110

ho nelúbjá moje sivé oči. Sš. P. 22., 104.,
266. Ver na našie dvere nikdo nězaklope.
Sl. ps. Šf. I. 42. — na koho. Když při-
plynulo k okýnku, zaklepalo na Marynku.
Sš. P. 356. — kam kdy. Kdo mi dneská
večer na okno zaklopá? Zaklopá, zaklopá,
šuhajko voľačí, čo má čierne oči. Sl. ps,
240., Sl. spv. VI. 404. Konopja, konopja,
zelená konopja, kdo na naše dveři tej noci
zaklepá. Sš. P. 266. — (co) kam čím. Z.
na dvéře kladívkem. Us. Čáp nosem zakle-
pal (zakloktal). V. Klín do dřeva sekerou
z. Us. — (komu) kam jak. Někomu dů-
věrně na rameno z. Us. Hrts. Nerázně na
okno z. Us. Dch. Ale keď na naše dvere
zaklope ruka cudzá v uprimnej dôvere: kdo
je, ten je, či je on z blíza či z děläka: vo
dne, v noci na stole dar boží ho čaká.
Chlpk. Sp. 5. — kde čím. Ten chudák
někde za plotem kamašema zaklepal (= ze-
mřel).Us . Semr.

Zaklepnouti, vz Zaklepati.

Zaklepovati, vz Zaklepati.

Zaklesák, u, m., u tesařů, der Klemm-
haken. Šm.

Zaklesati, vz Zaklesnouti.

Zakleslina, y, f. = zakleslosť. Na Slov.
Lss.

Zakleslosť, i, f. = zaklesnina, vkleslosť,
die Einsenkung, Vertiefung, Höhlung, der
Einbug,

Zakleslý = vkleslý, eingesunken, ver-
tiett, eingebogen, eingefallen. Z. Hory. Pam.
kut.

Zaklesnina, y, f., die Einsenkung, Ein-
sattellnng. Posp. Vz Zakleslosť. Z. kosti. L.

Záklesník, a, m. = succineta, motýl:
bělásek, modráček, otakárek. Vz Frč. 151.

Zaklesnouti, snul a sl, utí; zaklesati,
zaklesávati = začíti klesati, zu sinken an-
fangen. — abs. Zaklesal trochu. Ros. Nohy
zaklesající, einknikende Füsse. Dch. — Z. =
zapadnouti, einfallen, sich einsenken. Hora
zaklesla. Jg. Víko truhly zakleslo. Us. Dbv.

— Z., senken. Usedla, ruce zaklesla okolo
kolen a hleděla po údolí. Sk. — čím. U dětí
leb udeřením z. může. Jg. — Z. = zadrh-
nouti se, sich verschlingen. Niť se zaklesla.
Jg. — co komu kde. Kat zaklesl prvnímu
provaz kolem krku. Sk. — Z. a zakleso-
vati = uvázati, zavázati, einschlingen. —
co kam: bič na bičiště, prostraňky na roz-
porky z. Us. Dch. — co komu čím: pletkou
dítěti nohu z. Us. Jg

Záklest, u, m. = zásek, der Verhau. Zá-
seky nebo záklesty dělávány v Šumavě
proti vpádům Němců. Fa.

Zaklestiti, il, stěn a štěn, ění; zaklešťo-
vati = klestem zandati, zasekati, verhauen,
versperren. — co komu čím: rozšiřová-
ním náboženství cestu prostopášnostem z.
Partl. — Z. = klestiti, postříkati, stümpfen.

— co: stromy. D. — Z. = připnouti, při-
pevniti, anhängen, befestigen. — co komu
kam: řetěz za rohy. U Pard.

Zakleštění, n., vz Zaklestiti.

Zakleštiti, il, ěn, ění; zaklešťovati =
kleštěmi zachytiti, die Zange anlegen, mit
der Zange fassen. Plk. — co.

