113

Zaklubati, vz Zaklouti.

Zaklučiti, il, en, ení, zaklučovati, con-
cludere, schliessen, den Schluss ziehen. —
co odkud. Z povier môže dômyseľný my-
tholog mnoho zakľučať. Phld. III. 2. 191.

Zaklučkovati, vz Zakličkovati.

Zakľuditi zakliditi, zavézti, weg-, fort-
schaffen, transportiren. — koho kam. Ja
toho synka zakľudím do Vídně. Slez. Šd.

Zákluka, y, f. = záklika. Na Ostrav.
Tě. Ale v těch záklukách bysme s tím ne-
vyjeli. Slez. Šd. Včul v behu rovno idú, na
malé včul z-ky krúťa; Už krvavý je Hron,
krvavé sú z-ky Váhu! Hol. 313., 380. (Šd.).

Zaklupati = zaklepati. — nač: na dvéře.
Mor. Šd.

Zaklusati, zaklusávati, zaklusovati, an-
fangen zu traben. — abs. Kůň drobet za-
klusal. Kdo ví, kam zaklusal (zajel, zaběhl).
Ros.

Zakluvati, vz Zaklouti.

Zakluzovati, vz Zaklzati.

Zaklvati, vz Zaklouti.

Zaklvnouti, vz Zaklouti.

Záklý, stockig. Z. dřevo. Šp.

Zaklzati = zaklouzati, zaklouznouti, za-
kluzovati, zu glitschen anfangen, ein wenig
glitschen. — si kde: na ledě. Us. Tč.

Zaklznati = zauzditi, v uzdu pojíti, koni
uzdu dáti, zäumen, den Zaum geben. Na
Mor. a Slov. Bkř., Šd., Vck. — (co) komu:
uzdu koni. Vck. Já mu zaklznám (hubu
mu sevru, aby nemohl mnoho mluviti). Mor.
Šd.

Zaklznút = zaklouznouti, vz Zaklzati.

Zakmásati, zakmásnouti = zacásati. —
koho zač: za sukni. Mor. Šd.

Zákmih, u, m., der Rückschwung, v tě-
locv. Vz KP. I. 465., 481., Čsk.

Zákmit, u, m., der Schimmer. Us. Hráti
v barvách duhy pestrým zákmitem. Vrch.
V růžném z-tu pláti. Vrch. Myth. I. 214.
Z. řasy. Čch. Bs. 148. Slabý z. naděje ihned
zase potuchl. Kos. v Km.

Zakmitati (se), zakmitati (se); zakmit-
nouti (se), zahmitnouti (se), tnul a tl, utí =
rychle se vyjeviti a zmizeti, schnell wie der
Blitz sich vorüber bewegen. — se jak kde:
mžikem (bleskem) se zakmitne paprslek na
stržinách. Č. Z-tl se blesk v oblaku, po
stěně. Myšlénka se mi v hlavě zakmitla.
Dch. Tam v strmé výši zakmitla se mezi
hroty hlava. Kká. K sl. j. 114. Kol rtů za-
kmitlo se stáhnutí. Šml. I. 24. Snivá hvězda
večerní z-la nad vlnou jezerní. Čch. Mch.
59. — čím. Z. ohněm, hořící metlou, schwin-
gen. Us. Tč. — kudy. Zakmitlo se mu cosi
hlavou. Šbr. Zaj. kr. Vác. 743. Král se díval
právě z okna, když se mu stříbrohřívek přes
cestu zakmitl. Němc. I. 30. — se kam od-
kud. Zakmitl se blesk do světnice, z oblaku.

Zakmitnouti, vz Zakmitati.

Zakmitnutí, n., das Aufschimmern, der
Schimmer.

Zakněhovaný; -án, a, o, = do knih
vložený, verbucht, verbüchert, ingrossirt, in
die Bücher einverleibt. Z. listina. Us. Pdl.

Zakněhovati, vz Zakněhovaný.

Zaknihař, e, m., subdiaconus, zastr. Rozk.

Zaklusati = zahoupati, zaklátiti. Vz
Knísati. — se kde. Hodí ručeň do kúta,
až vráta zaknísaly se na vrzgotných čiapoch
(čepech). Phld. IV. 73. — se odkud. A zrázu
z chytenej zakníše sa zástava hradby. Hol.
121.

Zaknoflíkovati, zuknöpfen. — co: kabát.
Na Ostrav. Tč.

Zaknotiti, il, cen, ení, zaknocovati — za-
drhnouti. U Plzně. Dšk.

Zakňouhati = počíti kňouhati, anfangen

zu wimmern, zu mnauen. Ros.

Zakňourati = počíti kňourati, anfangen
zu wimmern. Pes zakňoural. Vz Zakňučeti.
Us. Šd.

Zaknouti m. zaklnouti. A byla jedna
mlynařka, zaknula (zaklínila) svého synačka.
Sš. P. 779. Někdy se též zakne (zaklne).
Slez. Šd.

Zakňučeti, el, ení, zu wimmern, zu win-
seln anfangen, ein wenig wimmern o. winseln,
— kde: pes za dveřmi, v boudě, na dvoře
atd. z-čel. Us. Tč.

