Zakopanka, y, f., ves u Vamberka. PL.
— Z. = Zákopanice.

Zakopaný; -án, a, o, vz Zakopati. Z.
mrcha. Us. Z. předprseň, eingeschnittene
Brustwehr. Čsk. — jak. Náspy z-né kolkol
vrcha. Rkk. 51. Je z-ný až po krk (zadlu-
žen). Mor. a Slez. Šd.

Zakopati, kopám a kopu; zakopávati =
kopáním zakryti, ver-, eingraben, verschar-
ren ; se = zahrabati se, sich eingraben, sich
verklüften, versetzen; ohraditi se příkopem,
sich vergraben o. verschanzen. — co; pe-
níze, Ros., své štěstí. Plk. Co kolíbka vy-
houpala, to motyka zakopala. Us. Šd. —
koho. Co jsem já věděl, jak mne zakopou
(do dluhů, do neštěstí přivedou, obelstí)?
Mor. Brt. Pachole's porodila, kam's ho za-
kopala ? Sš. P. 111. — co, koho, se kde.
Z-pal se rychle v lese. Skl. 103. Mrtvého
v nějakém místě z. V. Ťažký zakopau pred
nohma za medzník pojme kameň, čo by
včul zdvihnuť dva nemohli pacholci. Hol.
149. Zrádná paní ty švagrová, tys pána za-
mordovala a v tom hrobě zakopala; Na
milého lúce zakopala ruce. Sš. P. 96., 150.
Kaj si poděl tu našu sestřičku? Zakopal
sem v lese při chodníčku a přikryl sem ju
zelenu chvojičku. Ib. 193. Z. něco pod
stromečkem. Er. P. 24. — kam (proč). Z.
někoho do země, do hrobu. V. Mě v Špil-
berk zakopali ku podzemní práci. Kká
Td. 308. Ukradené peníze do země zako-
pal. Us. Šd. Do zahrady ho zakopala, ešče
po něm pošlapala; Ze země sem vyšel, na
ní živnosť našel, po ní chodím jako pán,
do ní budu zakopán; A my máme (děti ,
neprodáme, do dolinka zakopáme; Hneďs
ho každé zmordovala a pod pécku zako-
pala. Sš. P. 96., 506., 508., 774. Z někoho
do hrobečka, pod zelený trávníček. Er. P.
77. Vz Z. co kde. — se. Jezvec se zakopal
(zalezl). D., Šp. Vojíni se zakopali, ver-
schanzten sich. Us. Čsk. — komu. Z-pal
mu poklad. — co čím: mrtvolu motykou
a rýčem. — se s kým kde. Se svými na
vrchu se zakopal blíž Kaňka. V.

Zakopávati, vz Zakopati.

Zakopčí, n., ves severozáp. nad Novým
Městem na Slov. Šd. — Z., jm. lesa v Ja-
kubčovicích na Opavsku. Šd.

Zakopčiti, il, en, ení = okopčiti. — co:
brambory (okopati). Mor. Šd.

Zákopec, pce, m., die Eskarpe. Rk.

Zákopecký = kdo bydlí za kopcem.V Kunv.
Msk. Vz násl.

Zákopečný = zákopecký. Mor. Šd.

Zákopí, n., samota u Sedlce. — Z. =
zákopy, die Verschanzung. Zlob.

Zakopní = k zákopu náležející, zum
Graben gehörig. Z. koš, hradba, Bur., fa-
šinky, Sapfaschinen, Čsk., práce. NA. III.
158.

Zákopnický (pionérský), Pionir-, Sapeur .
Z. pluk se skládá z plukovního štábu, 5 pol-
ních praporů po 4 polních setninách a zbroj-
nické reservě. Vojínové: setníci, nadporučíci,
poručíci, kadet náměstek důstojnický, šiko-
vatelé, podšikovatelé, desátníci, závodčí,
nad-, podzákopníci, účetní šikovatelé, tru-
bači, vozkové, sluhové důstojničtí; mistr:

kovářský, kolářský, provaznický. Rf. Z.
mužstvo, nářadí. S. N. XI. 95. Skladiště
z-kého nářadí, das Pionirzeugsdepôt. Čsk.
Z.. služba, sbor. Čsk.

