107

Člověku spasenu býti, než hřešil-li je, že
musie dosti za hřiechy učiniti. Hus I. 342.
Z. co na Kristovi, na snech, na divích; své
urození na něčem z. Chč. 306., 376., 447. —
co, si, se v čem. Zakládám v tom svobodu,
Kom., pokoj, štěstí. Br. Z. hrdinství v hu-
bení. Kom., V. V naději se z. V., Br. Mlá-
dež v dobrých Mravech z. V. Svou radosť
v kvasech z. Kom., Šm. Důkaz v listinách
z. Us. Otče věčný, jenž jsi na svět syna
dal, tak aby v nás naději zakládal. Kanc.
Vyrozuměli jsme, že tenže kříž paní apa-
tekárce v 20 tolarech založil. Sl. let. V. 69.
Nech si žiadno dievča v láske (v kráse) ne-
zakláda. Sl. ps. 101., Sl. ps. Šf. II. 108.
Oni si veľa zakládali v tom, že sú oni takí
rytíři. Dbš. Slov. pov. I. 293. Oj, ale drahšie
platíš to šialenstvo, že si v marnostách pre-
mnoho zakládaš. Sldk. 382. Včul kde je
udatný a ve svej si vláde zakládá. . . Hol.
30. Zlí při falešných vecách v síle zaklá-
dajú. Na Slov. Tč. Naši bratia Češi v týchto
pamiatkach staročeských si velmi mnoho za-
kládajú a to dobre robia. Pck. Ps. 91. Na
Hory Kutné do stal se jakýsi šilhavý Něm-
ček, v kterémž sobě pan mincmistr mnoho
zakládal. Dač. II. 26. Fariseové sobě v těch
vněšných očistách z-li. Sš. L. 119. Z. si v ně-
čem zvláštní naději. Bart. 4. 36. Ne v množ-
ství lidu ani v síle naše vítězství zakládáme,
než v pomoci Boha. Žer. 22. Zakládá v spa-
sem tvém všecku radosť. Kom. Kdyžkoli
těžkostí nastávala bída budoucích, sám ty
jsi byl, v němž sem svú víru zakládal. Be-
nešov. Protož musí pevně dóm ctnosti v Kri-
stovi, jenž jest kámen pevný, založiti. A že
v takových věcech zachovávání svú spra-
vedlnosť a spasení zakládají. Hus II. 419.,
III. 312. (Tč). — co kam (kde, proč).
Znamení za list v knize z., Us.; ruce za
pás, za hřbet, za zadek z. (nepracovati, Ne-
dbati), V., za záda. D. Z. seno do jeslí pro
zvěř, einlegen. Šp. Z. Ruce na záda. D.
Kámen před dvéře z. (postaviti). D. Z. něco
mezi něco. L. Z. do dlouhé truhly (odlo-
žiti). V. Založiti znaménka do knihy. Us.
Už to přivezu všecko, dyž sem se založil
do toho (in Angriff nehmen). Us. Šd. Voda
se do nich založila (opřela se o mostní
kozy). Us. Vk. Založím (zapřáhnu) do voza
a pojedu na pole. Slez. Šd. Vyšel u nich
oheň, jakýsi tulák prý ve stodole do zá-
střešku založil (oheň). Us. Šd. Železo do
ohně z. Us. Jmt. Jak si na mne tvrdě za-
ložila, že darmo povídať. Us. u Solnice. Keď
pôjdem nazpät dolinou, nebudem myslieť za
milou; klobúk založím na oči, neobzrem
sa po úbočí. Čjk. 58. Nohy založím za plece
a ujdem. Mt. S. I. 93. Ľúto mi je, ľúto
doma i tuto, že som si založil na hrdielce
púto. Sl. spv. III. 85. Už mi zakládajú na
krk jarmo. Sl. ps. 355. Svoje ruce za hlavu
zakladá. Er. P. 163. Cechové neměli toho
Rozumu, že Němci vždy se jim zakládají za
horu vábíce Čechy po sobě. Let. 72. An jej
(zázvor) založí za plášť. Tč. 27. To, na čemž
grunt pravé pobožnosti záleží, za hřbet za-
kládáte. BR. II. 103. a. (328. b.). Když se
k tomu samému cíli namíří a založí. V. —
co kde. Z. oheň ve stodole. Us. Z. při

kostele pořádný archiv; Eliška dle slibu
zla na tom místě kostel sv. Jana. Ddk.

