stranou. Us. Vyznala, že do Slezska zajíž-
dějí a lidem peníze z měšců vybírají. 1594.
Pk. exc. Normané i do Sas zajížděli. Šmb.
Fr. S. II. 107. Z. někam na lup. Ib. 202.
Zajedu v hory, do cizí krajiny. Er. P. 453.
Z-la bych já mu pro Červenú růžu; A dyž
už zajeli za ty třetí hory, Turek sa ohledl,
na vdovu pohledl; Dyž su já chudobná pro
vašeho syna, můžete si zajet pro paní do
Vídňa. Sš. P. 122., 140., 386. (Tč.). Král
zajel sobě ještě hloub clo země; Jaromír
zajel sobě do Uher, aby Vratislava jaksi
zastrašil; Kumáni zajížděli skoro každého
roku přes hranice. Ddk. II. 273., 323., VI.
81. (Té.). Svědomí mi tu právě zajíždí do
lokte a šťouchá mě, abych vojvodu neza-
bíjel. Shakesp. Tč. Voleni hned ze sněmu
páni, aby zajedouce k volenému králi před-
ložili mu články umluvené. Pal. Děj. V. 1.
29. Zajel milý za moře, pomož mu mocný
Bože. Sš. P. 402. Vašnosti se omlouvám,
že sem pro pospíchám z. k Slavkovu ne-
mohl. Žer. 329. Z. před dům, před vrata
pro někoho. Ráda paní Nouze do Svárova
zajíždí. Prov. Šd. — (koho) odkud. Zajeli
je s obou stran (obklíčili). Kos. Z od pravé
cesty. Berg. — koho: dítě, D., husu. —
komu co: cestu (zastaviti jeda). L., Šm.—
si (kam). Zajeli si (delší cestou jeli). D .
Šm. Zajedu si k vám (jeda zastavím se).
Tam si něco (trochu) zajedeš, ale za to po-
jedeš po rovné cestě. Us. — s čím kam.
S tím, co potud pro školy byl napsal, do
Švedska zajel. Pal. Rdh. 264. — čím kam:
vozem pod kůlnu. Us. Krájeje chléb hlu-
boko nožem zajel. Us. — (si) na koho.
On vždycky na mne zajíždí. Us. Šd. Jen
tak naň nezajížděj. Us. Kšť. — kde. V lese
z. Jg. — kdy kam. V srpnu téhož roku
zajel jest do Řezna. Ddk. II. 273. — jak
daleko. Na sta mil zajela, na dítky zpo-
mněla. Sš. P. 141.

1. Zajetí, n., das Uiberfahren. Vz Zajeti.

2. Zajetí, n., vz Zajíti (zajmu). Z. m. za-
jatí (zajat), přehlasováním a v e před í. Ht.
Z. = chycení, die Gefangennahme. Z. dobytka
(= zájem). Z. dobytka na škodě. Vz Zájem,
Zř. zem. Jir. E. 19. — Z. = držení někoho
v moci, poroba, vězení, die Gefangenschaft.
Do z. přijíti, V., se dostati. Sych. Dáti se do
z. Dch. Či měl zajetím Měčislava zdržán býti
otec jeho od rozhodných podniknutí proti
státu českému?; Ladislav odvedl prý mnohé
z našich krajanů do z.; Do této doby při-
padá z. Soběslava; Soběslav již 12 let stře-
žen je tuhým z-tím na hradě Přimdě. Ddk.
II. 80., 297., 452., III. 291. Když bandité mu
zetě vzali do z. Kká. Td. 173. V takovém z.
(neštěstí) jsme byli. Na mor. Val. Vck. Sám
aj mal buďtož ve prehroznej bitke upadnúť,
buďto priísť v z. a v ruky otca Čechov. Hol.
388. Raz vymieňat přišli Turci väzňov do
zajatia. Ppk. I. 123. Octnul se v z. u ne-
přátel. Pal. Děj. IV. 1. 31. — Z. = zájem,
proboj koně (das Vernageln des Pferdes).

Zajeviti, il, en, ení, muthen (v horn.).
Rk.

