Předchozí (117)  Strana:118  Další (119)
118
Z. posloupnosť, zástavní právo. S. N. — Z.
= biblický, biblisch. Z. knihy, Kom. Br.,
oběti. — Z. = řeholní, Ordens-, Kloster-,
Mönchs-. Z. bratr, sestra, život. Zlob, Papr..
Poctivému a z-nému knězi Stanislavovi.
List z r. 1461. Toho ani mniši nynie, ani
žádní z-ní bratřie, ani pikharti neudělají.
Vš. Jir. 153.
Zákonnice, zákonice, e, zákonička,
y, f. = zákonní sestra, die Nonne, Ordens-
schwester. Vz Zákonní, Zákonice. Pulk.
Zákonnický, zákonický = zákonní,
řeholní, Ordens-, geistlich. Z. stav, Leg.,
právo. Ros. Výstraha Páně od kvasu z-ho.
BR. II. 160. Protož sv. Bernard mezi 12
ohavnostmi z-kými pokládá poslúchánie po-
věstí. Hus. I. 265.
Zákonnictví, n., zákonictví, zákoni-
ctvo
,
a, n. = zákonnický život, zákonnická
hodnosť,
die Ordensregel, das Ordensleben,
der Ordensstand.
Zákonnictvo, vz Zákonnictví.
Zákonničí, zákoničí = zákonický. Z. kvas,
Ben., spravedlnosť. D. Z. život vésti (klá-
šterský). Hus. I. 430.
Zákonnička, vz Zákonnice.
Zákonník, zákoník, a, m. = v zákoně
(duchovním) zběhlý, der Schriftgelehrte, Pha-
risäer, Gesefzgelehrte, Gesetzverständige,
Lehrer des Gesetzes. Jg., Dch.. Šd. Z-ci =
učenci národa židovského vykládáním zá-
kona se zanášející. Sš. Sk. 46. U židů z-ci
= učenci bádáním a vykládáním zákona
se zanášející a strážcové náboženského a
národního vědomí a vzdělání. Sš. J. 26. (Hý.).
Z-ci, jimž jest řekl spasitel. Hus. I. 87. —
Z. = zákona datel, der Gesetzgeber. Ps.
ms. — Z. = vyslanec, der Gesandte. Ps. ms.
— Z. =
řeholník, der Ordensmann, Mönch.
Bel., Arch. IV. 262., BN., Dal. 158. Muož-li
z. zbožie sobě kúpiti. Arch. I. 432. Světí
zákony ustanovili, aby z. nic svého neměl.
Št. N. 77. Kněze Henzlíka a z-ka z Říše.
Půh. II. 83. — Z., u, m. = kniha zákonů =
z rozkazu moci zákonodárné sestavená a
vyhlášená soustavní sbírka jednotlivých usta-
novení právních, aby jí spravovaly se správní
poměry obecného života, das Gesetzbuch.
Vz Š. N. Z. občanský, bürgerliches Gesetz-
buch, trestní, Strafgesetzbuch, J. tr., Šm.,
říšský, das Reichgesetzblatt, zemský, Lan-
desverordnungsblatt, Us., trestní důchodkový,
Gefällsstrafgesetzbuch, Šp., vojenský, das
Armeeverordnungsblatt. Čsk. Z. salický, ri-
puarský, burgundský, visigothský. Vz Šmb.
S. I. 439.
Zákonnitosť, i, f., Vz Zákonitosť.
Zákonnitý, vz Zákonitý.
Zákonnosť, i, f., die Gesetzmässigkeit,
Gesetzlichkeit, Legalität. Krok, J. tr.
Zákonný, vz Zákonní.
Zákonodárce, e, m. = kdo nějaký zákon
po právu dává,
der Gesetzgeber, legis lator.
J. tr.
Zákonodárkyně, ě, f., die Gesetzgeberin.
Sš. Sk. 178.
konodárně něco upraviti. Pr.
Zákonodárnosť, i, f., die Gesetzgebung.
Lpř. J.