Zakobrtnouti, tnul a tl, utí = zakop-
nouti, kIopýtnouti, stolpern. — oč: o práh.
Us. Kšť. — kam, do čeho Kšť.

Zakohácení, n. = zacpání. Z. jater. Presl.

Zakoháceti, el, en, ení = rumem, blátem
zadělati, unrein machen. — co: cestu. —
Z. = zacpati, verstopfen. — co: strouhu.
Us. Dch.

Zakohoucení, zakohoutění, n., die Er-
röthung. Vz Zakohoutiti.

Zakohoutiti se, il, cení a tění = zardíti
se, wie ein Hahn von Zorn erröthen. — Starší
dvě kněžny se z-ly, ústa ohrnuly a pyšně
prohodily. Němc. I. 249. — se proč: studem.
Us., Jg., Šm. — se na koho (vyplísniti ho.
Vz Domluva). Č.

Zakochaný; -án, a, o = zamilovaný.
Vz Zakochati. Z-ných krajů zvuk. Hdk. L.
k. 88.

Zakochati = zamilovati, lieb gewinnen.
— koho. L. Ja bölem na čači, kupovalem
krove, zakochalem Katke, curko fojčíkové;
Videl som ťa, zakochal, zrel som očká tvoje;
to more, očí tvojich robí vo mne boje. Ppk.
1. 208., 11. 204. — si koho. Panny se (si)
ho zakochaly, pěkné dary jemu daly. Sš.
P. 28. — se do koho. Ve Slez. Tč. — se
v co. V krásy tvé se z-chal. Kom. — se
v kom, v čem — zamilovati se; zalíbiti
sobě. L. Z. se v přízni všech. Kom. Hříšnosť
zakochající se v žádosti své, námětek hříchu
z toho bere. Sš. I. 77. (Hý.). Jestli se v něm
zakochal, nechť ho vytrhne nyní. Kom. —
se s kým. Kdo se s kým zakochá . . . Čes.
mor. ps. 176. Kto se s kym zakochá, šmerc
sobe gotuje. Sl. ps. Šf. II. 162.

Zakojení, n., ablactatio, druh štěpování
v rostl. Vz Rst. 521., 307., 308.

Zakojiti = jistým způsobem štěpovati,
Vz Zakojení.

Zakokrhati, zakokrhávati, zu krähen an-
fangen.— kde: v dáli. Us. Kohout na dvoře,
v zahradě atd. zakokrhal. — za kým. Ani
kohout za ním nezakokrhá (nikdo si naň
nevzpomene). Us. Šd. — nad čím. Ani
kohout nad tím nezakokrhal (nevšiml si toho
nikdo). Us. Kf. — jak. Kohout už po třetí

