124

Zakrkavčeti, el, ení, hart, rabenherzig
werden. Jg.

Zakrkavčiti = zanésti, zašantročiti, ver-
schleppen (wie der Rabe). — co. Ros.

Zakrkotati = zakrkati. — kde. Krk,
Krk,´ zakrkoce čosi nad mojou hlavou.
Červená veverica preletuje z haluzy na haluz.
Syt. Táb. 253.

Zakrlivý = zasmušilý, zahlízivý, sauer-
sichtig. Pal. exc.

Zakrněle = zasmušile, sauersichtig. Z.
hleděti a nevesele. V. — Z., kleinwüchsig.

Zakrnělec, lce, m., der Kümmerling,
Sauertopf. Dch.

Zakrnělka, y, f. (včela), geschlechtslose
Biene. Us.

Zakrnělosť, i, f., die Kleinleibigkeit, Ein-
geschrumpftheit, Krüppelhaftigkeit; Sauer-
sichtigkeit. Reš. Z. duševní, Šbr., organu
některého. Kaizl 121. — Z. = zasmušilosť,
die Sauersichtigkeit. Reš.

Zakrnělý = nevyrostlý, verkümmert, ver-
krüppelt, kleinleibig. Z. osoba, rozsocha.
Sych. Z. strom: krs, zakrsek, parkos, Šp.,
člověk, Osv. I 521.,vývoj, Rudimentärbildung.
Nz. Ik. — Z. = zasmušilý, zpetrovštilý, hrozný,
zuřivý, škaredý, sauersichtig, sauertöpfisch,
stierisch, finster. 'L. oči, obličej. V. Mezi
veselými zakrnělý nebuď. Kom. Vz Zakrpělý.
Obličej zasmušilý a z-lý k němu ukazuje.
BR. II. 22. a.

Zakrnění, n. = zaprtání, nedokonalé
rozvinutí údu, die Verkümmerung. Rst. 521.

Zakrněti, él, ění, zahrnovati, malým zů-
stati, zakrsati, klein bleiben, verkümmern,
einschrumpfen, verkrüppeln. — abs. Jeho
talent zakrněl. Osv. I. 376. Paměť by z-la,
kdyby se jí nedostávalo cviku. Vlč. Polní
hospodářství zakrňuje, verkommt. Dch. —
kdy. Po něm říše z-la. Lpř. Děj. 1. 27. —
kde (kdy). Děti v takových školách za-
krní. Tč. exc. Dřevo ve vlhku, kobzolce
v zemi v deštivý čas z-ly, anfangen zu faulen.
Na Ostrav. Tč. — v čem: v rostu. Puch.
Písmo čínské zakrnělo v podobě vzorců.
Lpř. J.

Zakrniti, il, ěn, ení; zakrňovati = skrčiti,
verkrüppeln, zusammenziehen. — co: čelo
(svraštiti), Reš., tvář (zasmušiti). Ros. — se
= zasmušiti se, sauer sehen. Ros.

Zakrnúsený; -en, a, o = zakrnělý. To
prase zůstalo z-né. Slez. Šd.

Zakrocmati = zaskrosmati. Vz toto. —
si co: žaludek. U Rychn. Brv.

Zakročení, n., das Einschreiten. Vz Právo.
Z. exekuční. Us. Knížeti bylo se chvíle do-
stalo k válečnému z.; Papež a s ním také
jiní počítali s určitostí na branné z. krále
českého. Ddk. II. 163., III. 280. (Tč.) Právo
míti k úřadnému a k útrpnému proti nim
z. Sš. Sk. 60. Učinil to k jeho z. Bs. Z.
úřadu. Us. Pdl.

Zakročený; -en, a, o = obkročený.

Zakročitel, e, m., der Einschreiter. Dch.

