Předchozí (100)  Strana:101  Další (102) |
|
|||
101
|
|||
|
|||
místo za kampou t. j. za ohybem, za rohem.
Zk. Z. = zákoutí. Rgl., Knrz. V z. lesem ohrazeném se osadil. Vc. Pr. z. č. 156. 18. To je v z. (daleko). Us. — Z. = oklik, der Umweg. Ros. — Z. = místo za větrem n. ve stínu, ein wind- o. sonnenfreier Ort. Strom stojí v z. D. V z. nerozmrzlo, ale na slunci pustilo. Us. Do z. se dostati (do bezpeč- nosti). Reš. Vz Kamp. — Z. = zamračená tvář, finstere Miene. Us. Zakampiti = zastíniti, beschatten. — co
čím. Zakampovati = začepovati, spojiti, ver-
kämmen. Vz Kamp. — co: Techn. — jak: rybinou, mit Schwalbenschweif verkämmen. Zakančiti, il, en, ení = kaňkami uma-
zati, beklecksen, beschmieren. — co: prádlo, Sych., čím: inkoustem. — si co: théku. Zakandidovati si, eine Zeit lang kan-
didiren. Zakandisovati, kandiren. — se čím. Na
půdě a v hořejší vrstvě homole vylučuje se cukr, čímž půdy se kandisují. KP. V. 135. Zakaňhati = zakančiti. — komu co:
papír, čím: inkoustem. Zakapání, n , vz Zakapati.
Zakapaný; -án, a, o, vz Zakapati. —
Z. = kapáním zašpinený, umazaný, durchs Tröpfeln beschmutzt, befleckt. Us. Vck. Stál pod lampou a je celý zakapaný. Us. Šd. — čím. Kabát voskem, olejem z-ný.
Zakapati; zakapnouti, pnul a pl, ut, utí: zakapovati. — co = kapáním zandati, ver-
tröpfeln ; umazati, tröpfelnd zumachen, aus- füllen ; beschmutzen, beflecken, betropfen. Ros. — co čím: kabát voskem, olejem. Us. Tč. — kam = kapaje zapadnouti, hinter etwas tropfen, in Tropfen dahinter fallen. — kde. V katových rukách musíš z. =
umříti, sterben, fallen, krepiren. Na Slov. Sl. ps. Šf. I. 118. — od čeho. Tam v tej úzkej doline mau (mal, měl) som už aj od hladu zakapať (umříti). Dbš. Sl. pov. III. 49. Cf. Pokapati, Kapati. Zakapčati = zapnút. Na Slov. Ssk.
Zákaplí, n. = místo za kaplí, ein hinter
einer Kapelle gelegener Ort. — Z., jm. místa u Lhoty Zabeční na Mor. Pk. Zakarabatiti, il, cen, ení = kostrbatým
učiniti, rauh, uneben machen. Ros. Zakarasiti, il, šen, ení = zamotati, za-
drchati, verfitzen; znečistiti, besudeln. U N. Kdýně. Rgl. Zakarašený; -en, a, o, verfitzt, besudelt.
Vz Zakarasiti. To je z. věc. U N. Kdýně. Rgl.
Zakarbaniti, il, en, ění, durchs Karten-
spiel vergeuden. — co: svůj statek. Cf. Prokarbaniti. Mor. Tč. — si, ein wenig das Kartenspiel betreiben. Us. Zakarpatský, hinter den Karpaten ge-
legen. Z. krajiny, Ddk. II. 60., Halič. Let, Mt. S. VIII. 1. 60. Zakasati, zakasovati, einschürzen, ein-
streifen. -- co kam: košili do spodků. — se = chutě do něčeho se dáti, mit Eifer
sich an etwas machen. L. — si co: kasanku. Us. Tč. Zakasiti, il, šen, ení, umbringen. — koho
čím. U Uh. Hrad. Tč. |
Zakášeti, vz Zakositi. Na Slov.
Zakašlati, šlám a šlu ; zakašlávati = za-
číti kašlati, zu husten anfangen, loshusten, aufhusten; kašláním zamlčeti, etwas ver- lausten. Jg. — abs. Někdo tam zakašlal. Ros. Mluv, až hus prdne a veš zakašle. D. — na koho {kašláním znamení dáti). Us.
— co. Zakašlal to (kašláním něco zamlčel).
Ros. — proti čemu. Ani z. proti tomu nesměl. Pam. trag. — se = počíti silně kašlati, vom Husten befallen werden; 2. ka- šláním se zadusiti, vom Husten ersticken. Ros., Šd. Zakašparovati si = zašaškovati, ein
wenig Possen treiben. Rád si někdy za- kašparuje. Us. Šd. Zakatělý = silný do těla jako kat, těl-
natý. U Jižné. Vrů. Zakatilosť, i, f., die Henkershärte, Hart-
herzigkeit, Grausamkeit. Jg. Zakatilý = nemilosrdný, hart wie ein
Henker, unbarmherzig. Lom. Hosp. 45. Zakatiti se, il, ěn, ění, hart, grausam
wie ein Henker werden. Jg. Zakaváď = dokavád. Na Slov. Šd. Do
milej nazpátky sa vlasti nevrátim, dokaváď- koľvek vás pod naše panstvo nevzdáni od- bojných. Hol. 110. Zakavčiti, il, en, ení, beklecksen. — co
čím: papír inkoustem. Us. Zakavkazí, n. = Zakavkazsko. Mus,
1880. 363. Zakavkazsko, a, n., země mezi horami
kavkazskými, mořem chvalinským, říšemi perskou a tureckou a černým mořem. Vz S. N. Zákaz, u, m. = zakázání i co zakázáno,
das Verbot. Z. jest rozkaz, jímž se praví, že něco činěno býti nemá. Blř. Vz Roz- kazovací (způsob). Proti z-u něco činiti. Us. Z. myslivosti, das Jagdverbot. J. tr. Z. vý- vozu dobytka, das Viehausfuhrverbot. Šp. Z. ženám přistoupiti k oltáři, i kdyby oběť přinášely. Ddk. IV. 284. Ruka vztiahla sa zpät, keď Pán vetil hrmený ten zákaz: Ne- sloboda. Lipa 173. Lúky idú do zakazu (t. j. od sv. Jiří 24/4. nesmí se na lukách pásti). Mt. S. I. 194. Cf. Zakázání, Zaká- zati. — Z. = zakázka. Ros., Dch. Vz Za- kázka. Zakázání, n. = zákaz, das Verbot. —
Z. = slib, přípověď, das Versprechen. Na- vrátili se s tím z-ním, že z jara chtějí se zase navrátiti. Si. UH. 1. 105. Drží se z. božího. Reš. S tím z-ním, ... že obdrží . . . V. Vz Zakázaný, Zakázati. Zakázaný; -án, a, o = zapověděný, ver-
boten. Z-né sladké. — Z. = poručený, určený, ustanovený, anbefohlen, angeordnet. Který by se bratr k právu cechovnímu na den z-ný nevstavil. Sl. let. V. 60. Vz Za- kázání. — Z. = slíbený, nabídnutý, ver- sprochen, angetragen. Z přátelství mně z-ho znovu děkuji. Žer. — Z. = zamluvený, be- stellt. Na zakázanou dělati = na zakázku. Ros. Zakazatel, e, m = zákazník.
Zakázati, káži, kaž, káže (íc), zal, án,
ární; zakazovati = zapověděti, verbieten, untersagen; poručiti, rozkázati (zastr.), be- |
||
|
|||
Předchozí (100)  Strana:101  Další (102) |