297



	113

	Zaklubati, vz Zaklouti. Zaklučiti, il, en, ení, zaklučovati, con- cludere, schliessen, den Schluss ziehen. — co odkud. Z povier môže dômyseľný my- tholog mnoho zakľučať. Phld. III. 2. 191. Zaklučkovati, vz Zakličkovati. Zakľuditi zakliditi, zavézti, weg-, fort- schaffen, transportiren. — koho kam. Ja toho synka zakľudím do Vídně. Slez. Šd. Zákluka, y, f. = záklika. Na Ostrav. Tě. Ale v těch záklukách bysme s tím ne- vyjeli. Slez. Šd. Včul v behu rovno idú, na malé včul z-ky krúťa; Už krvavý je Hron, krvavé sú z-ky Váhu! Hol. 313., 380. (Šd.). Zaklupati = zaklepati. — nač: na dvéře. Mor. Šd. Zaklusati, zaklusávati, zaklusovati, an- fangen zu traben. — abs. Kůň drobet za- klusal. Kdo ví, kam zaklusal (zajel, zaběhl). Ros. Zakluvati, vz Zaklouti. Zakluzovati, vz Zaklzati. Zaklvati, vz Zaklouti. Zaklvnouti, vz Zaklouti. Záklý, stockig. Z. dřevo. Šp. Zaklzati = zaklouzati, zaklouznouti, za- kluzovati, zu glitschen anfangen, ein wenig glitschen. — si kde: na ledě. Us. Tč. Zaklznati = zauzditi, v uzdu pojíti, koni uzdu dáti, zäumen, den Zaum geben. Na Mor. a Slov. Bkř., Šd., Vck. — (co) komu: uzdu koni. Vck. Já mu zaklznám (hubu mu sevru, aby nemohl mnoho mluviti). Mor. Šd. Zaklznút = zaklouznouti, vz Zaklzati. Zakmásati, zakmásnouti = zacásati. — koho zač: za sukni. Mor. Šd. Zákmih, u, m., der Rückschwung, v tě- locv. Vz KP. I. 465., 481., Čsk. Zákmit, u, m., der Schimmer. Us. Hráti v barvách duhy pestrým zákmitem. Vrch. V růžném z-tu pláti. Vrch. Myth. I. 214. Z. řasy. Čch. Bs. 148. Slabý z. naděje ihned zase potuchl. Kos. v Km. Zakmitati (se), zakmitati (se); zakmit- nouti (se), zahmitnouti (se), tnul a tl, utí = rychle se vyjeviti a zmizeti, schnell wie der Blitz sich vorüber bewegen. — se jak kde: mžikem (bleskem) se zakmitne paprslek na stržinách. Č. Z-tl se blesk v oblaku, po stěně. Myšlénka se mi v hlavě zakmitla. Dch. Tam v strmé výši zakmitla se mezi hroty hlava. Kká. K sl. j. 114. Kol rtů za- kmitlo se stáhnutí. Šml. I. 24. Snivá hvězda večerní z-la nad vlnou jezerní. Čch. Mch. 59. — čím. Z. ohněm, hořící metlou, schwin- gen. Us. Tč. — kudy. Zakmitlo se mu cosi hlavou. Šbr. Zaj. kr. Vác. 743. Král se díval právě z okna, když se mu stříbrohřívek přes cestu zakmitl. Němc. I. 30. — se kam od- kud. Zakmitl se blesk do světnice, z oblaku. Zakmitnouti, vz Zakmitati. Zakmitnutí, n., das Aufschimmern, der Schimmer. Zakněhovaný; -án, a, o, = do knih vložený, verbucht, verbüchert, ingrossirt, in die Bücher einverleibt. Z. listina. Us. Pdl. Zakněhovati, vz Zakněhovaný. Zaknihař, e, m., subdiaconus, zastr. Rozk.	Zaklusati = zahoupati, zaklátiti. Vz Knísati. — se kde. Hodí ručeň do kúta, až vráta zaknísaly se na vrzgotných čiapoch (čepech). Phld. IV. 73. — se odkud. A zrázu z chytenej zakníše sa zástava hradby. Hol. 121. Zaknoflíkovati, zuknöpfen. — co: kabát. Na Ostrav. Tč. Zaknotiti, il, cen, ení, zaknocovati — za- drhnouti. U Plzně. Dšk. Zakňouhati = počíti kňouhati, anfangen zu wimmern, zu mnauen. Ros. Zakňourati = počíti kňourati, anfangen zu wimmern. Pes zakňoural. Vz Zakňučeti. Us. Šd. Zaknouti m. zaklnouti. A byla jedna mlynařka, zaknula (zaklínila) svého synačka. Sš. P. 779. Někdy se též zakne (zaklne). Slez. Šd. Zakňučeti, el, ení, zu wimmern, zu win- seln anfangen, ein wenig wimmern o. winseln, — kde: pes za dveřmi, v boudě, na dvoře atd. z-čel. Us. Tč. Zakobrtnouti, tnul a tl, utí = zakop- nouti, kIopýtnouti, stolpern. — oč: o práh. Us. Kšť. — kam, do čeho Kšť. Zakohácení, n. = zacpání. Z. jater. Presl. Zakoháceti, el, en, ení = rumem, blátem zadělati, unrein machen. — co: cestu. — Z. = zacpati, verstopfen. — co: strouhu. Us. Dch. Zakohoucení, zakohoutění, n., die Er- röthung. Vz Zakohoutiti. Zakohoutiti se, il, cení a tění = zardíti se, wie ein Hahn von Zorn erröthen. — Starší dvě kněžny se z-ly, ústa ohrnuly a pyšně prohodily. Němc. I. 249. — se proč: studem. Us., Jg., Šm. — se na koho (vyplísniti ho. Vz Domluva). Č. Zakochaný; -án, a, o = zamilovaný. Vz Zakochati. Z-ných krajů zvuk. Hdk. L. k. 88. Zakochati = zamilovati, lieb gewinnen. — koho. L. Ja bölem na čači, kupovalem krove, zakochalem Katke, curko fojčíkové; Videl som ťa, zakochal, zrel som očká tvoje; to more, očí tvojich robí vo mne boje. Ppk. 1. 208., 11. 204. — si koho. Panny se (si) ho zakochaly, pěkné dary jemu daly. Sš. P. 28. — se do koho. Ve Slez. Tč. — se v co. V krásy tvé se z-chal. Kom. — se v kom, v čem — zamilovati se; zalíbiti sobě. L. Z. se v přízni všech. Kom. Hříšnosť zakochající se v žádosti své, námětek hříchu z toho bere. Sš. I. 77. (Hý.). Jestli se v něm zakochal, nechť ho vytrhne nyní. Kom. — se s kým. Kdo se s kým zakochá . . . Čes. mor. ps. 176. Kto se s kym zakochá, šmerc sobe gotuje. Sl. ps. Šf. II. 162. Zakojení, n., ablactatio, druh štěpování v rostl. Vz Rst. 521., 307., 308. Zakojiti = jistým způsobem štěpovati, Vz Zakojení. Zakokrhati, zakokrhávati, zu krähen an- fangen.— kde: v dáli. Us. Kohout na dvoře, v zahradě atd. zakokrhal. — za kým. Ani kohout za ním nezakokrhá (nikdo si naň nevzpomene). Us. Šd. — nad čím. Ani kohout nad tím nezakokrhal (nevšiml si toho nikdo). Us. Kf. — jak. Kohout už po třetí 297