Předchozí (108)  Strana:109  Další (110) |
|
|||
109
|
|||
|
|||
Zaklapetati = zaklapali. Tč.
Záklapičník, u, m., conchium, rostl.
Rostln. I. 235. Záklapka, y, f., der Deckel (beim Büch-
senmacher); der Schnapper. Šm. Záklapnice, e, f., Muschel, f. Krok III.
127. Záklapniční, Muschel-. Z. vápno. Rostl.
I. 293. Záklasek, sku, záklasník, u, m. = do-
šek za klasy uvázaný (v poslední dolejší řadě), ein Aehrenschäubel. Us. Dch., Fr., Bar. Záklasník, vz Záklasek. — Z-ky =
dlouhé vlasy nad čelem. Ten má z-ky! Us. u Nové vsi v Kruml. Bar. — Z., osob. jm. Zaklásti, vz Zakládati.
Za klášterem, Několik domků u Nové
Paky. PL. Zaklati, koli, kůleš, 3. os. pl. kolí; za-
kol, al, án, aní; zakálati = zabůsti, zabod- nouti, wund stechen; kláním zabiti, todt stechen, erstechen, abstechen, niederstossen ; zatvrditi, tvrdošíjným udělati, verstocken, verhärten, halsstarrig machen. Jg. — Za- klaný obličej (zasmušilý, zakrnělý); z. (= tvr- došíjný). V. — koho. Pč. 19. Kdo chce medvěda zaklati, nesmí lelky chytati. Č. M. 332. Hektor jej zakla. Troj. 144. a. Ľud chytený z. nedopúšťala. Hol. 259. Tu tieklo krve mnoho po celej izbe, akoby bol za- klal desať vykŕmených volov. Dbš. Sl. pov. I. 322. — co komu. Já ti ty vepře za- klám. Us. Wtr. A tomu najmenšiemu nič nedala, ale mu prasiatko zaklala. Dbš. Obyč. 174. — koho se čím: koho kopím, Troj. 119. b., svini oštěpem, D., se mečem. Kuth., Šf., BO. Išou (šel) o puonoci do konice a ostrem nožom zaklau najlepšího svojho koňa. Dbš. Sl. pov. VII. 21. Někdo stéblem se zakůle (o nedůtklivém, rozmazaném). Mus. —. koho kam : v rozkroky, Ben., v prsy. Troj. Věrně železem sú sě ohradili, aby jako Kristus v rucě, v bok i nohy nebyli zakláni. Hus I. 175. — koho kde. Kůň pod ním zaklali. Troj. 118. a. — jak. Sviňu bez příčiny zaklať (= nevykrmenou). Na Slov. Zátur. Zaklátiti, klať, klátil, cen, ení; zakláceti,
el, en, ení; zaklacovati = začíti klátiti, zu rühren, zu schaukeln, schütteln anfangen; zatřásti, zamíchati, umrühren, aufrühren. — čím : zvoncem, Ros., stolicí, Kom., rukama, Šd., skladem víry, Sš. Bs. 200. (Hý.), stro- mem. — co. Již to všecko zaklátil (zamí- chal). Ros. On v hněvě rozpálen smrtonosný naproti oštěp zakláti. Hol. 154. — co čím: vařechou (zamíchati). Na Ostrav. Tč. — se kde. Ešče sa prstének na vodě zaklátí, ešče sa můj milý zase k nám navrátí. Sš. P. 796. Zaklatý = zakletý. Z. věci. BO. — kde.
Toto je ta panna v javoru zakliata. Sl. ps. Šf. I. 40. Zaklebetiti = zaklevetiti.
Zaklechtaný, vz Zaklechtati. Z. polívka
(se záklechtkou). Kšá. — kam. Bílek do polívky zaklechtaný. Us. Dch. Zaklechtati = zaklochtati, zakloktati,
einquerlen. Us. Šd. — co kam: vejce do polívky. Us. Dch. Vz Zaklektati. |
Záklechtka, y, f. = rozmíchaná mouka
v mléce nebo ve smetaně k zalití polívek, omáček. Us. Kšá. Zakleji, vz Zaklíti.
Zaklejiti, il, en, ení; zaklejovati = kle-
jem zadělati, verleimen, verkleistern. — co. Us. Zaklejstrovati = lepem ševcovským za-
lepiti, verkleistern. — co. Us. Tč. Zaklekati, vz Zakleknouti.
Zakleknouti, knul a kl, ut, utí; zakle-
kati. — koho (kleknutím zastíniti), knieend verdecken. Us. — sobě. Zakleknul sobě (kleknutím za něco zastoupil, hinter etwas hinknieen) a střelil. Ros. — co komu. Za- klekla mně moje místo. Us. Šd. Zaklekotati, zaklektati, anfangen zu klap-
pern (wie die Störche). Čáp zaklekce. — čím: kostkou. St. skl. — kde. Čáp nad žabami zaklekoce. Rd. zv. Z. na klekotce, auf der Osterratsche ratschen. Na Ostrav. Tč. Slavík v houští zaklekotal. Tč. Idem ženu hľadať, voliako dľho sa v tej farbe zaklekotala. Syt. Táb. 334. — co kam. Vejce do polívky zaklektati, einquerlen (za- třepati, zavrtěti, zamoutiti). Vz Zaklechtati. Dch. Zaklektaný = zaklechtaný. Ehr.
Zaklektati, vz Zaklechtati, Zaklekotati.
Zaklemžiti se, il, en, ení, einnicken (im
Schlafe). Šm. Zaklenec, nce, m. = zaklený, der Ver-
fluchte, Verdammte, Verbannte. Č., Dch. Záklenek, nku, m., der unterste Ansatz
der Wölbung, das Füssel. Ssk. Zakleněný; -ěn, a, o = zaťatý, verschlos-
sen, geballt. Z. pěsť. Na Slov. Plk. Zaklení, n., der Fluch. Hlasité z. Mus.
1880. 67. Vz Zaklíti. Záklenka, y, f. = záklenek. Šm.
Zaklenouti, ul, ut, utí = klenutím za-
dělati, zuwölben. — co: sklep. — co jak: sklep do pásem z. Šp. — kam (jak): pásy do sloupů. Pek. 116. Stropy do travers z. Stat. př. kn. 1877. 105. Vodojem do skle- nutých pasů valenou klenbou jest zaklenut. 1b. str. 104. (Pdl.). Zaklenuté, gewölbt. Poručil, aby každý
sladovnu v domě svém z. ozdil. Pam. Val. Meziř. 87. Zaklenutiti = zaklenouti. Na Ostrav.
Tč. Zaklenutý; -ut, a, o, gewölbt. Z. sklep.
Z. zeď. NA. IV. 141. Zaklený = zakletý, verflucht, verwünscht,
bezaubert. Vz Zaklíti. Z. zámek. Němc. 1. 134. Zaklepati (na Slov. zaklopati); zaklepá-
vati, zaklepnouti, pnul a pl, ut, utí; zakle- povati, zuklopfen, zuklatschen, zu-, ver- häminern, anklopfen. — abs. Bděte, abyste pánu, až zaklepá, mohli otevříti. Ddk. II. 332. Zaklepal (zatřepal nohama) = umřel. Tkč. Ten lotras také už někde zaklepal. U Skuhr. a j. Semr. — kam. Dyž si mám vlásky zaplétat, příde na vokno zaklepat. Čes. mor. ps. 187. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno; A jak se k oknu do túlal, hned na okénko zaklepal; Zaklepal by na ně (naše dvéře) syneček ledačí, ale |
||
|
|||
Předchozí (108)  Strana:109  Další (110) |