Zákonodárný = zákony dávající, gesetz-
gebend. J. tr. Z. sněm, říšská rada. Vz
S. N. Z. moc. J. tr. Moc zná bývala všude
na sněmích. Pal Děj. IV. 2. 278.
Zákonodárský, gesetzgebend. Z. sbor,
Us , činnosť. Šmb. S. II. 48. — Z., Gesetz-.
Z. sbírka, Lpr. J. Děj. I. 15., soustava. Šmb.
S. I. 439. — Z. = zákonodárci příslušný,
Gesetzgeber-.
Zákonodárství, n., die Gesetzgebung.
Legislatur. Vz S. N. Z. vojenské, o tom vz
v S. N. článek: Vojenský. Z. ve věcech
soudních (soudní), Gerichtsgesetzgebung.
J. tr. Z. řemeslnické (živnostenské), Ge-
werbegesetzgebung. Šp. Z. osobní, věcné
či territorialní. Šmb. S. I.439. Právo z. Lep.
Děj. I. 15. Vlastně na Sinaji, na vrcholu
totiž jižném, dálo se z. Sš. Sk. 83. Říši
svou hleděl zase zvelebiti moudrým z-stvím.
Ddk. II. 279.
Zákonodatelský, gesetzgeberisch. Šm.
Zákonodatný, gesetzgeberisch. Dch.
Zákonodavce, e, m. = zákonodárce.
Zákonodavství, n. zákonodárství. Sych.
Zákonodavý = zákonodárný. Kram.
Zákonolibec, bce, m. Ale kterak k tomu
přivésti ty zatvrzelé z-bce? Z-bcům těm se
nepoddati. Sš. Sk. 175. (Hý.).
Zákonomilec, lce, m. = milovník zá-
kona,
der Freund der Gesetze. Jména z-lce
si dobyti. Sš. Sk. 141.
Zákonopí, n., čes. tanec. Škd. exc.
Zakonopiti, il, en, ení, mit Hanf zu-
stopfen. — co: loď (konopím zacpati, ein
Schiff kalfatern). Rostl. III. b. 435.
Zákonovati se = vyhledávati zákonné
pomoci, souditi se,
processiren. Abychom se
spolu nezákonovali, zaplatím vám. Us. Šd.
Zákonovec, vce, m., der Legitimist. Šm.,
Lss.
Zákonový, Gesetz-. Pojmenováni té hory
z-vé. Sš. Sk. 83. Z. kázání, obyčej. EM. Lid
slyšel slova z-vá; Čísti v knihách z-vých.
BO. Ustavení z-vých chovajte. Bj.
Zákonoznalec, lce, m , der Gesetzkun-
dige. J. tr.
Zákonoznalství, n., die Gesetzkunde.
J. tr.
Zákonský = zákonný, Ordens-. Pulk.
320.
Zákop, u, m., zákopa, y, f. = příkop,
der Graben, Laufgraben, die Erdwerke, die
Verschanzung, der Verhau, die Sape. Jg.,
Dch , Brt., Vck. Z. na louce (aby se tam-
tudy jezditi nemohlo). Us. Z. myslivci, Jä-
ger-, Schützengräben. S. N. Xl. 178., NA.
III. 145. (Pdl.). Vykotil nás vozka do zá-
kopy. Sych. Z-py (Laufgräben) jednoduché,
dvojnásobné, polové, otevřené, plné, kli-
katé, kryté (duté), s přehradami. Čsk. Vz
S. N. Do z-pů ustoupiti. Chmel. Vůdce zá-
kopu, der Sapführer. Čsk. A on opět hnul
sě z těch z-pův. Arch. V. 307.
Zákopa, y, f., vz Zákop. — Z., místo
u Bedihoště na Mor. Pk.
Zakopal, a, m., osob. jm. Vck.
Zakopaná, é, f., ves u Mnichova Hra-
diště. PL., Blk. Kfsk. 249., 807.
Zakopání, n., vz Zakopati.
Zákopanice, jm. lesa. Sdl. II. 12.
Předchozí (117)  Strana:118  Další (119)