Předchozí (89)  Strana:90  Další (91) |
|
|||
90
|
|||
|
|||
stranou. Us. Vyznala, že do Slezska zajíž-
dějí a lidem peníze z měšců vybírají. 1594. Pk. exc. Normané i do Sas zajížděli. Šmb. Fr. S. II. 107. Z. někam na lup. Ib. 202. Zajedu v hory, do cizí krajiny. Er. P. 453. Z-la bych já mu pro Červenú růžu; A dyž už zajeli za ty třetí hory, Turek sa ohledl, na vdovu pohledl; Dyž su já chudobná pro vašeho syna, můžete si zajet pro paní do Vídňa. Sš. P. 122., 140., 386. (Tč.). Král zajel sobě ještě hloub clo země; Jaromír zajel sobě do Uher, aby Vratislava jaksi zastrašil; Kumáni zajížděli skoro každého roku přes hranice. Ddk. II. 273., 323., VI. 81. (Té.). Svědomí mi tu právě zajíždí do lokte a šťouchá mě, abych vojvodu neza- bíjel. Shakesp. Tč. Voleni hned ze sněmu páni, aby zajedouce k volenému králi před- ložili mu články umluvené. Pal. Děj. V. 1. 29. Zajel milý za moře, pomož mu mocný Bože. Sš. P. 402. Vašnosti se omlouvám, že sem pro pospíchám z. k Slavkovu ne- mohl. Žer. 329. Z. před dům, před vrata pro někoho. Ráda paní Nouze do Svárova zajíždí. Prov. Šd. — (koho) odkud. Zajeli je s obou stran (obklíčili). Kos. Z od pravé cesty. Berg. — koho: dítě, D., husu. — komu co: cestu (zastaviti jeda). L., Šm.— si (kam). Zajeli si (delší cestou jeli). D . Šm. Zajedu si k vám (jeda zastavím se). Tam si něco (trochu) zajedeš, ale za to po- jedeš po rovné cestě. Us. — s čím kam. S tím, co potud pro školy byl napsal, do Švedska zajel. Pal. Rdh. 264. — čím kam: vozem pod kůlnu. Us. Krájeje chléb hlu- boko nožem zajel. Us. — (si) na koho. On vždycky na mne zajíždí. Us. Šd. Jen tak naň nezajížděj. Us. Kšť. — kde. V lese z. Jg. — kdy kam. V srpnu téhož roku zajel jest do Řezna. Ddk. II. 273. — jak daleko. Na sta mil zajela, na dítky zpo- mněla. Sš. P. 141. 1. Zajetí, n., das Uiberfahren. Vz Zajeti.
2. Zajetí, n., vz Zajíti (zajmu). Z. m. za-
jatí (zajat), přehlasováním a v e před í. Ht. Z. = chycení, die Gefangennahme. Z. dobytka (= zájem). Z. dobytka na škodě. Vz Zájem, Zř. zem. Jir. E. 19. — Z. = držení někoho v moci, poroba, vězení, die Gefangenschaft. Do z. přijíti, V., se dostati. Sych. Dáti se do z. Dch. Či měl zajetím Měčislava zdržán býti otec jeho od rozhodných podniknutí proti státu českému?; Ladislav odvedl prý mnohé z našich krajanů do z.; Do této doby při- padá z. Soběslava; Soběslav již 12 let stře- žen je tuhým z-tím na hradě Přimdě. Ddk. II. 80., 297., 452., III. 291. Když bandité mu zetě vzali do z. Kká. Td. 173. V takovém z. (neštěstí) jsme byli. Na mor. Val. Vck. Sám aj mal buďtož ve prehroznej bitke upadnúť, buďto priísť v z. a v ruky otca Čechov. Hol. 388. Raz vymieňat přišli Turci väzňov do zajatia. Ppk. I. 123. Octnul se v z. u ne- přátel. Pal. Děj. IV. 1. 31. — Z. = zájem, proboj koně (das Vernageln des Pferdes). Zajeviti, il, en, ení, muthen (v horn.).
