Předchozí (100)  Strana:101  Další (102)
101
místo za kampou t. j. za ohybem, za rohem.
Zk. Z. = zákoutí. Rgl., Knrz. V z. lesem
ohrazeném se osadil. Vc. Pr. z. č. 156. 18.
To je v z. (daleko). Us. — Z. = oklik, der
Umweg. Ros. — Z. = místo za větrem n. ve
stínu
, ein wind- o. sonnenfreier Ort. Strom
stojí v z. D. V z. nerozmrzlo, ale na slunci
pustilo. Us. Do z. se dostati (do bezpeč-
nosti). Reš. Vz Kamp. — Z. = zamračená
tvář,
finstere Miene. Us.
Zakampiti = zastíniti, beschatten. — co
čím.
Zakampovati = začepovati, spojiti, ver-
kämmen. Vz Kamp. — co: Techn. — jak:
rybinou, mit Schwalbenschweif verkämmen.
Zakančiti, il, en, ení = kaňkami uma-
zati,
beklecksen, beschmieren. — co: prádlo,
Sych., čím: inkoustem. — si co: théku.
Zakandidovati si, eine Zeit lang kan-
didiren.
Zakandisovati, kandiren. — se čím. Na
půdě a v hořejší vrstvě homole vylučuje se
cukr, čímž půdy se kandisují. KP. V. 135.
Zakaňhati = zakančiti. komu co:
papír, čím: inkoustem.
Zakapání, n , vz Zakapati.
Zakapaný; -án, a, o, vz Zakapati. —
Z. =
kapáním zašpinený, umazaný, durchs
Tröpfeln beschmutzt, befleckt. Us. Vck. Stál
pod lampou a je celý zakapaný. Us. Šd.
—   čím. Kabát voskem, olejem z-ný.
Zakapati; zakapnouti, pnul a pl, ut, utí:
zakapovati. co = kapáním zandati, ver-
tröpfeln ; umazati, tröpfelnd zumachen, aus-
füllen ; beschmutzen, beflecken, betropfen.
Ros. — co čím: kabát voskem, olejem. Us.
Tč. — kam = kapaje zapadnouti, hinter
etwas tropfen, in Tropfen dahinter fallen.
—   kde. V katových rukách musíš z. =
umříti, sterben, fallen, krepiren. Na Slov.
Sl. ps. Šf. I. 118. — od čeho. Tam v tej
úzkej doline mau (mal, měl) som už aj od
hladu zakapať (umříti). Dbš. Sl. pov. III.
49. Cf. Pokapati, Kapati.
Zakapčati = zapnút. Na Slov. Ssk.
Zákaplí, n. = místo za kaplí, ein hinter
einer Kapelle gelegener Ort. — Z., jm. místa
u Lhoty Zabeční na Mor. Pk.
Zakarabatiti, il, cen, ení = kostrbatým
učiniti,
rauh, uneben machen. Ros.
Zakarasiti, il, šen, ení = zamotati, za-
drchati,
verfitzen; znečistiti, besudeln. U N.
Kdýně. Rgl.
Zakarašený; -en, a, o, verfitzt, besudelt.
Vz Zakarasiti. To je z. věc. U N. Kdýně.
Rgl.
Zakarbaniti, il, en, ění, durchs Karten-
spiel vergeuden. — co: svůj statek. Cf.
Prokarbaniti. Mor. Tč. — si, ein wenig das
Kartenspiel betreiben. Us.
Zakarpatský, hinter den Karpaten ge-
legen. Z. krajiny, Ddk. II. 60., Halič. Let,
Mt. S. VIII. 1. 60.
Zakasati, zakasovati, einschürzen, ein-
streifen. -- co kam: košili do spodků.
—  se = chutě do něčeho se dáti, mit Eifer
sich an etwas machen. L. — si co: kasanku.
Us. Tč.
Zakasiti, il, šen, ení, umbringen. — koho
čím.
U Uh. Hrad. Tč.
