Zajistý = jistý, zuverlässig. Na Slov.
Plk.

Zajištění, n., die Versicherung. Vz Za-
jistiti. Dch.

Zajištěný; -ěn, a, o, versichert.

Zajišťovací, Versicherungs-. Z. banka,
Versicherurigsbank, Rückversicherungsbank.
Dch., Pdl. Vz Zajišťovna.

Zajišťovati, vz Zajistiti.

Zajišťovna, y, f., die Rückversicherungs-
ansfalt. Vz Zajišťovací.

1. Zajíti, zajdu, jdi, jda (ouc), šel, jití
(zastr. zaští); zachoditi, il, dění; zacházeti,
ejí, ej, eje (íc), el, ení; zachodívati, zachá-
zívati = stanouti za čím, hinter etwas hin-
gehen ; pocházeti, hynouti, unter-, eingehen,
abnehmen, vergehen; povléci se, sich be-
decken o. überziehen, anlaufen ; porušiti se,
verderben; odebrati se, fort-, weggehen,
sich entfernen; zabrati se kam, vhloubiti se,
wohin gelangen, hineingerathen, sich ver-
fielen; dáti se, pustiti se, sich einlassen;
daleko jíti, zablouditi, sich verirren, sich
verlaufen, zu weit gehen; z. si = další
cestou jíti, umgehen, einen Umweg machen ;
nakládati s kým, obcovati, mit Jemand um-
gehen, verfahren, ihn behandeln, Umgang
haben o. pflegen, sich abgeben; dotýkati se
čeho, obírati se, zabývati, mit etwas um-
gehen, sich womit beschäftigen; začíti, an-
fangen; potkati se s kým, zaskočiti někoho,
entgegen gehen oder kommen, den Weg
vertreten, sich entgegenstellen; podskočiti,
betrügen, täuschen; pominouti, vergehen;
nedojíti, minouti, zu Einem nicht gelangen,
ihn verfehlen; z. oč = přijíti oč = ztratiti,
um etwas kommen; zábsti, frieren; se = za-
dechnouti se jitím, den Athem verlieren. Jg.
Slov. — abs. Měsíc, hvězda (Us.), slunce za-
chází. Rkk. Dluhové zajdú. Vš. Jir. 256. Ten
rod již zašel (zahynul). Us. Všechen zachází
nebohý (hyne na zdraví). Barva zašla (vy-
bledla). Us. Přes to mým rukojmím stavoval
i jímal i víno i hotové peníze a zatím zašel (kam
dazwischen) lantfrid volaný, tohoť bych já
chudý rád požil. Půh. brn. 1406. Svět zašel
(porušil se). Plk. Zašla někam ovce (zablou-
dila). Us. Bolesť, noc zašla (pominula). Us.
Ale jakž ta visa (ohledání desk) zajde, tak
jest tomu již tak ostati, jakž jest vidieno.
O. z D. Zvuk zašel (zanikl). Us. Vůz zachází
(kola vymykají se z kolejí). V Kunv. Msk.
Vyschla už tá voda, z ktorej sme píjali,
zašly už tie časy, v ktorých sme zbíjali.
Phld. III. 469. Než slunce zajde — pomoc se
ti najde. Er. Sl. čít. 31. Cudzý zbojom na
nás padol, o vlasť našu nás okradol; po-
šliapal nám naše práva, zašla rodu nášho
sláva. Chlpk. Sp. 49. A cožby takového
zašlo, buď svárův nebo rvaček abyste ne-
rovnali. Smila Osov. Zříz. selské. Sova sovu
najde, keď slniečko zajde (zlý zlého najde).
Na Slov. Zátur. Bída člověka najde, i když
slunce zajde. Prov. Šd. - kam (zač, nač,
pod co, do čeho, k čemu, več, pro co).
Zaňď do suseda (= k sousedovi). Mor. Té. Z.
za zeď, Ros., za dům, za školu. Us. Slunce
za horu zašlo. V., Pass. 363., Arch. II. 278.,
Er. P. 159. Za hory jsem strmé zašel, hlubé
za moře. Čch. Bs. 10. Keby slnko znalo,

