122

Zakožnatělosť, i, f., das Verledertsein.
Zakožnatělý, verledert. Z. listy. Rostl.
III. 6. 60.

Zakožnatěti, ěl, ění, lederartig werden.

Jg.

Zákožní, -ný = podkožní, hinter oder
unter der Haut bepfindlich, Haut-. Z krev,
Ros., prašivina, voda (vodnatelnosť), Kom.,
červík, housenka (zákožnice), V., větry,
Blähungen, Šd., roztoč. Nz. lk. Některé
dítě má zakožné hlísty. Mor. Šd.

Zákožnice, e, f. Pl. z-ce = mze, újedí,
housenky, chloupky na dítěti, die Mitesser,
comedones. Us., Nz. lk.

Zakrabiti, il, en, ení, zakrabovati, zu-
sammenziehen, runzeln, rümpfen. — co:
čelo. — co nad čím: oči. Us. Tč., Němc.

Zakráčati, zakračovati = zakráčeti, aus-
schreiten. Tu ti mu pred očima zablisknú
sa pozlátené väže otcovho zámku! Zakra-
čoval, co mu nohy stačily a už nebol ani
hladný ani smädný od samej radosti. Dbš.
Sl. pov. VII. 68. — v čem. Vzal boty a
zakračoval v nich statočně, bo na každý
krok jednu mílu zakročil. Dbš. Sl. pov. I.
425. — Z. = zastávati, omlouvati, verthei-
digen, entschuldigen. — co. Vždycky to
zakráčá. Na Zlínsku. Brt. Matka velice ho
zakráčá. Mor. Tč. Také ve Slez. Šd.
jak. Že tam veru bude treba dobre zakra-
čovať. Dbš. Sl. pov. I. 418. Vz Zakročiti.

Zakračovati, vz Zakráčati, Zakročiti.

Zakrádač, zakradač, e, m., der Auflauer,
Aufpasser. Bern.

Zakrádání, n., das Lauern, Aufpassen,
der Hinterhalt. Bern.

Zakrádati, vz Zakrásti.

Zakradnouti, vz Zakrásti.

Zakradnutí, n., vz Zakrádaní.

Zakradu, vz Zakrásti.

Zákraj, v Jg. Slov. chybně m.: zákroj.

Zakrajánkovati si = býti krajánkem. -
kdy. Což bychom si na stará kolena ještě
nezakrajánkovali? Humory 1883. č. 40.

Zákrajek, jku, m., der Anschnitt, Rand-
schnitt. Z. chleba. Na Ostrav. Tč.

Zakrájeti, vz Zakrojiti.

Zákrajní, intramarginalis, innerhalb des
Randes liegend = blízko kraje vždycky ale
proti prostředku umístěný na př. snorečky
na plodech pastynaků, bolševníků atd. Rst.
521.

Zakrákati, zakráknouti, zakrakovati, an-
fangen zu krächzen. Kavka zakrákala. —
koho (zarvati, za vlasy zatahati, zausen).
Us.

Zakráknouti, vz Zakrákati.

Zakrakorati, aufgackern. Slepice zakrá-
korala. Us. Tč., Šd.

Zakrákořiti, il, ení = zakrákorati, za-
hovořiti si, ein wenig reden, plauschen. —
kde. Ráz voľačo na strome zakrákorilo.
Dbš. Sl. pov. I. 537. — se. Vraťmeže se
ale, kde sme sa zakrákorili (zahovořili, kde
jsme přestali mluviti). Chlpk. Dram. I. 85.
Kýho paroma! Skoro by som si obed za-
meškal, tak sme sa zakrákorili. Ib. II. 29.
(Šd.).

Zakrakotati zakrákati. kde: v hradě.
Rkk.

Zakrakovati, vz Zakrákati.

Zakramařiti, il, en, ení = zašantročiti,
zandati. — co. Nikde to není, už to někam
z-il. Us. Šd. — Z., verschachern. — co
komu. Us. Tč.

Zakřámnouti, mnul a ml, ut, utí = za-
hrýzti, zakousnouti. — co. Pes zakřáml
kure. V již. Mor, Šd. — Z. = zakousnouti,
einbeissen. — kam: do jablka. lb. Šd.

Zakramovati = zaramovati, zandati. —
co. Kam's tu knihu z-val ? Us. Kšť.

Zakřany, dle Dolany, Zakrzan, ves u Ivan-
čic. PL.

Zákrap, vz Okap.

Zakřápaný; -án, a, o = blátem poma-
zaný. Přišel domů celý za-ný. Vz násl.

