120

Zakormoutiti, il, cen, ení, zakormuco-
vati, betrüben. — koho, se čím. Někoho
špatným chováním. Us. — se nad čím.
Nad osudem bratří nebe se z-lo. Wtr.

Zákorník, a, m. = červ za horou žijící,
phloeonaeus. Z. jamkatý, p. caelatus. D.,
Kk. Br. 110. — Z. = pták šedý, drobno
kropenatý, der Buntspecht (datel). Na Zlín-
sku. Brt.

Zákos, u, m. = zakosení kosou do úrody,
jetele, ovsa, der Einschnitt. Na kraji záhonů
uvidíš samé zakosy, kde lidé kositi začali
a přestali. Na Ostrav. Tč. — Z. = pokos.
Za nimi idú hrabačky zákosy roztřiasať.
Mt. S. I. 201.

Zakośati, zusammen zu schlagen begin-
nen. — čím: ručičkami. Na Ostrav. Tč.

Zakosatěný; -ěn, a, o, sichelförmig, sen-
senförmig gebogen. Šd.

Zakosatiti, il, ěn, ění, sichel-, sensen-
förmig biegen. Šd.

Zakosení, n., vz Zakositi.

Zakosený; -en, a, o, vz Zakositi.

Zakosídliti, il, en, ení, zuknüpfen. Na
Slov. Bern. — si co. I veru pripravil po-
vrázok na haluz, že si ho už zakosídli okolo
hrdla a odvísne z něho. Dbš. Sl. pov. I. 9.

Zakosídlovati, vz Zakosídliti.

Zakosíliti, il, en, ení, zakosilovati =
zauzliti, zaplésti. — co: hlavičku. Na Slov.
Zatiahli mu ešte lepšie šatku na očách, za-
kosílili ju. Lipa I. 92. — se, sich Jemand
unterwerfen, verbindlich machen. Ssk Z. se
(o nešťastném manželstvu). Na Slov. Zátur.

Zakositi, il, šen, ení; zakášeti, el, en,
ení, zakosívati = zasekati, losmähen, zu
mähen anfangen. — co: louku. — čím.
Vůl zakáší (na Slov. zakášá) nohou. Bern.
— kam: do záhona, si do nohy. Us. —
za koho. Zakos drobet za mne. Us. Tč. —
čím. Vůl zakáší nohou. Bern.

Zakosívati, vz Zakositi.

Zakoslati = koslavým krokem přijíti,
hinhatschen, wackelnd hinkommen. — kam :
k sousedu. Na Ostrav. Tč. — si co kdy:
kalhoty v blátný čas (na kostkách, kotní-
cích zamazati). Na Ostrav. Tč.

Zakosnělý = zákostnělý, verstockt, ein-
gefleischt. Na Slov. Se starými, z-mi hřieš-
níky. Syt. Táb. 133.

Zakosněť = zakostněti. Na Slov. —
v čem: v krádeži. Zbr. Hry 84.

Zákostelí, n., die Stelle hinter der Kirche.

Zákostelní, zakostelní = za kostelem by-
dlící, hinter der Kirche wohnend. Us. Kšť.

Zakostelská z Bilejova. Vz Blk. Kfsk.
92., 314., 818.

Zakostelský = zakostelní. Teta z-ská.
U Dobruš. Vk. — Z., ého, osob. jm. Z.
z Bilejova, jm. erbovní rodiny v 16. a 17.
stol. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1457.

Zakostkovati si = kostkami si zahrati,
ein wenig mit Würfeln spielen. Us. Tč.

Zakostnělý, vz Zakosnělý. Us.

Zakostněti, ěl, ění, zu Bein werden,
verstockt werden. Vz Zakostnělý.

Zakošidliti, il, en, ení, verknöttern. Na
Slov. Ssk.

Zakotaliti, il, en, ení, verrollen. — co
kam, se někam. Ros. Vz Zakotúlati.