Zakášeti, vz Zakositi. Na Slov.
Zakašlati, šlám a šlu ; zakašlávati = za-
číti kašlati, zu husten anfangen, loshusten,
aufhusten; kašláním zamlčeti, etwas ver-
lausten. Jg. — abs. Někdo tam zakašlal.
Ros. Mluv, až hus prdne a veš zakašle. D.
—   na koho {kašláním znamení dáti). Us.
—  co. Zakašlal to (kašláním něco zamlčel).
Ros. — proti čemu. Ani z. proti tomu
nesměl. Pam. trag. — se = počíti silně
kašlati,
vom Husten befallen werden; 2. ka-
šláním se zadusiti,
vom Husten ersticken.
Ros., Šd.
Zakašparovati si = zašaškovati, ein
wenig Possen treiben. Rád si někdy za-
kašparuje. Us. Šd.
Zakatělý = silný do těla jako kat, těl-
natý.
U Jižné. Vrů.
Zakatilosť, i, f., die Henkershärte, Hart-
herzigkeit, Grausamkeit. Jg.
Zakatilý = nemilosrdný, hart wie ein
Henker, unbarmherzig. Lom. Hosp. 45.
Zakatiti se, il, ěn, ění, hart, grausam
wie ein Henker werden. Jg.
Zakaváď = dokavád. Na Slov. Šd. Do
milej nazpátky sa vlasti nevrátim, dokaváď-
koľvek vás pod naše panstvo nevzdáni od-
bojných. Hol. 110.
Zakavčiti, il, en, ení, beklecksen. — co
čím:
papír inkoustem. Us.
Zakavkazí, n. = Zakavkazsko. Mus,
1880. 363.
Zakavkazsko, a, n., země mezi horami
kavkazskými, mořem chvalinským, říšemi
perskou a tureckou a černým mořem. Vz
S. N.
Zákaz, u, m. = zakázání i co zakázáno,
das Verbot. Z. jest rozkaz, jímž se praví,
že něco činěno býti nemá. Blř. Vz Roz-
kazovací (způsob). Proti z-u něco činiti. Us.
Z. myslivosti, das Jagdverbot. J. tr. Z. vý-
vozu dobytka, das Viehausfuhrverbot. Šp.
Z. ženám přistoupiti k oltáři, i kdyby oběť
přinášely. Ddk. IV. 284. Ruka vztiahla sa
zpät, keď Pán vetil hrmený ten zákaz: Ne-
sloboda. Lipa 173. Lúky idú do zakazu
(t. j. od sv. Jiří 24/4. nesmí se na lukách
pásti). Mt. S. I. 194. Cf. Zakázání, Zaká-
zati. — Z. = zakázka. Ros., Dch. Vz Za-
kázka.
Zakázání, n. = zákaz, das Verbot. —
Z. =
slib, přípověď, das Versprechen. Na-
vrátili se s tím z-ním, že z jara chtějí se
zase navrátiti. Si. UH. 1. 105. Drží se z.
božího. Reš. S tím z-ním, ... že obdrží . . .
V. Vz Zakázaný, Zakázati.
Zakázaný; -án, a, o = zapověděný, ver-
boten. Z-né sladké. — Z. = poručený,
určený, ustanovený,
anbefohlen, angeordnet.
Který by se bratr k právu cechovnímu na
den z-ný nevstavil. Sl. let. V. 60. Vz Za-
kázání. — Z. = slíbený, nabídnutý, ver-
sprochen, angetragen. Z přátelství mně z-ho
znovu děkuji. Žer. — Z. = zamluvený, be-
stellt. Na zakázanou dělati = na zakázku.
Ros.
Zakazatel, e, m = zákazník.
Zakázati, káži, kaž, káže (íc), zal, án,
ární; zakazovati = zapověděti, verbieten,
untersagen; poručiti, rozkázati (zastr.), be-
Předchozí (100)  Strana:101  Další (102)