ak je ťažko robiť, ponáhlalo by sa za horu
zachodiť. Sl. spv. I. 22. Slunečko zachádí
za keř malenový, zkažte tam dobró noc mému
šohajovi; Zajdi, slunce, zajdi za zelenú horu.
Sš. P. 333., 529. Při práci za nehty mu
zašlo a při míse se potil. Č. Zašla za mě.
Er. P. 150. Kým (kdy) zajdeme za tó horu,
zpoza hory do táboru? Sl. ps. Slunce zašlo
za oblak. Us. Šd. Slničko zachodí za haj
kalinový, zimná rosa padá na list javorový.
Ht. Sl. ml. 202. Už to slúnečko zašlo za to
veliké mračno; Husy za voděnku zašly.
Brt. P. 94., 137. Měsíc zachází bledě za mlází.
Sš. Bs. 16. Zašel jsi daleko. Ž. wit. 9. 1.
(22). Z. na stranu. Us. Zajděme si na džbánek
(piva). Us. Zašel naň tím důvtipem. Vz Důvtip.
Jg. Slunce zašlo pod zemi. V. Z. do cizích
zemí, Ros., do lesa, do města, Us., do súseda
(k sousedovi). Na Ostrav. Tč. Zajdi slunce
do zlatého věnce, za zlatou stodolu, ať ženem
brzo domů. Čes mor. ps. 23. Do komůrky
zašel. Er. P. 485. A len do vätšej húšťavy
sa púšťali a zachodili. Mt. S. I. 59. Ale než
sa ozre, šíp sa mu blýskne v očách a do
strednej zajde čelusti. Hol. 145. Zajděte k nám.
Ml. K zámku si z. Sych. Otčík zaide k otcem
(umře). Rkk. 8. Zajdi k sousedovi. Us. Tč.
Slunce zašlo k horám. Vrch. V nepřízeň
s někým z. L. V dluhy pro krále zašli. V.,
Št. Z. v nepaměti. Osv. VI. 299. Čo kde
v šíry svet zajdeš, slovenskú řeč najdeš.
Dbš. Obyč. 95. Zachodzi slunečko v hory
v lesy, že mne v Krmelině nic necěši. Sš.
P. 312. Z. v dálnou cizinu. Čch. Bs. 57.
Ježto jsú podlé nich v tu válku zašli; Aby
oni v tom čase dluhy všecky, v něž by pro
ten úřad zašli, mohli zaplatiti. Arch. I. 190.,
207. (Šd.). Z. v dluhy, Kšch. 42., Št. N. 156.
7., v blud, v neřád, v pýchu a chloubu své
mysli, ve všecko zlé, v nečisté frejovné
milosti, s děvečkami u frej, v zlosť, v mar-
nosť a hrdosť, u války neb v súdy. Št. N.
201. 8., 52. 34, 74. 14., 76. 2, 76. 22., 98.
30., 163. 22., 297. 32., 304. 5. Mohla žena
také za žíře a vedra poledního pro tu vodu
zajíti. Sš. J. 66. (Hý.). Mouku-li kde najdu,
hned si pro ni zajdu. (Hádanka). Šd. Kde
(kam) zachoďá; Nezachoď nikde (nikam).
Na mor. Val. Vck. Nemáme hospodáře doma,
kamsi zašel. Us. Šd. Kam zachodíte (jdete)?
Val. Vck. Je to odtiaľto veľmi ďaleko, kde
málo ktorý človek zajde. Dbš. Sl. pov. I.
190. — čím: vetchostí (zahynouti), Kom.,
lítostí, hořem, Zlob., žízní, hladem. Kram.
Kov zachází rzí. Jg. N. příjmím Škoda
frejem zacházel u Maruše Matrasky. Dač. I.
309. Ten kov rzí zachází (se potahuje). Br.
Oči slzami zašly. L. Zajdou zubové neči-
stotou (potáhnou se). Jel. Čím kdo zachází,
tím také schází. Č. Z. hvězdářským uměním,
V., dobře perem. Ml. — s kým, s čím (jak).
On s tím rybářstvím zašel. Ros. Umí s lidmi
zacházeti. D. Daleko s ním zašel. Jg. S ním
dobrotky nikam nezajdeš. Mt. S. I. 110. Ne-
citelně se zvířaty zacházeti. Mž. 86. Uměl
zacházeti se zbrani. Pal. Děj. IV. 2. 453.
Proti právu a řádu zle s někým zacházeti.
V. S důchody, s penězi dobře z. Nz. Oni
s tebú zachádzajú v žartoch svojich nezbedně.
Na Slov. Tč. Ne zpurně ale s dobrotú musíš