103

Zakažďovati si co = zachovati, uchrá-
niti, ersparen. U Kráskova. Brnt.

Zakažený; -en, a, o, vz Zakaziti. Z. dřevo,
anbrüchiges Holz. Šp.
Zakáži, vz Zakázati.
Zákažka, y, f., vz Zakázka.
Zákažkový, vz Zakázkový.
Zakdákati, kdákám a kdáči, anfangen
zu gackern, ein wenig gackern (wie die
Henne). — abs. Slepice zakdákala. Us.

Zakdy, dann und wann. On má z. čas,
on to může urobiti. Us. Tč.

Zakecati se čím: blátem, sich beschmie-
ren, beflecken. Us. Tč.

Zakěj, zakel = zakud, pokud. Na Ostrav.
Tč.

Zakejdovati, auf dem Dudelsack auf-
spielen. Šm.
Zakejklovati, anfangen zu gaukeln. Ros.
Zakel, pokel, vz Zakěj. Z. jest u nás,
jest dycky zdravý. Na Ostrav. Tč. A veru,
milý môj, ružička voňavá, zakeľ ťa nevidím,
šetka som boľavá. Sl. spv. VI. 209. Napi
sa, ty synku, piva, zakel je tvá máti živa.
Sš. P. 502. S Bohem, můj tatíčku, už k vám
víc nepřijdu, z. živa budu. Sš. P. 145. —
Z. tam přijdeš, in welcher Zeit, wann? Ib.
Tč.

Zakěla, zakela = za kolik, um wie viel?
Na Ostrav. Tč.

Zákeř, e, m., zastr., histrio, der Schäker,
slovo bez pochyby cizí, vz Mz. 373. Kej-
klíři, zákeři. St., Č., Mark. Polo.

Zakeřavěti, ěl, ění, bestauden, staudig
werden. Šm.
Zakeřaviti, il, en, ení, staudig machen.
Zákeří, zákří, n. = místo za křem, po-
zadí keře, ein Ort hinter dem Strauche. Dch.,
Pl. V z. číhati. Č.
Zakeřnatiti, il, ěn, ění = zakeřaviti. Šm.
Zákeřně, hinterlistig, meuchelmörderisch.
Us.

Zákeřní, Strauch-, meuchelmörderisch.

Z. útok. Us. Z. rytíř, der Strauchritter. Dch.

Zákeřnický, Strauchritter-, Banditen-,

banditenhaft. Z. útok, výpad, Us., nápad.

Ddk. It. vál. 17.

Zákeřnictví, n. = loupežnictví, das Strauch-
ritter-, Banditenwesen, die Meuchelei, der
Strassenraub. Dch., Ddk. III. 123.

Zákeřník, a, m. = nákeřník, loupežník, ,
der Strauchritter, Strassenräuber, Strauch- |
dieb, Bandit, Ströter. Dch., Kká, Td. 80.,
Sych. Z. v záloze číhá. Zákeřníci a zbojníci
nechť jsou společně stíháni. Ddk. II. 454.
Zákeřný = zákeřní.
Zakiaľ = zatím co, pokud. Na Slov.
Vz Zakel. Bola láska, bola, z. švábka bola
(kobzole), kommt das Elend in das Haus,
fliegt die Lieb zum Fenster hinaus. Zátur.
Ohýbaj mä mamko, z. som ja Janko, bo
keď budem Jano, neohneš mä mamo; Naše
dvere nevrzajú, lebo ich polievam. Polievam
ich sladkým mliekom, kyselou smätankou,
aby ony nevrzaly, z. som panenkou. Mt. S.
I. 120., 12. (Šd.). Z. u mňa zostane, nepri-
hodí sa mu nič zlého. Lipa 187. Z. boly deti
maličké. Dbš. Sl. pov. I. 125.
Zaklabati, vz Zaklouti.
Zakláceti, zaklacovati, vz Zaklátiti.

