Předchozí (93)  Strana:94  Další (95) |
|
|||
94
|
|||
|
|||
Zajistý = jistý, zuverlässig. Na Slov.
Plk. Zajištění, n., die Versicherung. Vz Za-
jistiti. Dch. Zajištěný; -ěn, a, o, versichert.
Zajišťovací, Versicherungs-. Z. banka,
Versicherurigsbank, Rückversicherungsbank. Dch., Pdl. Vz Zajišťovna. Zajišťovati, vz Zajistiti.
Zajišťovna, y, f., die Rückversicherungs-
ansfalt. Vz Zajišťovací. 1. Zajíti, zajdu, jdi, jda (ouc), šel, jití
(zastr. zaští); zachoditi, il, dění; zacházeti, ejí, ej, eje (íc), el, ení; zachodívati, zachá- zívati = stanouti za čím, hinter etwas hin- gehen ; pocházeti, hynouti, unter-, eingehen, abnehmen, vergehen; povléci se, sich be- decken o. überziehen, anlaufen ; porušiti se, verderben; odebrati se, fort-, weggehen, sich entfernen; zabrati se kam, vhloubiti se, wohin gelangen, hineingerathen, sich ver- fielen; dáti se, pustiti se, sich einlassen; daleko jíti, zablouditi, sich verirren, sich verlaufen, zu weit gehen; z. si = další cestou jíti, umgehen, einen Umweg machen ; nakládati s kým, obcovati, mit Jemand um- gehen, verfahren, ihn behandeln, Umgang haben o. pflegen, sich abgeben; dotýkati se čeho, obírati se, zabývati, mit etwas um- gehen, sich womit beschäftigen; začíti, an- fangen; potkati se s kým, zaskočiti někoho, entgegen gehen oder kommen, den Weg vertreten, sich entgegenstellen; podskočiti, betrügen, täuschen; pominouti, vergehen; nedojíti, minouti, zu Einem nicht gelangen, ihn verfehlen; z. oč = přijíti oč = ztratiti, um etwas kommen; zábsti, frieren; se = za- dechnouti se jitím, den Athem verlieren. Jg. Slov. — abs. Měsíc, hvězda (Us.), slunce za- chází. Rkk. Dluhové zajdú. Vš. Jir. 256. Ten rod již zašel (zahynul). Us. Všechen zachází nebohý (hyne na zdraví). Barva zašla (vy- bledla). Us. Přes to mým rukojmím stavoval i jímal i víno i hotové peníze a zatím zašel (kam dazwischen) lantfrid volaný, tohoť bych já chudý rád požil. Půh. brn. 1406. Svět zašel (porušil se). Plk. Zašla někam ovce (zablou- dila). Us. Bolesť, noc zašla (pominula). Us. Ale jakž ta visa (ohledání desk) zajde, tak jest tomu již tak ostati, jakž jest vidieno. O. z D. Zvuk zašel (zanikl). Us. Vůz zachází (kola vymykají se z kolejí). V Kunv. Msk. Vyschla už tá voda, z ktorej sme píjali, zašly už tie časy, v ktorých sme zbíjali. Phld. III. 469. Než slunce zajde — pomoc se ti najde. Er. Sl. čít. 31. Cudzý zbojom na nás padol, o vlasť našu nás okradol; po- šliapal nám naše práva, zašla rodu nášho sláva. Chlpk. Sp. 49. A cožby takového zašlo, buď svárův nebo rvaček abyste ne- rovnali. Smila Osov. Zříz. selské. Sova sovu najde, keď slniečko zajde (zlý zlého najde). Na Slov. Zátur. Bída člověka najde, i když slunce zajde. Prov. Šd. - kam (zač, nač, pod co, do čeho, k čemu, več, pro co). Zaňď do suseda (= k sousedovi). Mor. Té. Z. za zeď, Ros., za dům, za školu. Us. Slunce za horu zašlo. V., Pass. 363., Arch. II. 278., Er. P. 159. Za hory jsem strmé zašel, hlubé za moře. Čch. Bs. 10. Keby slnko znalo, |
ak je ťažko robiť, ponáhlalo by sa za horu
