125

Zakrosnalosť, i, f. = chraptivosť, die
Heiserkeit. Us.

Zakrosnalý = chraplavý, heiser. Us.

Zakrouhlený = okrouhlý, rund, abge-
rundet, rundlich.

Zakrouhliti, il, en, ení, etwas runden.

— co čím: hoblíkem, abrunden. Nz.
Zakrouhlý, lépe: okrouhlý, abgerundet.

Jg.

Zakřoupati, vz Zakřoupnouti.

Zakřoupnouti, pnul a pl, ut, utí; za-
křoupati, anfangen zu knorpeln. — si co:
jablko. D. exc.

Zakroutiti, kruť, kroutě (íc), il, cen, ení;
zakrucovati = zatočiti, um-, ein-, verdrehen,
ver-, einschrauben. — co : koho (zahamovati).
Slez. Šd. Vták zakrútil koleso (udělal ve
vzduchu kolo). Dbš. Sl. pov. III. 7. Bystrý
zakrúti zrak a najdáľ svetlama patrí. Hol.
133. — co, se komu: hlavu, krk, Ros., D.,
vlasy. Us. Ale ona povie, že sa bojí nachýliť,
že by sa jej hlava zakrútila (zatočila). Dbš.
Sl. pov. I. 208. Ale Vila nádeju nedá ľubosti,
ktorej raz sudba bľadá ukrutne hrdlo za-
krúti. Sldk. 318. Já těm pánům zakroutím
kohoutky. Němc. Nestojí za to, aby mu chřtán
zakroutil. Us. Hnšk. Však ti proto krk ne-
zakroutím. — (co) čím. Z. hlavou. Šml.
Zadíva sa, zakrúti hlavou, keď vidí, že je
celá merica maku z prosa povyberaná. Dbš.
Sl. pov. I. 443. Z. něco rukou, želízkem.
Us. — co kam: vlasy clo papíru. Us. Od-
lomila si v tej hore jednu Halúzku a zakrú-
tila si ju pekne do šatôčky. Dbš. Sl. pov.
III. 92. Drž hubu, sice ti ji do tejle z-tím.
Us. Hlavu si ještě lepšie do peřin zakrúti.
Lipa IL 325. Soli a chleba zakrúcajú do
plienok (svazují do uzlíčku v šátku). Dbš.
Obyč. 6. — kde. Vozen na cestě z. (zarej-
dovati). Na Ostrav. Tč. Až se mně z toho
u žaludku zakroutilo. Mor. Šd. Zletel hore
v šíre kraje neba a nad svetom kolesa za-
krútil ; Raz zakrúti sa nad ním havran, zlie-
tne dolu, uchytí mešec a poď, odkiaľ pri-
letel. Lipa I. 132., Dbš. Sl. pov. IV. 40.
Letí orel Had šuhaja v kraje Neba velikého,
zakrúti sa nad očkami šuhajíka ztrápeného.
Phld. III. 473. — se kam. Nemá Nádeje
sokol lapený, že sa zakrúti nad skalné steny
a zatočí si kolesa. Čjk. 53.

Zakroutnouti = zakroutiti. Ona sa za-
krútne dvaraz okolo. Dbš. Obyč. 32.

Zakroužení, n., vz Zakroužiti. Z. zrcadla
dutého. Mj.

Zakroužený; -en, a, o, geringelt, ge-
schweift. Z. lustr, Šp., povrch kapaliny. Mj.
20. Z. tyč, čočka. Mj. — jak: do koule. Mj.

Zakroužiti, il, žen, ení = zaokrouhliti,
v kolo zatočiti, abrunden, schweifen. — co
čím: drát kleštěmi. — se kde. V nádobách,
jichž stěny kapalinou se nesmáčejí, zakru-
žuje se proto kapalina kolem stěn. Mj. 12.

— kde jak. Roj motýlů z-žil se vírem
v sluji. Vrch. Ráz by srdce zlo nad životem
v pěkná kola. Hdk. Č. 60. — Z. = počíti
řezati, zu schneiden anfangen. — co kde:
zelí na nožích. Us. Tč.