Zaklactkovati se, sich hinflegeln. Šm.
Zaklačiti = zatlačiti. Sš. P. 231.
Základ, u, m. = zakládání, založení ně-
jakého stavení i to, co se zakládá, grunt, das
Gründen, Begründen, Anlegen, die Grund-
legung, Anlage, Errichtung, das Fundament,
die Feste, Basis, der Grundbau, der Grund,
die Grundlage. Vz S. N., KP. I. 202. Z. plodu.
Vz. Kk. 51. Z. domu, kostela, mlýna, zubů.
Us. Z. něčeho klásti, položiti, V., J. tr., CJB
287., založiti. Pulk. Přední z. (díl). D. Z.
první; výkop na z-dy. Nz. Z. (dno) jímky.
NA. IV. 231. Z. (tvrď) vykopati, vykolíko-
vati, vytyčiti; od z-du něco stavěti. Pevný
z. něčemu dáti. Šm. Ten dům byl do z-dů
rozbořen, rozstřílen; Kopáni z-dů k nové
stavbě; Z. výstavy, der Stock der Ausstel-
lung; Z-dy řídí se pevnota stavby. Us. Dch.
Stavba z-dů, der Unterbau; Z. hradby, die
Anlage einer Schanze, z. náhybu či svahu,
die Anlage einer Böschung. Čsk. Z-dy pecí,
die Ofengründungen; kamenný z., das Stein-
fundament. Šp. Z. v koželužství, der Satz;
také zásyp. Z. první, druhý atd., erster,
zweiter Satz; první tři z-dy musejí se veskrz
poměrně zasypati, die drei ersten Sätze müssen
durchaus verhältnissmässig mit Lohe verstreut
werden. Kůže dostanou na rubu druhý z.,
die Häute bekommen auf der Aasseite den
zweiten Satz. Šp. Na z-dě všecko záleží.
Us. Veškeré výjevy v pohybu hmot svůj
z. mají; Z. sloučeniny; Z. v lučbě: radikal.
Mj. 2., 26., 45. Z. hor. Kká. Osv. V. 34.
Staväli kostol zo z-du aj z väžou. Sl. let.
VI. 213. Vše v z-dech se třáslo. Vrch. O víně
166. Klášter shořel až do z-dů; Položili z.
k novému klášteru. Ddk. III. 106., IV. 39.
Z. trojúhelníku. Jdč. I. 27. Kdes byl tehdy,
když jsem kladl z. zemský? BO. Prve nežli
jsou světa základové položeni. BR. II. 372.
a. Ktož chce mieti dóm pevný, musí najprv
z. pevný uložiti; Nelze domu bez z-du udě-
lati. Št. Kn. š. 7. — Přeneseně. Z. opatrnosti,
Ros., náboženství. Kom. Z. správy na ne-
spravedlnosti stavěti. V. Z. umění položiti;
To za z. všemu stojí. Kom. Z. něčemu ode-
jmouti. Jel. Nemírnosť jest z. rozličných ne-
duhův. Sych. Z-du v něčem nemíti. D., Br.
Ta věc má slabý z. Proch. Za z. něco sta-
věti ; Ta pře nemá dobrého z-du. Br. Statek
v z-dě půjčky jemu zastaven a pojištěn jest.
Bdž. 31. Na z-du něčeho pokutu vyměřiti.
Trest. zák. Na z-dě listiny (dle listiny, zře-
ním k listině, táhna se k listině a p.) něco
rozhodnouti. J. tr. Na z-dě návrhu (= dle
návrhu) něco rozhodnouti. Na z-dě smlouvy
(dle smlouvy). Na z-dě nějakého nařízení
něco učiniti (za příčinou nařízení, dle naří-
zení). Návrhu zákona slouží za z. myšlénka
(návrh zákona zakládá se na myšlénce. Š.
a Ž., Šb.). Z-dy zákona, die Grundzüge des
Gesetzes. J. tr. Z. pověsti, der Grundstock
der Sage; Z. k něčemu položiti; Přijíti věci
na z. (na kloub); Z-dem něčemu býti, zu
Grunde liegen; Povaha dobrého z-du, ein
gut angelegter Charakter; Drama o z. dějin
opříti; Selský stav hlavní z. obyvatelstva,
der Bauernstand der Grundstock der Be-
völkerung; Něco až k začátku, k základu
stopovati: Slavnosť z-du (založení) spolku,