Zakřápati, zakřápnouti, mit einem Schlag
niederstrecken. — co čím: house, kuře mo-
tykou. Mor. Šd. — Z. = naraziti, anstos-
sen. — čím. Zakřápl tím žbánem, až by ho
byl kus ukřápl. Šd. — Z. = umazati, be-
schmutzen. — se čím. Celý se někde blá-
tem z-pal. Mor. Šd. — si = zakrákořiti si.
Us. — si s kým. Us

Zakřáplý = chraplavý, heiser. Jsem z-lá.
Slez. Šd.

Zákras, a, m., colapsis, hmyz. Krok II.
257.

Zakrásti, zakrádati, vz Krásti. — se
kam — kradmo jíti, verstohlen gehen o. sich
einschleichen. Aesop., L., Dch. Pomály se
tam zakradl a hned ho lapil. Šd.. Tč. Vlk
se zakrádá na ovce z poza húšťa. Na Ostrav.
Té. V tom zachopá sa naráz a k táboru
mlčky zakradnú. Hol. 109. — jak odkud.
Než jak stískání a tuhý zaslychnuly nárek,
hneď sa blíž na tichých od chrbta zakra-
daly prstoch. Hol. 321.

Zakráti = zakrájeti, schneiden. — co
kam. Rozmýšlela jsem se, co bych do té
polévky zakrála. Slez. Šd.

Za krátko, bald, im kurzen. Za krátko
přijde. Us. Tč.

Zakratochvíliti, il, ení, zakratochvilovati,
ein wenig schäkern, kurzweilen. — co komu.
Ros. — si s kým.

Zakratý = zakrájený. Slez. Šd.

Zákraví, n., Zakrawy, ves u Nov. Města
n. M. Vz Blk. Kfsk. 638., 681., Sdl. II. 281.

Zakravincovaný; -án, a, o = kravincem
zamazaný, mit Kuhmist beschmiert. Ten
trávník je všecek z-ný. Šd.

Zakravincovati = kravincem zamazati,
mit Kuhmist beschmieren. — se. Nevím,
kde jsem se tak z-val. Us. Šd.

Zákravka, y, f. = zakratá, nakratá,
nakrájená zelenina do polívky (pažitka, pe-
tržel atd.), geschnittenes Grünzeug in die
Suppe. Slez. Šd.

Zakrčení, n., vz Zakrčiti.

Zakrčený; -en, a, o, vz Zakrčiti.

Zakrčiti, il, en, ení, zakrčovati, ein wenig
zusammenziehen, krümmen, runzeln. — co:
šátek. Us. Šd. Z-čil jej (humiliavit). BO. —
čím: ramenama, die Achseln zucken. Us. Tč.

Zakrčovati, vz Zakrčiti.

Zakřehnouti, hnul a hl, utí, mürbe wer-
den. D.



