Zajímaný; -án, a. o, gepfändet, wegge-
nommen, geraubt. Vz Zajíti (zajmu), Zájem.

Zajimař, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zajímatel, zajimatel, e, m., vz Zajímač.

Zajímatelnosť, zajimatelnosť, i, f, die
Pfändbarkeit, Wegnehmbarkeit;die Möglich-
keit zu interessiren.

Zajímatelný, zajimatelný, pfändbar, weg-
nehm bar.

Zajímati, vz Zajíti (zajmu).

Zajímavě, interessant. Kniha z. psaná.
Us.

Zajímavosť, i, f., das Interesse, das An-
ziehende. Zvyšuje se pak z., že .... Sš. L
157. Nabyti z-sti. Dch. Pojišťují dějinám
husitským důležitost a z. všesvětovou. Pal.
Děj. III. 3. 311.

Zajímavý = co mysl zajímá, anziehend,
interessant, einnehmend. Z. rozprava, Us.,
doba. Č. Jest velmi z-vo. Dch. Z. otázka,
Us., čtení (anziehende Lekture), Dch., po-
drobnosti. Stč Zmp. 186. Událosť ta i jináče
neméně z-vá než důležitá Ht. Mus. 1869.
345. O z-vých těchto skutcích Dlugoš ne-
připomíná ani slovem. Pal. Děj. III. 3. 54.

— jak. Spis v mnohém ohledu z-vý. Us.
Pdl. Přes to všecko bylo velice z-vo do-
věděti se. Ddk. II. 306. — čím. Spis obsa-
hem i formou z-vý. Us. Pdl.

Zájimek, mku, m., die Wegnahme, Pfän-
dung. Rk. Vz Zájem.

Zajíniti, il, ěn, ění, mit Reif überziehen.
Us. Tč.

Zajiskření, n., das Auffunkeln. Z. očima,
der Augenblitz. SI. les.

Zajiskřiti, il, en, ení: zajiskřívati =
učiniti jiskřícím, funkeln machen, zu fun-
keln anfangen. — kde čím: na kameni
kamenem, ocelí (jiskry udělati), Funken
schlagen. — Z. = začíti se jiskřiti. — od-
kud. Radosť zajiskřila z očí jejich. Palacký.
(Radosť) zajiskři z radostnú zrakú. Rkk. 13.

— čím (jak): očima, Jg, hněvivě okem.
Osv. V. 754. — kde. Zraky jeho z-ly ve
tmách. Kká. K sl. j. 65. — proč: od ra-
dosti, od zlosti. Tč. — se komu. Oči se
jí z-ly. Němc. — se komu kde. Dostal,
až se mu v očích z-lo. Us. Šd. Zaiskrilo sa
mu v očach, keď ju zazrel. Dbš. S. pov.
VIII. 25.

Zajisté. Nemůže míti formu příslovce
zajistě, neb jest to adjektivum jisté řízeno
předložkou za: za-jisté. Cf. Začasté, Jediné.
Z. = za pravdu, für gewiss, für wahr, als
sicher. Za jisté to udával. Jg. — Z. = jistě,
gewiss, sicher. On z. jest doma. Us. Zajisté,
on jest to. Jg. Za jisté to vám pravi. Výb.
II. 33. — Z. = opravdu, im Ernst, in der
That, wirklich. Nežertuji, zajisté míním.
Ros. — Z. = spojka příčiny, nebo, enim,
denn, nemlich. Vz Věta příčiny. Klade se,
když k větě předchodné důvody, o jichž
platnosti pochybovati nelze, vedeme nebo
když podobenství v užitek obracíme. Zk.
Spojka tato má druhé místo ve větě. Vz
Ale. Na ty z. věci nemnoho se ohlédají.
Ler. Divadla z. obveselují; Tovaryšstvu ni-
čemnému vyhýbej, porušuje z. mravy; Vy-
žlenci z. slídí, chrti stíhají. Kom. Některé
z. brzo z jara z země vyskakují. Byl. Byl

z. veliký velmi. D. — Z. = arci, ovšem,
gewiss, führwahr. Br., V. Zdaří-lh se nám
předsevzetí, vám to z. na škodu nebude.
Sych. Musíme se z. sejíti. D. Mámeť za to
z... že proto od Boha otplatu velikú vezmete.
Arch. III. 18. Boh sa z. v posmech uvésti
nedá. Na Slov. Tč. — Z. = sice, zwar. Oblo-
ženť jest z. zlatem a stříbrem, ale není v něm
žádného ducha. Br. — Vz Zk. Ml. II. str.
HO., Zk. Skl. 570.