Zakročiti, il, ení; zakráčeti, el, ení; za-
kračovati, zakročovati = až za něco vstou-
piti, zajíti, bis wohin vorschreiten, vorrücken.
— kam (postaviti a schovati se, sich hinter
Jem. stellen): za strom. Us., Ros. — koho
(zastoupiti, Jem. vertreten, schützen). Vz

Zakráčati. Ros. — komu co: cestu. Č. Leč
tu mu zakročia cestu dva psi. Dbš. Sl. pov.
II. 72. — kde oč (u koho) = úředně po-
hledávati, einschreiten. Us. Jg. Strýček z-čil
u pana hraběte o dovolení, aby . . . Kld.
II. 5. — co. Dva skoky zaskočil, tri kroky
zakročil tátoš. Dbš. Sl. pov. I. 316. — proti
čemu jak. Vladislav z-čil s mocí celé říše.
Ddk. III. 216. Činně proti někomu z. Dch.
Rázně proti nepořádkům z., důrazně. Mus.
1880. 520., Ddk. III. 166. Proti těm má se
z. pomocí světskou; Kdyby se v budoucnosti
provinili, zakročí proti nim soudně jako proti
jiným lidem své říše podlé stejných práv.
Ddk. V. 258., VI. 167. (Tč.). — (čemu,
v čem, s čím) jak. Kdyby se mu (domnění
tomu) nebylo v ústrety z-lo; An ovšem sám
s takovým trestem nijak z. nemohl ve svém
jméně. Sš. II. 25., Sk. 57. (Hý.). Stiahla si
na nohy železné čižmy, v ktorých čo krok
to na mílu země z-la. Dbš. Sl. pov. VI. 13.

Zakročování, n., vz Zakročení, Zakročiti.

Zakročovati, vz Zakročiti.

Zákroj, e, m. = zakrojení, der Auf-,
Einschnitt. — Z. = pole jen jednou orané,
einmaliges Ackern, nur einmal geackertes
Feld. Do zákroje oves síti, die Stoppeln
streichen und im Frühjahr Hafer drein säen.
Puch., Pta. Vz Orba.

Zakrojení, n., vz Zakrojiti.

Zakrojený; -en, a, o, angeschnitten. —
jak. Chléb špatně z ný. Us.

Zakrojiti, il, en, ení; zakrájeti, ejí, ej,
el, en, ení; zakrajovati, zakrojovati = za-
říznouti, anfangen zu schneiden, los schneiden,
einen Schnitt hineinthun; krájením daleko
zasáhnouti, zu weit schneiden, verschneiden.

— abs. Jak ponajprv z-jil, nožíček sa pre-
lomil. Sš. P. 436. — co: veliký kus chleba
z. Us. Zakrojí-li kdo chléb a nedokrojí, říká
se o něm, že bude dlouho umírati. U Kr.
Hrad. a Bydž. Kšť. — kam: do chleba. Ros.
Zlý pohan do něho zakrojí a díťátko k němu
promluví; Jak z-jil do chleba, to krev z něho
běžela Sš. P. 1., 91. (Tč.). — jak: na syna
(žertem = ukrojiti si krajíček chleba), na
dceru (ukrojiti si skyvu chleba). Zakrojte
na syna! U Kr. Hradce. — se. Kola se za-
krojila (do bláta = zaryla se). Č.

Zakrokati, zu krächzen anfangen, ein
wenig krächzen. Krkavci smutně z-li a se
loučili s ní. Kld. 1. 255. Vz Zakrákati.

Zakropení, n., das Besprengen. Z. mraku
Dch.

Zakropený; -en, a, o = pokropený, be-
sprengt. Z. květiny.

Zakropiti, il, en, ení; zakropovati, be-
spritzen, ein-, besprengen. — abs. Deštíček
nejlépe zakropuje. Ros. — co (čím) : vodou,
V., hrob svěcenou vodou, besprengen. Tč.
Mnoho nepršelo, to jen trochu cestu z-lo.
Us. Tč.

Zakropovati, vz Zakropiti.

Zakrosmati = zaujati, naplniti. ein-
nehmen. — co. Zakrosmal místo. U Žamb.
Dbv. To z-má tuze mnoho (zaujme mnoho
místa). V Kunv. Msk. — jak. Jsem na čisto
z-mán (plný, už nemohu jísti), Us. lb. Msk.

— Vz Zakrcmati.