105

dluh má bez z-dův. NB. Tč. 19., 40., 45.,
99., 128., 134., 144., 146., 217. Aby každý
z nich slíbili a stáli v rukojemstvie pod
z-dem peněžitým. Arch. II. 34. Z. zadržeti,
vrátiti. Br. Nejsi pánem ani své hlavy, aby
s ní mohl, co by chtěl, činiti a ji v z. po-
ložiti. BR. II. 24. a. V z-dě muož se vzíti
od dlužníka, cožkoli má movité. Vz Brikc.
Jir. XLIX. 11. Z. vzíti, pignus accipere.
Zlomek strč. exodu. 22. 26. Aneb zaplať
anebo svú paní v z-dě za nájem ostav. Pass.
932. Slíbil mi za z. za 100 hř.; Abychom
to učinili pod tím z-dem, pod 30 hř.; Slíbil
mi svú dceru Kateřinu za manželku dáti
pode stem hř. základu; Toho mají poslušní
býti pod z-dem sto hřiven gr. a také pod
ztracení té pře; Z toho svého z-da jej po-
honím; Aby mi úmluvu držal pod z-dem
a Bartoš mi úmluv nedrží a z. propadl a on
mi toho z-du propadeného neplní. Půh. I.
193., 373., 378., II. 72., 91., 424. (Tč.). Klneš-li
bližního, duši svou v z. dáváš. Us. Šd. Kdo
ti kázal trávu žati? musíš za to z. dáti. Sš.
P. 189. A když jie bez z-du pójčiti nechtěl,
řekla mu, aby ten stuol a židli v z-dě vzal.
NB. Tč. 143. Vz Zástava, S. N., Tk. III.
323. — Z., der Vorschuss. Z. neb půjčka
na zlato a stříbro. Nar. o h. a k. — Z. ži-
votni, die Leibesverpfändung. V. — Z. =
závdavek, der Gottespfennig, das Haft-, An-
geld, die Angabe. D. — Z. = fond, der
Fond. Nadací z. v příčině daně, der Kon-
tributionsfond. J. tr. Z., základní kapitál,
der Stammfond, das Stammkapital. Nz. Z.
k založení kupectví. Plk. Z. (důchod) nábo-
ženství (Religionsfond), D., náboženský. —
Z. = zakládání se oč, sázka, die Wette.
Hráti o z. V. Patnácte chrtů v základ pu-
štěno. Břez. 142. Běžel jsem k nim jako
o z. Us. Dělá jako s čertem o z. (jako by
měl s čertem sázku). U Solnice. Fch. Stří-
leti o z. (o závod), bestschiessen. Čsk. Švec
chtieše na z. jhráti. Hr. rk. 375. Chtěli se
s nimi o z. ve všech Rytířských skutcích
cvičiti. Abr. z G. 287. Z. vyhrati, prohrati.
D. O z. něco učiniti. Cyr. Jako o závod
nebo o z. se učiti. Zlob. První běhoun z.
odnesl. Kom. Házení koulí o z. Kom. — Z.
= zabavení, der Beschlag. Z. na něco po-
ložiti. Zlob., Dipl. 1450. — Z., samota u Ml.
Vožice. Us.

Základa, y, f. die Basis, Grundlinie. Sedl.
Geom. 138. — Z. = základ, zásada, der
Grundsatz. Krok II. 563. Z. oč = založení
se oč, die Wette. Brt., Km. 1875. 149. Běží
jako o z-du. Na Zlínsku. Brt.

Zakládací, zakladací, Gründungs-. Z. zá-
kon, grundlegendes Gesetz. Dch. Z. listina,
die Gründungsurkunde. Ddk. III. 41. Z. li-
stina kláštera hradištského. Ib. IV. 202.

Zakládač, zakladač, e, m. = zakládatel,
der Gründer, 1512., Mus. 1883. 364., der
Versetzer, Bergversetzer. Hř., Bc.

Zakládačka, zakladačka, y, f., die Grün-
derin, Versetzerin. Us. — Z., der Einleg-
stahl. Šp.