Zajísti (zastr. zajiesti, na Slov. a Mor.
zajesti), zajím, zajedí, zajez, jeden, ení; za-
jídali, nachessen, darauf essen. Vz Jísti. —
abs. Zajez, aby ti nebylo mdlo. Us. Šd. —
co. Dřív než piješ, musíš něco zajest. Na
Ostrav. Tč. Najésti se ku potřebě a z. práci.
Chč. 01. 48. Pal. Děj. IV. 1. 413. pozn. Když
víno piješ, musíš dycky zajest. Us. Tč. —
co čím. Odpověděl hospodář zajídaje pe-
čeni chlebem. Sk. Dy co hořkého vypiješ,
zajiž to chlebem. Na Ostrav. Tč., Dch.
Tučné maso chlebem z. Jg. Zajiedať si ka-
báčom mlieko. Slov. Zátur. — se = jídlem
se nasytiti, sich satt essen. Zdá se mně, že
ten hoch se už trochu zajedl. U Rychn. a j.
Ntk. — se (komu) kam. Zajedl se jim
do srdce (velice si ho oblíbili). Ehr. 33.
Tomu se nedivte, že se jim člověk tak po-
ctivý zajedl do srdce. Us. u Solnice. Zajedl
se do pečeně svého života (do milých pří-
hod). Šml. Světz. 1881. 281. Do koreňa tej
hrušky červík sa zajedol. Dbš. Sl. pov. I.
131. — co kde. U mojej maměnky chleba,
syra dosti, u tvojej, šuhajko, neni čo za-
jesti (ist nichts zu beissen). Ps. sl. 211. —
si čeho. Tu si, milá, spočineme, chleba
syra si zajeme. Sl. ps. 336. Jestli sa ľúbi,
týchto zajedz si hrušek. Hol. 357. — si
(jak).. Tuna si rozložil svoje koláče a chutno
si zajiedal. Mt. S. L 67. Veď sa ešte len
pobavte u nás; ešte si zajezte a zapite. Dbš.
Sl. pov. III. 63. Aj zajiedol si on do chuti.
Dbš. Sl. pov. IV. 67. Hneď si zasedli za
stôl a zajedli si do chuti. Mt. S. I. 72. —
si s kým (kde). Čo máme, to dáme; za-
jedz si, zapi si s nami. Dbš. Obyč. 58. A že
sa mu dobre vodilo, dobre si aj s bratom
na hostinci zajedol. Mt. S. I. 61. (Šd.).

Zajistiti, il, stěn a stěňí, štěn a štění;
zajišťovati = ujistiti, versichern, vergewis-
sern. Plk. — abs. Dvě české pře, jichž vý-
sledek naprosto nebyl zajištěn. Ddk. V. 7.
— co jak komu. Já (sirotkům) jich zbožie
úplně chci z. Arch. IV. 356. Z. si výměnek.
Us. Dbv. Slíbil mi to z. i tomu, koho bych
já zvolila a k sobě přijala. Půh. II. 393. Z.
komu život. Dch. — čím. Kterouž listinou
zajišťuje se klášteru ves Bojanovice. Ddk.
IV. 93. — se čím. Rk. — komu. Milý
kněže! tyto penieze já tobě dám; prosím,
zajisť mi také, abych jich darmo nedal. Hus
II. 152.

Zajisto, za jisto = za jisté, jistě, ji-
stotně, gewiss, für gewiss. Chtěli jsme z.
přezvěděti. Har. A přes to že vždy JM.
konečně a z. má pole mieti; A tak mne
dobří lidé za jisto zpravují, že ... . Arch.
IV. 410., V. 331. (Šd.). — Do zajista = za
jisto, gewiss (zbytečné hromadění slov). Tam
bude do zajista. Us.