Zákrov, u, m. = zakrytí, příkrov, invo-
lucrum, periclinium, die Hülle, Korbhülle.
Vz Čl. Kv. XXX., Slb. XLVIII., Schd. II.

207. Poupata v zákrovu listí. Jg. Z. v botan.
= soujem lupenů, které objímají na způsob
kalichu celé květenství rostlin složnokvětých
čili tak zvaný složený květ. Vz S N., Rst.
57., 91., 93., 98., 521, Kk. 39., 161. Vz Joul.

Zákrov, u, m. = místo za křovím. Šd. —
Z., a, m., něm. Zakřow, ves u Holomouce.
PL.

Zákrovatý, involucratus, hülletragend =
zákrov mající, naopak bezzakrový. Rst. 521.

Zákrovec, vce, m., involucellum. Některé
nažky, každá pro sebe, mají svůj zákrov,
jako to u mnohých chrastavcovitých se na-
skytuje. Z. jest rozlicen. Rst. 54.

Zákroveček, vz Zákrovek.

Zákrovek, vku, zákroveček, čku, m., der
äussere Kelch. Slb. XLVIII. Vz Zákrov.

Zakrovení, n., die Bedachung. Šm.

Zakroví, n. = místo za krovem. Dch.

Zakrovín, a, m., lachnaea, rostl. lýkov-
covitá. Rostl. III. a. 120.

Zakřoviti, zakřovovati se, staudenartig
wachsen. Obilí se zvilo. Mor. Šd.

Zákrovní = k zákrovu náležející, invo-
lucralis, der Hülle gehörig. Rst. 512.

Zakrpatělosť, i, f. = zakrnělosť. Z. Na
těle i na duši. Lipa I. 340.

Zakrpatělý = zakrnělý. Na Slov. A takto
by se pomály v z-lých dosiaľ poddaných
vzbudzoval ľudskejší a šľachetnejší duch.
Phld. III. 2. 158. Meze z-ho živoreňja slo-
venskjého. Ib. I. 1. 7.

Zakrpatěti, ěl, ěn, ění = zakrněti. Na
Slov. — abs. Nemá-li rostlina světla, zakr-
patí. Phld. III. 3. 258. Či slovenský národ
má býť len planý kmen, nútený len k tomu,
aby lebo zakrpatiel alebo cudzým štepom
ušlechtený presadiť sa dal do zahrady sú-
seda? Let. Mtc. S. VIII. 2. 82.

Zákrpek, pku, m. = zákrsek, úd nedo-
konale vyvinutý a přeměněný. Čl. Kv. XXX.

Zakrpelec, lce, m. = pidimužík, krpec,
skrčenec (človek malé postavy). Na Slov.
Zátur.

Zakrpělý = zakrnělý. Na Slov. a Mor.
Plk., Slb. XLVIII. Tak žili tí ľudíci, malí,
zakrpelí v porobe sa rodili a v porobe mreli.
Btt. Sp. 142.

Zakrpenec, nce, m. = zakrpělý. Koll.

Zakrpený = zakrslý, verbuttet. Na Slov.
nadávka. Čoriak z-ný. Mtc. S. I. 117., Dbš.
Obyč. 45.

Zakrpěti, ěl, ění = zakrněti. Na Slov.
Plk.

Zakrpiti, il, en, ení = zakrnělým učiniti.
— co. Staroslovenčina, jakožto řeč u srb-
ských Ilyrov svätá, cirkevnia, ilyrčinu ne-
zakrpila, ale práve ješte lepšie voslaviantvila.
Zátur. Vetín 33.

Zákrs, u, m. = zákrsek. Us. Hrp.

Zakrsák, a, m., osob. jm. Šd.

Zakrsalosť, i, f. = zakrnělosť. To alespoň
nesvědčí o nějaké snad vysílenosti, z-sti a
zmalátnělosti národu. Pal. Děj. V. 2. 4. —
Nz. lk., Dk. P. 84.

Zakrsalý = zakrnělý, zamrklý, nevzrostlý,
kleinwüchsig, verbuttet. Z. strom, dobytek,
Us., Kká. Td. 98., scholastik. Mus. 1880.
476. Nebude z-lá (infoecunda) ani jalová
země tvá. BO.