Zákotek, tku, m. = hřeb, kterým v oračce
pluh na hřídeli se pomyká, aby se buďto
plytko anebo hlouběji orati mohlo. Mor. Šd.
Vz Pověrák, Pluh.

Zakotouleti si čím. Vz Zakotúlati.

Zakotúlati = zakotaliti. — co, čím kam,
kde. Keď prídeš ku železnej hore, zakotú-
ľaj hore vrchom to železnô jabľčko. Dbš.
Sl. pov. I. 344. Tu máš túto guľku, zako-
túlaj ju před sebou. Ib. I. 216. Z. koulí
na kuželně, míčem po zemi. Us. Tč. —
se kam. Kde ( = kam) až se ten krejcar
zakotúlal. Mor. Šd.

Zakotvení, n., die Verankerung. Dch.

Zakotvený; -en, a, o, verankert. Z. loď.

— kde: v přístavě. Us. Pdl.

Zakotviště, ě, n , der Ankerplatz. Balbi.

Zakotviti, il, en, ení; zakotvotati, ver-
ankern, vor Anker gehen. Dch.— co: loď.

— kde. Víru v srdci národa z. Šmb. S. II.
239. Loď ve břehu, u břehu, v přístavu z.
Us. Pokoj v říši měl tu zjednán a spořá-
dané soudnictví na budoucí časy zakotveno
býti. Ddk. V. 168. Trůn milosti je v srd-
cích králů zakotven. Shakesp. Tč. — se.
Loď se zakotvila, ging, legte sich vor An-
ker. Posp.

Zakoukati; zakouknouti, knul a kl, ut,
utí, erblicken, ergucken. — koho (zahlíd-
nouti) Ros. — se kam (do čeho, na co,
v co). Rk., Dch., Tč.

Zakoulati = zakouleli. Na Slov.

Zakouleti, vz Zakaliti.

Zakoupenec, nce, m., ein gekaufter
Sklave. Ctib. H. 11. Vz Zakúpenec.

Zakoupení, n., der Einkauf. Vz Zakou-
piti. Šp.

Zakoupený; -en, a, o, eingekauft. Z. sel-
ské pozemnosti, eingekaufte Bauerngründe.
J. tr. — jak. Práva zakoupená lesklým
slovem. Čch. — čím. Svědek penězi z-ný.
Us.

Zakoupiti, il, en, ení; zakupovati= koupí
obdržeti, erkaufen; dříve koupiti než jiní,
auf-, vorkaufen; koupením si ujistiti, durch
Vorausbezahlung sich versichern, bestellen.

— co: dům, statek. Us. Překupníci za-
koupili všecko ovoce. Us. Šd. Zakoupili
kožu medvediu. Mt. S. I. 58. Z. konšelství.
Arch. IV. 343. — čeho (neurčitou měrou):
vína. Phld. III. 3. 224. — co komu. Mají
chudým lázně z. Arch. II. 402. — koho =
penězi porušiti, Bestechen. Us. — koho
komu k čemu. Z. někoho k službě; Ote-
vřena jest cesta, aby lakomí a jinak nešle-
chetní u papeže jako bravy lidi sobě k tě-
lesnému požitku zakúpili. Hus III. 206., I.
461. (Tč.). — co jak: lacino. Us. A hla,
tito všetko zakúpili honom. Zbr. Baj. 43.

— co kde. Židé na trhu všecek oves za-
koupili. Us. Šd. — se, sich einkaufen, in
Erbzins, Erbpacht nehmen — se kam: do
statku. Us. — se kde. Máte snad chuť z.
se v Solnici? Us.

Zakouření, n., vz Zakouřiti. — Z. =
zatopení, die Einheitzung. Na Slov. Bern.

Zakouřený; -en, a, o, vz Zakouření. Z.
pokoj. — Z. = zatopený, eingeheitzt, Z.
jizba. Na Slov. Z. pec, to je dobrá vec.
Zátur.