Rk. 1. Zájezd, u, zájezdek, dku, m. = za-
jetí, das Hinfahren, Hinreiten. — Z. = ob- |
jezd, oklika cesty, der Umweg, Umschweif,
die Umfahrung. V. — Z. = místo, kde se zajíždí, die Vorfahrt. Jg. Není tarn ani žád- ného z-du. Slez. Šd. — Z., das Einreiten, der Eintritt in fremdes Gut, das Einlagen L. Z. v Litvě = ozbrojené vykonávání roz- sudku soudního, nechtěl-li, kdo při prohrál, statků žalobci přiřknutých vydati. Ozbro- jení příbuzní, přátelé a krajané táhli s roz- sudkem v rukou a s vožným proti odsou- zenému a dobývali statků žalobci přiřknu- tých, které mu vožný zákonitě ve vlast- nictví vydával. Vz Kká. Td. 369. — Z. vojska = výpad, der Streifzug. Bur. Nepřá- telský z. do země. Čsk. — Z. Bolo tam iba panstvo v rozkošách a zájezdech vý- skajúce. Phld. III. 3. 154. 2. Zájezd, u (a), m., ves u Buštěhradu,
u Bakova, u Skalice; ves zaniklá v Lito- měřicku. Vz Arch. II. 176., Blk. Kfsk. 249., 843., 530., 282., 863., Sdl. Hr. II. 224., 242., Tk. III. 114., IV. 170. Z., dvůr u Sobotky, samota u Uhlíř. Janovic, ovčárna u Loun. PL. Zájezdec, dce, m., ves v Chrudimsku
u Chrasti. Vz Sdl. Hr. I. 259., Arch. III. 520. Jan Lebka ze Z-dce. Arch. III. 497. Zajezditi, vz Jezditi. — koho: koně
(jízdou uhnati). Rk. — Z. = ujezditi, jízdou zarovnati. Až bude sucho, všecko se to za- jezdí. Us. Šd. Zájezdnický. Z. válka (malá), Guerilla.
Čsk. Vz Zájezdný. Zájezdný, zájezdnický sbor, fliegendes
Korps; z. batterie, fliegende Batterie, vojsko lehčího druhu ku znepokojovaní nepřítele sestavené. Vz S. N., Čsk. — Z. Einkehr-. Z. dům, hostinec, das Einkehrgasthaus. Dch., Tč. Zájezdový = zájezdný. L., Bur.
Zájezek, zku, m. = malý jez, oplotec,
náhon, die Schienge, Krippe, Wehre. Z. z křoví; z-kem ohraditi. D. Z-ky dělati. V. Ryby přes z-ky vyskakují. V. Voda z-ky zatopila. Břez. 269. Zájezeří, n. = místo za jezerem, der
Platz hinter dem See. Jg. Zájezerný = za jezerem jsoucí, hinter
dem See befindlich. Jg. Zájezský, ého, m., osob. jm. Arch. V.
576. Zaježiti, il, en, ení, vz Začečeřiti.
Zajha, y, f. = vinný koš, der Weinkorb.
Na Slov. Jg. Zajhový. Z víno (= samoteč). Bern.
1. Zajíc (zastr. zajiec; na Slov. zajác,
zajko, na Mor. zajúc, zajouc, Jg., v jižních Čech. zajic, Kts., v jihovýchod. Mor. také zaíc), e, zajíček (na Slov. zajáček, zajúček, zajouček), čka. m.; samice: zaječice, kočka, zaječnice, ramlice. Z., lepus, der Hase. Z. od zaju (zeju) = zající (urč. přechodník), po- něvadž s otevřenýma očima spí. Jir. V MV. nepravá glossa. Z. = macek, matěj, ušák, janek, smarhák, slezák, vřešťak, břešták, ša- rák, soplák; zajíče, mladík, březnák (März- hase), březnáček; polorostlý, poloviční, bělák (bílý, sněžný, der Schneehase), horský (ho- rák), podolní, lesní. Šp. Z. obecný, aegypt- ský, lední, brasilský, magelanský, hudson- |
||
|
|||
Předchozí (89)  Strana:90  Další (91) |