Zakládání, n., vz Zakládati. Z. stavení,
cest, měst, přístavů řec. a řím., vz Vlšk.
68., 66., 71. Z. osad. Lpř. J. Z. rejstříku
obchodního, die Anlegung des Handelsre-

gisters. Šp. Skončené z. (kladení), die Be-
endigung des Versetzens. Vz Zakládač.

Zakládanice, e, f., = koláč zakládaný
po krajích, zamrštěnec, ein am Rande um-
gelegter Kuchen. Puchm. Cf. Zakládanka.

Zakládanka, y, f. = buchta, v níž po-
vidla jsou založena. U Stankova. Vz Zaklá-
danice.

Zakládaný; -án, a, o, vz Zakládati. Z.
sukně, gefaltet. Us. Šd.

Zakládatel, zakladatel, e, m., der Gründer.
Vz Zakládač, Zakládati. Z. kláštera, Jg.,
říše. Us. Z. měst, der Städtegründer, dynastie,
Šmb. Stř. II. 266., 140., nového náboženství,
Lpř. Děj. I. 21., fondu, nadace, Matice české
(zakládající člen). Us. Pdl. Z-lé kostela ně-
kterého zvolili jej sobě také místem věčného
odpočinku svého; O církev vysoce zaslou-
žilý zakladatel císařství římsko-německého;
Po pravidle přijal z. kostela zároveň také
zastupitelství. Ddk. II. 432., III. 261., IV.
273. Z. rodu panovničího. Lpř. J.

Zaklá(a)datelka, y, zaklá(a)datelkyně,
ě, f., die Gründerin. Jg., Ddk. IV. 321.,
Šmb. Devínských z-ka ohrad, zmužilá Do-
broslava panna. Hol. 142.

Zakl(á)adatelský, Gründer-. Z. příspě-
vek (členů zakládajících). Us. Pdl.

Zaklá(a)datelstvo, a, n., die Gründer.

Zakládati, zakládávati; založiti, il, en, ení;
zaklásti, kladu, kladl, den, ení (založovati,
této formy méně se užívá. Jg.) — klásti
něco za něčím, hinter etwas hinlegen, wohin-
ter legen, hinter etwas anlegen, anmachen,
aufschieben, verlegen; zahnouti, umbiegen,
einschlagen, umlegen, aufkrämpen, aufstül-
pen; nedbati, nepracovati, die Hände in den
Schoss legen, faulenzen, gering achten, hint-
ansetzen ; za jesle vložiti, Futter dem Vieh
in die Krippe einlegen; zastaviti, kladením
zandati, zadělati, voll legen, voll stopfen,
verlegen, vermachen; poléknouti, nachstellen,
Fallen legen, Schlingen, Netze aufstellen;
nastrojiti, aby hořelo, Feuer legen; vložiti,
vkládati, vsouvati, hineinschieben, dazwi-
schen legen, unterlegen ; půjčiti, poskytnouti,
Einem vorschiessen, vorstrecken, aushelfen,
ihn unterstützen; zaopatřiti, versehen; za-
sazovati, worauf setzen, bauen, steifen; usa-
zovati, vážiti sobě, auf etwas halten, sich
stützen, etwas schätzen; ustanoviti, fest set-
zen: štípiti, einen Garten anlegen, pflanzen;
začátek učiniti, základ klásti, zaraziti, grün-
den, Grund legen, bauen, aufrichten, stiften,
errichten; na Slov. = zastaviti, versetzen,
pfänden, verpfänden ; se = položiti se zač,
sich hinter etwas legen, einlegen; saditi se,
o základ hráti, wetten, eine Wette anstel-
len, eingehen; něco za základ míti, na tom
spoléhati, sich auf etwas gründen, stützen.
Jg — abs. Květ zakládá (přerozuje se
v ovoce). Kom. D. 120. Nevím, kde to je
založeno. Us. Šd. Medvěd založil (do zim-
ního lože odešel). Škd. exc. Nezaloží-li máj,
jiný měsíc nezaloží. U N. Bydž. Kšť. —
co, koho: dům, stavení, dřevce, ruce, koho
(půjčiti mu); založe ruce seděti. V. Z. oheň,
školy, klášter, biskupství, tábor, zahradu,
kabát, šaty, límec, D., knihy, kostel, koně
(jiné zapřáhnouti), Us., cesty, Koc, nohu,