123

Zákrejs, a, m. Z. Frant., český spisov.,
nar. 1839. Vz S. N. (také v dodatcích), Tf.
H. l. 2. vd. 138., 170.

Zakřenělý = houževnatý. Z. dřevo. U Kr.
Hradce. Vj.
Zakřepčení, n., vz Zakřepčiti.
Zakřepčiti, il, ení = zatancovati. Bern.
Zakřepelati, schlagen wie die Lerche.
Křepelenka zakřepelala. Šd. Vz Zakřepeliti.
Zakřepeliti = zakřepelati. Na Ostrav.
Tč.

Zakřesání, n., das Feuerschlagen.
Zakřesaný; -án, a, o, angeschlagen.
Zakřesati; zakřesnouti, snul a sl, ut,
utí; zakřesovati, zakřesávati, anfangen Feuer
anzuschlagen, co: kámen (zatesati, anfangen
zu behauen). — nač. Pravý skřemínek, za-
křesalby naň (o ohnivém, prudkém). Prov.
Z. na koně (zamlasknouti, mit der Zunge
schnalzen). Sych. — kam. Zo zbútlelých
bukov je voňavô práchno (troud), do kto-
rého sä dá iskra zakresať. Hdž. Čít. 194. —
čím kam: pantokem, sekyrou do dřeva,
einhauen, Zeichen hineinmachen. Na Ostrav.
Tč. — (komu) čeho kam. Zakřeš mi do
fajky. Mor. Šd. Nech si ja zakrešem ohňa
do fajočky. Sl. ps. I. 25 — si. Na okne
sirka, kremeň, ocieľka: zakreš si, šuhajko,
a podz, podzivaj sa! Sl. ps. 305., Mt. S.
I. 15.
Zakřesávati. vz Zakřesati.
Zakřesly, pl., jm. polí v Pusté Polomi
ve Slez. Šd.
Zakřesnouti, vz Zakřesati.
Zakřesovati, vz Zakřesati.
Zakřesťaniti, il, ěn, ění = křesťany za-
lidniti, mit Christen besetzen, bevölkern. —
co: krajinu. Šd.
Zakrhaný; -án, a, o, triefäugig. Šd.
Zakrhávati, anfangen triefäugig zu sein.
Vz Krhati. Ros.

Zakrhkati = zakrákorati. — kde. Čierny
havran nad salošom zakrhká. Mt. S. I. 29.
Zakričený = zaražený. Z. klínec. Na
Slov. Zátur.

Zakriačiť sa, sich anklammern. Na Slov.
Zátur.

Zakříbení, n., vz Zakříbiti.
Zakříbený; -en, a, o, staudig. Réž už
je pěkně z ná. Slez. Šd. Vz Zakříkovati.

Zakříbiti se, il, en, ení, emporwachsen,
laubig, staudig werden. Na Ostrav. Tč.
Zakričati = zakřičeti. Na Slov. Bern.
Zakřičeti, vz Zakřiknouti.
Zakříditi, vz Zakřidovati.
Zakřídliti, il, en, ení, flügge machen;
se, flügge weiden. Dch. — Z., zaskřidliti,
skřidlicí pokryti, mit Schiefer decken. Na
Ostrav. Tč.
Zakřidlo, a, n., lacinia, zastr. Mm.
Zakřidovati, ver-, überkreiden. — co
kde. Us. Tč. Je v hospodě zakřidován (za-
dlužen). Sml. Z. co u koho (vymluviti). Us.
Zakřikati, vz Zakřiknouti.
Zakřiknouti, knul a kl, ut, utí; zakřičeti,
el, en, ení; zakřikati, zakřikovati, Jem. schwei-
gen heissen, anschreien; einen Schrei thun,
aufschreien. — abs. On rád zakřikuje (do
řeči vskakuje, in die Rede fallen). Ros. —
na koho. D., Dch., Tč. — koho, Einen

zum Stillschweigen anschreien, Jem. durch
einen Schrei unterbrechen. Dch. Z. křiklouna.
Sych., Ros. — jak. Juráci hned zavolali,
na Turky hlasem zakrikli, k boji se pěkně
chystali. Sl. let. I. 281. Zakričal silným hla-
som. HVaj. BD. I. 48. Jak ho uzřeš, to eno
zakřikni co hrdla: Daj ho tam! Slez. Šd. —
kam. Jak do lesa zakřičíš, takou z lesa
uslyšíš. Slez. Tč.