zachodiť. Sl. spv. I. 22. Slunečko zachádí za keř malenový, zkažte tam dobró noc mému šohajovi; Zajdi, slunce, zajdi za zelenú horu. Sš. P. 333., 529. Při práci za nehty mu zašlo a při míse se potil. Č. Zašla za mě. Er. P. 150. Kým (kdy) zajdeme za tó horu, zpoza hory do táboru? Sl. ps. Slunce zašlo za oblak. Us. Šd. Slničko zachodí za haj kalinový, zimná rosa padá na list javorový. Ht. Sl. ml. 202. Už to slúnečko zašlo za to veliké mračno; Husy za voděnku zašly. Brt. P. 94., 137. Měsíc zachází bledě za mlází. Sš. Bs. 16. Zašel jsi daleko. Ž. wit. 9. 1. (22). Z. na stranu. Us. Zajděme si na džbánek (piva). Us. Zašel naň tím důvtipem. Vz Důvtip. Jg. Slunce zašlo pod zemi. V. Z. do cizích zemí, Ros., do lesa, do města, Us., do súseda (k sousedovi). Na Ostrav. Tč. Zajdi slunce do zlatého věnce, za zlatou stodolu, ať ženem brzo domů. Čes mor. ps. 23. Do komůrky zašel. Er. P. 485. A len do vätšej húšťavy sa púšťali a zachodili. Mt. S. I. 59. Ale než sa ozre, šíp sa mu blýskne v očách a do strednej zajde čelusti. Hol. 145. Zajděte k nám. Ml. K zámku si z. Sych. Otčík zaide k otcem (umře). Rkk. 8. Zajdi k sousedovi. Us. Tč. Slunce zašlo k horám. Vrch. V nepřízeň s někým z. L. V dluhy pro krále zašli. V., Št. Z. v nepaměti. Osv. VI. 299. Čo kde v šíry svet zajdeš, slovenskú řeč najdeš. Dbš. Obyč. 95. Zachodzi slunečko v hory v lesy, že mne v Krmelině nic necěši. Sš. P. 312. Z. v dálnou cizinu. Čch. Bs. 57. Ježto jsú podlé nich v tu válku zašli; Aby oni v tom čase dluhy všecky, v něž by pro ten úřad zašli, mohli zaplatiti. Arch. I. 190., 207. (Šd.). Z. v dluhy, Kšch. 42., Št. N. 156. 7., v blud, v neřád, v pýchu a chloubu své mysli, ve všecko zlé, v nečisté frejovné milosti, s děvečkami u frej, v zlosť, v mar- nosť a hrdosť, u války neb v súdy. Št. N. 201. 8., 52. 34, 74. 14., 76. 2, 76. 22., 98. 30., 163. 22., 297. 32., 304. 5. Mohla žena také za žíře a vedra poledního pro tu vodu zajíti. Sš. J. 66. (Hý.). Mouku-li kde najdu, hned si pro ni zajdu. (Hádanka). Šd. Kde (kam) zachoďá; Nezachoď nikde (nikam). Na mor. Val. Vck. Nemáme hospodáře doma, kamsi zašel. Us. Šd. Kam zachodíte (jdete)? Val. Vck. Je to odtiaľto veľmi ďaleko, kde málo ktorý človek zajde. Dbš. Sl. pov. I. 190. — čím: vetchostí (zahynouti), Kom., lítostí, hořem, Zlob., žízní, hladem. Kram. Kov zachází rzí. Jg. N. příjmím Škoda frejem zacházel u Maruše Matrasky. Dač. I. 309. Ten kov rzí zachází (se potahuje). Br. Oči slzami zašly. L. Zajdou zubové neči- stotou (potáhnou se). Jel. Čím kdo zachází, tím také schází. Č. Z. hvězdářským uměním, V., dobře perem. Ml. — s kým, s čím (jak). On s tím rybářstvím zašel. Ros. Umí s lidmi zacházeti. D. Daleko s ním zašel. Jg. S ním dobrotky nikam nezajdeš. Mt. S. I. 110. Ne- citelně se zvířaty zacházeti. Mž. 86. Uměl zacházeti se zbrani. Pal. Děj. IV. 2. 453. Proti právu a řádu zle s někým zacházeti. V. S důchody, s penězi dobře z. Nz. Oni s tebú zachádzajú v žartoch svojich nezbedně. Na Slov. Tč. Ne zpurně ale s dobrotú musíš |
||
|
|||
Předchozí (93)  Strana:94  Další (95) |