III. 186., IV. 29. Z-li krov na kostele sv.
Barbory na Novém chůru. Dač. I. 48. V zá-
koně božím z-li kochání své všecko. Kom.
Šlemy se okolo plic založily. Byl. Komínky
v peci z. Us. Lg. V stráži se mu z-li (in
insidiis); Založte stráži za městem; Zaklá-
dachu se jim v horach (tendebant eis insi-
dias). BO., ZN. — (co) nač, na koho. Z.
kukus na svůj náklad. Vys. Z. na někoho =
poléknouti. Ros. Psa na zajíce z. (jím ho
obklíčiti). Šm. Zlato neb stříbro, na kteréž
by k týhodnímu placení dělníkům bezpečně
založeno neb půjčeno býti mohlo. Nar.
o h. a k. Nač si zakládáš? Us. Dch. Stromy
mají založíno na květ. Us. Je tam založíno
hrozitánsky na dýšť. V Kunv. Msk. Květina
již na kořeny zakládá. Šp. Na jeho slovo
mohl by skály zakládati. Č. — co odkud
k čemu. Odkudž (z Rhegia) Messanu za-
ložili. Lpř. Děj. I. 77. Co ze svého k jich
dobrému založili. Er. — co o čem. O čemž
založil svou radu, toho mu dovoditi třeba.
L. — co pro koho: dům pro chudé. Us.
Kram., D. Vz nahoře. — se oč (saditi se).
Oč se založíš? Us. Založil se o 100 dukátů.
Ros. Z-li se oba dva o všecko svoje jmění,
upsali to a svědci to potvrdili. Kld. II. 173.
Z-li se o sto kop. Let. 411. Jáť toho od-
pierám a zakládati sem se o to chtěl. Arch.
I. 372. Někteří o kostely se zakládají. Chč.
374. — se s kým (oč). Sych., Sš. P. 28.
Založ se s mým pánem (saď se). Br. Ten
kupec, co se s ním založil, hned sedl na
koně. Kld. II. 173. O to se s nimi zakládal.
Abr. z G. 9. — s kým jak. Milí přátelé!
založte s chudým člověkem milostivě a
pohovějte mu ještě do chvíle. NB. Tč. 275.
— co, koho, komu kdy. Mnoho získáš,
když příteli založíš v potřebě. Na Slov. Tč.
Otík I. a choť jeho Eufemia r. 1078. zalo-
žili klášter hradišťský ze statků rodinných.
Ddk. IV. 198. Král Václav po svém koru-
nování první kámen z-žil na Zbraslavi. Dač.
I. 324. Tím úmyslem, že vás budou zase
moci v potřebě vaši založiti. BR. II. 222.
b. — jak. Vděčně z-žil (zavázal) se jim
do třetice, nic že nepovie. Dbš. Sl. pov.

IV. 91. Co sobě za cíl založil. L. To zelí
se už pěkně zakládá (do hlávek). Us. Šd.
Založeno je na čas. Us. Moja milá má štyry
volečky, ona založí přes tři kopečky (pří-
přeží); nechť si založí neb nezaloží, šak my
vyjedem s pomocí boží. Sš. P. 459., Brt. P.
85. Leč přese všecky ty svízele ve všech
městech bytedlně církev založili. Sš. I. 4.
Klášter založen jest skrze Jana. Dač. I. 8.
Oltář založen ve jméno svatých Petra a
Pavla. List z r. 1461. Tč. — se. Do pláče
se hádej, jenom se nezakládej. Us. Hkš.

Zakládavatel, e, m., vz Zakládatel.

Zakládávati, vz Zakládati.

Základce, e, m. = zakladatel, původce,
der Begründer. Z. pokoje. Výb. I. 606. Sv.
Štěpán v řeči své od patriarchů přechází
na Mojžíše zákonodárce a z. starozákonního
života. Sš. Sk. 80.

Základek, dku, m. = zábradlo při láv-
kách, die Brustwehr. Reš. — Z. = záhyb