Zakřiknutí, n., das Aus-, Aufschreien,
der Aufschrei. — Z., das Anschreien, An-
fahren, das Gebieten zu schweigen. Us. Dch.

Zakřiknutý; -ut. a, o, zu schweigen
geheissen.

1. Zakřikovati, vz Zakřiknouti.

2. Zakříkovati se = růsti do kříku,
do kře, na široko, staudig werden. Mor. Šd.
Vz Zakříbiti.

Zakristán, a, m. = kostelník, der Kir-
chendiener, Küster, Messner, Sakristan.

Zakristánka, y, f. = kostelnice, die Kir-
chendienerin. Arch. IV 372.

Zakristie, e, f., die Sakristei, Zimmer
zu den Kirchengeräthen. Us. Vz násl.

Zákřišta, y, f. = zakristie. Mají býti
schovány v kostele pražském v zakriště
podlé svátosti. Arch. III. 108. K oltáři sv.
Anny v kapli za z-štou založenému. Arch.
V. 542.

Zakriváňský Z našeho zakřiváňského
Mnícha beží k severu do jeho prostriedku
krajinská hranica. Phld. IV. 257. Vz Kri-
váň (hora na Slov.).

Zakřivení, n., die Krümmung. Střed, po-
loměr z.; z. geodetické. Vnč. 18., 106. Z.
dráhy, NA. IV. 187., klenby. Us. Pdl.

Zakřivenosť, i, f, die Krümmung. Nz.
Z. šavle, řeky, nosu, dráhy, páteře atd. Pdl.
Z. jednoduchá, složitá. Nz.

Zakřivený; -en, a, o (ein wenig) ge-
krümmt. Z. zrcadlo, plocha; rourka kruho-
vitě z-ná. ZČ. III. 58., I. 294. Křivky dva-
krát z-né. Stč. Dif. 199. Z. lodi. Puch. Maje
rohy a z. nos. Cimrh. Myth. 180. — jak.
Draha silně z-ná. Us. Pdl.

Zakřivina, y, f., die Biegung. Šd.

Zakřiviti, il, en, ení; zakřivovati, krüm-
men, umbiegen. — co. Ros. — čím jak:
kleštěmi do oblouku.

Zakřivovati, vz Zakřiviti.

Zakřižování, n., vz Zakřižovati.

Zakřižovaný; -án, a, o, kreuzweise ge-
legt Z. ruce. Šd.

Zakřižovati = křížem zažehnati, mit
dem Kreuze bannen, wegsegnen. — koho:
zlého ducha. Jg. — Z. = na kříž, přes kříž,
křížem položiti, kreuzweise legen. Kdosi nohy
zakřižoval (říká se, když ve společnosti naráz
všecko umlkne). Us. Tč. — se, sich bekreu-
zen. Tč.

Zakrkati, zakrknouti, kl, utí, anfangen
zu krächzen. — abs. Krkavec zakrkal. Ros.
Přiletěl havran a zakrkal: Kr, kr! Dbš. Sl.
pov. 561. — kde. Na vrchu širokej lipy
zakrkalo 12 havranov. Ib. VII. 57. — koho.
Utekej teraz, aby ťa žabka zakrknút nemohla.
Mt. S. I. 193.

Zakrkavčelosť, i, f., die Rabenhaftigkeit.

Zakrkavčelý = zakatilý, Raben-. Z.
matka, otec. D.