Zaklešťovati, vz Zaklestiti a Zakleštiti.

Zakletí, n , die Verfluchung. Vz Sbt. 27.
Dumá, či to zakliatä preca raz pominie. Btt.
Sp. 33., Dbš. Sl. pov. I. str. V.

Zakletý; -et, a, o, verflucht, verwünscht,
verzaubert. Z. princezna, Us. Šd., hrad, Čch.
Petrkl. 30., zámek. Kká. Td. 188., Tč. V za-
kletém kruhu omylných názorů, im Banne
irriger Anschauungen. Dch. Vítala ji a ža-
lovala, že všecky tři sestry tam též byly
zaklnuty; Z-tí lidé vysvobozováni a opět
v lidi obráceni bývali upálením atd. Kld.
II. 183., 270. Aj tak sa jim vodilo, ako tým
zakliatym zámkom a pokladom. Dbš. Sl.
pov. I. str. VII. Na Luciu, na štedrý deň,
lebo na veliký piatok chodievajú devy ešte
za tmy pred východom slnka na zakliate
vody, aby nimi násypy a preddomie v pek-
ných kolách lebo čtverhranoch polievaly.
Phld. IV. 46. (Šd.). Stojí jako z. Us.

Zaklevetiti, il, ění, anfangen zu klat-
schen, zu plaudern, ein wenig plaudern. Us.

Zaklíbati, vz Zaklouti.

Zaklíceti se = klecavě zajíti, humpend
wohin kommen. Ros.

Zaklíčadlo, a, n., u číhadla.

Zákliček, čku, m., die Enklave (v geogr.).

Zaklíčení, n., vz Zaklíčiti. — Z. krku =
prým, die Bräune. Us. na Mor.

Zaklíčený = obklíčený Vz Zaklíčiti.

Zákličí okločí, tři zadnice (řiti) šest očí
(oráč, pluli a dva voli). U Jižné. Vrů. —
Z. = zákliček. Rk.

Zaklíčiti, il, en, ení; zakličovati = za-
vříti, einsperren, einschliessen. — koho:
nepřítele kolem z. Chmela. Stud a srdce
z-la bázeň. Hol. 100. — kým. Hrdým z-čen
zbrojstvom odevšad. Hol. 125. — koho
kam. V modrý hrob nás voda s oblohou
z-la. Čch. Bs. 159. — Z. = sepnouti, über
einander schlagen, schliessen. — co kde:
ruce nad hlavou. Baiz. — Z. = závěrek
učiniti, schliessen, den Schluss machen. —
jak kde. Dvojím způsobem může se v roz-
sudku výmínkovitém z. neb uzavírati. Šír.

Zakličkovati = klučkou zavříti, zurie-
geln. — co čím: obrtiem z. dvéře, zaobrt-
liti. Na Ostrav. Tč. Vz Zaklučkovati.

Zakliditi, vz Zakľuditi.

Zaklihovati, vz Zaklížiti.

Záklika, y, f. = oklika, der Umschweif,
Umweg, Bug, Einschnitt, die Biegung. Na
Ostrav. a Slov. Tč., Hol. Vz Zákluka.

Záklin, u, m., v horn., der Schlusskeil.
Šm.

Zaklínací, Verwünschungs-. Z. formule.
Us. Rozličná pořekadla z. Ddk. IV. 295. Z.
modlitba, der Exorcismus. Šm.

Zaklínač, zaklinač, e, m. = zažehná-
vač, der Beschwörer, Nekromant. Dch., Šd.,
V., Kká. Td. 80. Z. duchů, ďáblů, hadů,
ohně. Us., D. Z-či, jimž Bůh moci udílí.
BR. II. 54. a. Vz o jich moci v Kld. II.
274.

Zaklínačka, zaklinačka, y, f., die Be-
schwörerin, Verwünscherin. V., Aqu., D.

Zaklinadlo, zaklínadlo, a, n., die Bann-
formel. Šm.