.
Obětovali sú z plena a z zájmu, jenž sú byli
s sebú přihnali. BO. Z. lidí; z. udělati (za-
jímati); ohněm, mečem i zájmem lidí a do-
bytků krajiny zhubiti, velikou škodu činiti.
V. Zájmem trestati. D. Děvice vzaty v zá-
jem (do zajetí). Krok. Z. dobytka během
nepřátelským (kořisť). — V zájem = od-
měnně, wechselseitig. Vz Vzájem. Půjčka
v zájem (za oplátku), Wurst wider Wurst.
D. — Z. = zaražení hřebíku koni do živého,
průboj, zajetí, das Vernageln des Pferdes,
der Stich. Který kůň má zájem. Ms. bib. —
Z., das Interesse. V tomto významu se to-
hoto slova dříve neužívalo; avšak můžeme
ho i v přeneseném smyslu užívati. Jinak
lze je všelijak nahraditi: věc zajímavá, pro-
spěch, zajímavosť, dobré, příčina, účasten-
ství, záležitosť, důležitosť atd. Tedy: Leží
to v našich zájmech = náš prospěch toho
chce, žádá, potřebuje, vymáhá. Os. Tyto

zájmy v život uvedly společnosť = společ-
nosť z těchto příčin zřízena jest, nebo: spo-
lečnosť zřizujíc se tento prospěch na zřeteli
měla. Šm., Šb. Zájmy obecné, zemské před
očima míti = dobré a potřebné obci před
očima míti, obraceti zřetel k dobrému země,
vlasti atd. Vst. Cf. Brs. 2. vyd. 267. Opráv-
něné zájmy, odborné z-my; zastoupení dle
z-jmů, die Interessenvertretung, zdravotní
z., das Sanitätsinteresse, z. způsobiti, In-
teresse erregen, prohřešení proti vlastním
zájmům, v zájmu pravdy, hmotné zájmy;
zájmy sloučiti, hájiti. Us. Dch. Rodinné
z-my. Us. On šel v jiných zájmech nežli
ve svých. Us. Vk. Moravané a Češi brali
v nich podílu a každý za příčinou jiných
zájmů. Ddk. III. 50. Z. vědy, vědecký, so-
becký; Nejpřednější z-my života národního;
z-my pokroku na poli duševním. Mus. 1880.
167., 367., 486., 476. Z-my náboženské, ná-
rodní. Sš. J. 26.

Zájemce, e, m. = zajímač, zastr., der
Gefangennehmer.

Zájemka, y, f. = zájem, zabavení, die
Gefangennahme, Pfändung.

Zájemné, ého, n. = plat, kterým se zá-
jem vykupuje, das Pfändungsgeld. Dipl. 1457.
Z. béře od nich proti právu. Půh. II. 193.

Zájemník, a, m. = dobytčí zloděj, der
Viehdieb. Č. exc. — Z., der Interessent.
Schůze z-ků, die Interessentenversammlung.
Dch.

Zájemnosť, vz Vzájomnosť.

Zájemný = od zájmu, Gefangennehrnungs-,
Pfändungs-. Z. protokol. Pr. 1884. 13. —
Z. = vzájemný. — Zájemné koření = myší
ouško, myosotis, das Mäuseohr. Čern., Jád.,
Db. Traňky z bolehlavu, z vratiče, ze z-ého
korenie. BN.

Zájesť, i, f. = nenávist, hněv, der Hass,
Zorn. Nerob si z. u ľudí. Mt. S. I. 92. (Šd.).
Veľká z. je medzi nimi. Mt. S. I. 98.

Zajestřabiti, il, en, ení. Strážna medzi
tým obletovala ponad ne biela, kniežatá
orlica, bráňacia orlom rodinným, bráňacia
vrahom kaňúrom na ne (na ně) zajastrabiť.
Sldk. 231., Sldk. Mart. 50. Vz Zjestřabiti.

Zajeti, jedu. jeď, jeda (ouc, jel, et, etí;
zajížděti, ějí, ěl, ěn, ění = na něčem (na
koni, na voze atd.), s očí ujeti, pryč jeti,
wegfahren, wegreiten, wegschiffen; zablou-
diti, irre fahren, fehl reiten; s cesty na
stranu odjeti, auf die Seite fahren; obklí-
čiti, umreiten; jeda zavaditi, fahrend an-
stossen, hineinfahren, hineingerathen ; jetím
poraziti, přejeti, niederfahren, niederreiten,
niederrennen, überreiten, überfahren; zajeti,
delší cestou jeti, umfahren, umreiten, Um-
weg nehmen. Jg. — abs. Nevím, kam za-
jel. Us. Zajeli jsme (zabloudili). Us. Zajeď
(sjeď s cesty). Kde cesta rovná, nezajížděj.
Us. Šd. — kam proč (do čeho, za co,
před co, v co, ke komu, nač, přes co,
pod co), kam proč: za vrch. Ros. Z. do
cizích zemí, Ros., do plotu (zavaditi oč),
D., do lesa pro dříví. Šm. K Otie daleko
zajel. Rkk. 35. Zajeď sem, fahr an; Z-li si
na ostrůvek. Us. Dch. Zajížděti do češtiny,
do polštiny. Us. Tč. Blesk do země zajel.
Us. Zajíc pryč zajížděl. Osv. V. 638. Z.