Zákopnictví, n., das Pionirwesen. Vz
Zákopnický a S. N.

Zákopnictvo, a, n., das Sapeurkorps,
Pionirkorps, oddělení vojska, jež koná práce
zákopnické a dílem i hradebnické, staví
mosty. Vz S. N.

Zákopník, a, m. = sapéř, der Sapeur,
Pionir. Čsk. Svévolným dobyvatelem nebyl
(Otakar) ovšem nikdy, ale byl z-kem osvěty.
Ddk. VI. 211. — Z., dyschirius, der Klump-
handläufer. Z. lesklý, d. nitidus, z. kulo-
vatý, d. globosus, trojzubý, d. thoracius,
uhlazený, d. politus, prostřední, d. inter-
medius, Bonelliův, d. Bonellii, rudobarvý,
d. aeneus. Kk. Br. 30., 31.

Zakopnouti, pnul a pl, ut, utí = kop-
nutím zabiti, mit dem Fusse stossend tödten.
— koho. Hříbě zakoplo dvé kuřat. Šd. —
čím: levou nohou. — oč, do čeho = mit
dem Fusse anstossen, straucheln. Rk.

Zákopný = za kopou (sena) jsoucí. Šd.

Zákopověda, y, f., die Pionirwissen-

schaft.

Zakoptění, n., vz Zakoptiti.

Zakoptěný; -en, a, o, schmutzig, russig.
Z. nos. Nz. lk., Dbv.

Zakoptiti, il, cen, ení = koptem začer-
niti, berussen. — co kde. Ros.

Zákopy, Zákupy, dle Dolany, mé. v Čech.,
Reichstadt. Vz Blk. Kfsk. CXLIX., S. N. —
Zákopan, a, m. — Zákopský.

Zákopytí, n. = místo za kopytem, die
Stelle hinter dem Hufe, der Mittelfuss. Presl.

Zákorací, n., zákorace, e, f., beson-
deres Benehmen. Ten dělá z. Vz Orace.
U Olom. Sd.

Zakořenělý, eingewurzelt. Z. zvyk. Us.

Zakořenění, n., die Einwurzelung. Vz
Zakořeniti. Z. apruží. Nz.

Zakořeněný; -ěn, a, o, eingewurzelt,
fest wurzelnd. Z. zvyky, Us., novota, Mus.
1880. 477, zlořád.— kde. Předsudky v lid-
ské povaze z-né. Šmb. S. I. 561. — jak.
Rostlina dobře, slabě z-ná. Dlj. 5.

Zakořeniti, il, ěn, ění; zakořeňovati, ein-
wurzeln lassen, in die Wurzel schiessen
lassen. — Z. = okořeniti, an-, einwürzen.
— co. Ros. — komu = učarovati, bezau-
bern. Ros. — se = zarůsti v kořen, an-
wurzeln, sich einwurzeln, Wurzel fassen.
D. — se kde: v zemi, Zlob., v srdci. Gníd
Vyrvi vady z dětí dříve, než se v nich za-
koření. Us. Tč. Nová soustava vojenská po
všech krajích nezvratně se z-la. Osv. I. 343.
Kde se pýcha z-ní, tamo požehnání není.
Na Mor. Tč. — kdy. V těchto dobách byla
přesvědčenosť o záslužnosti dobrých skutků
hluboko z-na. Ddk. IV. 316.

Zakorkovadlo, a, n., die Verkorkungs-
maschine. Šp.

Zakorkování, n., die Verkorkung. Šp.

Zakorkovaný; -án, a, o, verkorkt. Z.
láhev. Šp.

Zakorkovati, zu-, verkorken. — co:
láhev. Šp.