	122

	Zakožnatělosť, i, f., das Verledertsein. Zakožnatělý, verledert. Z. listy. Rostl. III. 6. 60. Zakožnatěti, ěl, ění, lederartig werden. Jg. Zákožní, -ný = podkožní, hinter oder unter der Haut bepfindlich, Haut-. Z krev, Ros., prašivina, voda (vodnatelnosť), Kom., červík, housenka (zákožnice), V., větry, Blähungen, Šd., roztoč. Nz. lk. Některé dítě má zakožné hlísty. Mor. Šd. Zákožnice, e, f. Pl. z-ce = mze, újedí, housenky, chloupky na dítěti, die Mitesser, comedones. Us., Nz. lk. Zakrabiti, il, en, ení, zakrabovati, zu- sammenziehen, runzeln, rümpfen. — co: čelo. — co nad čím: oči. Us. Tč., Němc. Zakráčati, zakračovati = zakráčeti, aus- schreiten. Tu ti mu pred očima zablisknú sa pozlátené väže otcovho zámku! Zakra- čoval, co mu nohy stačily a už nebol ani hladný ani smädný od samej radosti. Dbš. Sl. pov. VII. 68. — v čem. Vzal boty a zakračoval v nich statočně, bo na každý krok jednu mílu zakročil. Dbš. Sl. pov. I. 425. — Z. = zastávati, omlouvati, verthei- digen, entschuldigen. — co. Vždycky to zakráčá. Na Zlínsku. Brt. Matka velice ho zakráčá. Mor. Tč. Také ve Slez. Šd. jak. Že tam veru bude treba dobre zakra- čovať. Dbš. Sl. pov. I. 418. Vz Zakročiti. Zakračovati, vz Zakráčati, Zakročiti. Zakrádač, zakradač, e, m., der Auflauer, Aufpasser. Bern. Zakrádání, n., das Lauern, Aufpassen, der Hinterhalt. Bern. Zakrádati, vz Zakrásti. Zakradnouti, vz Zakrásti. Zakradnutí, n., vz Zakrádaní. Zakradu, vz Zakrásti. Zákraj, v Jg. Slov. chybně m.: zákroj. Zakrajánkovati si = býti krajánkem. - kdy. Což bychom si na stará kolena ještě nezakrajánkovali? Humory 1883. č. 40. Zákrajek, jku, m., der Anschnitt, Rand- schnitt. Z. chleba. Na Ostrav. Tč. Zakrájeti, vz Zakrojiti. Zákrajní, intramarginalis, innerhalb des Randes liegend = blízko kraje vždycky ale proti prostředku umístěný na př. snorečky na plodech pastynaků, bolševníků atd. Rst. 521. Zakrákati, zakráknouti, zakrakovati, an- fangen zu krächzen. Kavka zakrákala. — koho (zarvati, za vlasy zatahati, zausen). Us. Zakráknouti, vz Zakrákati. Zakrakorati, aufgackern. Slepice zakrá- korala. Us. Tč., Šd. Zakrákořiti, il, ení = zakrákorati, za- hovořiti si, ein wenig reden, plauschen. — kde. Ráz voľačo na strome zakrákorilo. Dbš. Sl. pov. I. 537. — se. Vraťmeže se ale, kde sme sa zakrákorili (zahovořili, kde jsme přestali mluviti). Chlpk. Dram. I. 85. Kýho paroma! Skoro by som si obed za- meškal, tak sme sa zakrákorili. Ib. II. 29. (Šd.). Zakrakotati zakrákati. kde: v hradě. Rkk.	Zakrakovati, vz Zakrákati. Zakramařiti, il, en, ení = zašantročiti, zandati. — co. Nikde to není, už to někam z-il. Us. Šd. — Z., verschachern. — co komu. Us. Tč. Zakřámnouti, mnul a ml, ut, utí = za- hrýzti, zakousnouti. — co. Pes zakřáml kure. V již. Mor, Šd. — Z. = zakousnouti, einbeissen. — kam: do jablka. lb. Šd. Zakramovati = zaramovati, zandati. — co. Kam's tu knihu z-val ? Us. Kšť. Zakřany, dle Dolany, Zakrzan, ves u Ivan- čic. PL. Zákrap, vz Okap. Zakřápaný; -án, a, o = blátem poma- zaný. Přišel domů celý za-ný. Vz násl. Zakřápati, zakřápnouti, mit einem Schlag niederstrecken. — co čím: house, kuře mo- tykou. Mor. Šd. — Z. = naraziti, anstos- sen. — čím. Zakřápl tím žbánem, až by ho byl kus ukřápl. Šd. — Z. = umazati, be- schmutzen. — se čím. Celý se někde blá- tem z-pal. Mor. Šd. — si = zakrákořiti si. Us. — si s kým. Us Zakřáplý = chraplavý, heiser. Jsem z-lá. Slez. Šd. Zákras, a, m., colapsis, hmyz. Krok II. 257. Zakrásti, zakrádati, vz Krásti. — se kam — kradmo jíti, verstohlen gehen o. sich einschleichen. Aesop., L., Dch. Pomály se tam zakradl a hned ho lapil. Šd.. Tč. Vlk se zakrádá na ovce z poza húšťa. Na Ostrav. Té. V tom zachopá sa naráz a k táboru mlčky zakradnú. Hol. 109. — jak odkud. Než jak stískání a tuhý zaslychnuly nárek, hneď sa blíž na tichých od chrbta zakra- daly prstoch. Hol. 321. Zakráti = zakrájeti, schneiden. — co kam. Rozmýšlela jsem se, co bych do té polévky zakrála. Slez. Šd. Za krátko, bald, im kurzen. Za krátko přijde. Us. Tč. Zakratochvíliti, il, ení, zakratochvilovati, ein wenig schäkern, kurzweilen. — co komu. Ros. — si s kým. Zakratý = zakrájený. Slez. Šd. Zákraví, n., Zakrawy, ves u Nov. Města n. M. Vz Blk. Kfsk. 638., 681., Sdl. II. 281. Zakravincovaný; -án, a, o = kravincem zamazaný, mit Kuhmist beschmiert. Ten trávník je všecek z-ný. Šd. Zakravincovati = kravincem zamazati, mit Kuhmist beschmieren. — se. Nevím, kde jsem se tak z-val. Us. Šd. Zákravka, y, f. = zakratá, nakratá, nakrájená zelenina do polívky (pažitka, pe- tržel atd.), geschnittenes Grünzeug in die Suppe. Slez. Šd. Zakrčení, n., vz Zakrčiti. Zakrčený; -en, a, o, vz Zakrčiti. Zakrčiti, il, en, ení, zakrčovati, ein wenig zusammenziehen, krümmen, runzeln. — co: šátek. Us. Šd. Z-čil jej (humiliavit). BO. — čím: ramenama, die Achseln zucken. Us. Tč. Zakrčovati, vz Zakrčiti. Zakřehnouti, hnul a hl, utí, mürbe wer- den. D.