1. Zájezd, u, zájezdek, dku, m. = za-
jetí, das Hinfahren, Hinreiten. — Z. = ob-

jezd, oklika cesty, der Umweg, Umschweif,
die Umfahrung. V. — Z. = místo, kde se
zajíždí, die Vorfahrt. Jg. Není tarn ani žád-
ného z-du. Slez. Šd. — Z., das Einreiten,
der Eintritt in fremdes Gut, das Einlagen
L. Z. v Litvě = ozbrojené vykonávání roz-
sudku soudního, nechtěl-li, kdo při prohrál,
statků žalobci přiřknutých vydati. Ozbro-
jení příbuzní, přátelé a krajané táhli s roz-
sudkem v rukou a s vožným proti odsou-
zenému a dobývali statků žalobci přiřknu-
tých, které mu vožný zákonitě ve vlast-
nictví vydával. Vz Kká. Td. 369. — Z.
vojska = výpad, der Streifzug. Bur. Nepřá-
telský z. do země. Čsk. — Z. Bolo tam
iba panstvo v rozkošách a zájezdech vý-
skajúce. Phld. III. 3. 154.

2. Zájezd, u (a), m., ves u Buštěhradu,
u Bakova, u Skalice; ves zaniklá v Lito-
měřicku. Vz Arch. II. 176., Blk. Kfsk. 249.,
843., 530., 282., 863., Sdl. Hr. II. 224., 242.,
Tk. III. 114., IV. 170. Z., dvůr u Sobotky,
samota u Uhlíř. Janovic, ovčárna u Loun.
PL.

Zájezdec, dce, m., ves v Chrudimsku
u Chrasti. Vz Sdl. Hr. I. 259., Arch. III.
520. Jan Lebka ze Z-dce. Arch. III. 497.

Zajezditi, vz Jezditi. — koho: koně
(jízdou uhnati). Rk. — Z. = ujezditi, jízdou
zarovnati. Až bude sucho, všecko se to za-
jezdí. Us. Šd.

Zájezdnický. Z. válka (malá), Guerilla.
Čsk. Vz Zájezdný.

Zájezdný, zájezdnický sbor, fliegendes
Korps; z. batterie, fliegende Batterie, vojsko
lehčího druhu ku znepokojovaní nepřítele
sestavené. Vz S. N., Čsk. — Z. Einkehr-.
Z. dům, hostinec, das Einkehrgasthaus. Dch.,
Tč.

Zájezdový = zájezdný. L., Bur.

Zájezek, zku, m. = malý jez, oplotec,
náhon, die Schienge, Krippe, Wehre. Z.
z křoví; z-kem ohraditi. D. Z-ky dělati. V.
Ryby přes z-ky vyskakují. V. Voda z-ky
zatopila. Břez. 269.

Zájezeří, n. = místo za jezerem, der
Platz hinter dem See. Jg.

Zájezerný = za jezerem jsoucí, hinter
dem See befindlich. Jg.

Zájezský, ého, m., osob. jm. Arch. V.
576.

Zaježiti, il, en, ení, vz Začečeřiti.

Zajha, y, f. = vinný koš, der Weinkorb.
Na Slov. Jg.

Zajhový. Z víno (= samoteč). Bern.

1. Zajíc (zastr. zajiec; na Slov. zajác,
zajko, na Mor. zajúc, zajouc, Jg., v jižních
Čech. zajic, Kts., v jihovýchod. Mor. také
zaíc), e, zajíček (na Slov. zajáček, zajúček,
zajouček), čka. m.; samice: zaječice, kočka,
zaječnice, ramlice. Z., lepus, der Hase. Z. od
zaju (zeju) = zající (urč. přechodník), po-
něvadž s otevřenýma očima spí. Jir. V MV.
nepravá glossa. Z. = macek, matěj, ušák,
janek, smarhák, slezák, vřešťak, břešták, ša-
rák, soplák; zajíče, mladík, březnák (März-
hase), březnáček; polorostlý, poloviční, bělák
(bílý, sněžný, der Schneehase), horský (ho-
rák), podolní, lesní. Šp. Z. obecný, aegypt-
ský, lední, brasilský, magelanský, hudson-