Zakrsání, n., vz Zakrsati. Osv. I. 521.

Zakrsati, zakrsávati, zakrsnouti, snul a
sl, utí = zakrněti, v zrůstu se opozditi,
verbutten, nicht wachsen, verkrüppeln. —
abs. Zakrslo obilí, Br., zakrsl strom. Rostl.,
chlapec (nevzrostl). Ros. Duch jak osob tak
i národů zakrsává, zaklet jsa do těsného a
jednotvárného kalu všednosti. Pal. Děj. IV.

I. 374. — čím: zimou. Us. Zakrsává a hyne
tělem i duchem. Ht. Brs. 12. (Šd.) — kde.
V vás sú zakrsaly kosti pro psotu nemohúc
rósti. Žk. 185. Zakrsávali v zárodcích. Vlč.

Zakrsávati, vz Zakrsati.

Zákrsek, ska, zákrslek, slka, zakrslík, a,
m. = člověk, živočich zakrslý, der Zwerg
(trpaslík). Vz Buclík. Nz lk., D., Plk., Bl.,
Kom. — Z., u, m. = ovocný strom velmi
nízkého zrůstu, der Zwergbaum, Zwergel.
Dch., Dlj. Vz S. N. — Z. = druh hrachu,
eine Art Erbsen. Dlj. 26.

Zákrskový, Zwerg-. Z. stromek, Dch.,
chvoj, Osv VI. 219., rostliny, Dlj. 7., lo-
chan (trpaslíkový), das Zwergbecken, vývoj,
die Zwergbildung. Nz.

Zákrslek, vz Zákrsek.

Zakrslík, vz Zákrsek.

Zakrslý = zakrsalý. Z. strom. Ty krsku
zakrsalý (nadávají si kluci)! Us. na Mor.

Zakrsnouti, vz Zakrsati.

Zakrtvání, n. = schovávání, ukrývání,
das Verbergen, Verstecken. Na Slov. Bern.

Zakrtvaný = schovaný, ukrytý, verbor-
gen, versteckt. Na Slov. Bern.

Zakrtvati, zakrtvovati = schovati, ukryti,
utajiti, verbergen, verstecken, verheimlichen.
Na Slov. Bern.

Zakrúcaní, n. = zakroucení. Na Slov.

Zakrúcaný; -án, a, o = zakroucený. —
Z., eufem. = zatracený, verflixt. To je z.
člověk, chlapec, děvče, robota. Na Ostrav.
Tč.

Zakrúcať = zakrouceti.

Zakrúcávati = zakrucovati. Slov. Bern.

Zakrucovati, vz Zakroutiti.

Zákruh, u, m., der Umkreis. V z-hu pa-
lem. Pl.

Zakrúhliti = zakrouhliťi, abrunden. —
co čím: kraje desky pilníkem. Na Ostrav.
Tč.

Zakrušiti, il, en, ení = zadrobiti, ver-
bröckeln. L.

Zakrušliti, il, en, ení = zahnouti? Aesop.

1. Zákrut, a, m., isacardium, mlž. Krok

II. 128.

2. Zákrut, u, m., zákruta, zákrutka,
y, f. = zakroucení, zakřivení, die Biegung,
Krümmung, der Umbug. Mor., slov. a pol.
L., Šd., Vck., Tč. Z. provazu. Tč. Z. střeva,
volvulns. Nz. lk. Z. = kout louky, který
činí potok kroutě se. Koll. Vz Žajkrut. —
Z. = závit, závitek, das Gewinde. Čsk. —
Z. = uzel, zádrha, der Knofen. Čsk. —
Z. = vír, der Wirbel. Hdž. Čít. XIV. Kde
sä voda v toku krúti, to je z. Hdž. 157.
Z. ve vodě. Na Ostrav. Té. Vrhli se do zá-
kruty zbytkov a zženštilosti. Let. Mtc. sl.
IX. 2. 87. — Z. = místo, kde cesta jiným
směrem se točí, die Krümmung, der Aus-
bug, die Serpentine, der Umweg. Na Mor.
a Slov. Brt., Ft., Vck.

Zákruta, y, f., vz Zákrut.

Zákrutek, tku, m. = zákrut. Z. nití.
Všetke cesty, chodníky a zákrutky doko-
nale pozná. Lipa 341. — Z. = závitek, die
Windung, das Gewinde. Šd.

Zakrútení, n. = zakroucení. Na Slov.

Zakrutěnka, y, f. = švihlík, spiranthes,
die Drehähre. Slb. 223.

Zakrútený = zakroucený. Na Slov.

Zakruticha, y, f., vallisneria, die Vallis-
nerie. Z. hornozubá, v. Linnei, nejcelejší, v.
Jaquini, zubatá, v. Michellii. Vz Rstp. 1475.

Zákrutina, y, f. = zákrut, die Krüm-
mung. Z. řeky, silnice. Na Mor. Sd., Šd.—
Z. = vír, der Wirbel. Sd. Vz Zátočina.

1. Zakrútiti, vz Zakroutiti.

2. Zakrútiti se n. si, il, cen, ení = za-
rmoutiti se, za truchleli, traurig werden. —
kde proč. V srdci sobě pro své hříchy
zakroutivši. Živ. Jež. 14. stol. se čím:
duchem svým. Smrť Jer. ms.

Zákrutka, y, f. = zákrut. Cf. Zákrutek.

— Z. = kudrlinka, kučera, die Locke. Ka-
štanové vlásky v přirodzených z-tkách ven-
čaly tú utešenú hlávku. Phld. III. 391. —
Z. = semenní lehátko, trica, geroma. Rostl.
I. 83. a.

Zákrutnia, e, f. = závitnice, die Spi-
rale, v měřictví. Phld. II. 4. 121.

Záhrutný = zakroucený, umgebogen, spi-
ralförmig. Z. koš Techn I. 113. Korba vo-
zíku zlatými, jakož i stříbrnými řeménci
napjatá, pak dvojitá z-tná obruba nad ní.
Cimrh. Myth. 69.

Zakružovací pila. Vz Pila. Pdl.

Zakružovati, vz Zakroužiti.

Zakrvácať = zakrváceti. Na Slov. Bern.

Zakrvácení, n., die Verblutung. Zemřel
z-ním. Šmb. S. II 161., Nz. lk.

Zakrvácený; cen, a, o, blutig gefärbt,
mit Blut befleckt, blutig, voll Blut. Z. šá-
tek. Us. Přišel Domů celý z-ný. Us. Šd.

Zakrváceti, el, ení, anfangen zu bluten.

— se koho čím: krví = krví zamazati,
mit Blut beflecken, blutig machen. — se,
také = přílišným krvácením zemříti, ver-
bluten. Nežli ho našli, zakrvácel se. Us.
Kšť. — se kudy. Můj pán ústy zakrvácel.
Kká. Td. 57.

Zakrvavělý = krví zalitý, mit Blut un-
terlaufen, blutig. Z. oči. Jg., Kká. K sl. j.
200.

Zakrvavení, n., die Blutigmachung, Be-
sprengung mit Blut; das Bluten. Bern.

Zakrvavený; -en, a, o, blutig gemacht,
mit Blut besprengt, befleckt; blutig, voll
Blut. Tu príde sluha, vidí z-né šaty. Dbš.
Sl. pov. I. 497. Z. prsty. Tč.

Zakrvavěti, ěl, ění, blutig werden. —
Z. = krváceti, bluten, von Blute fliessen.
Bern.

Zakrvaviti, il, en, ení = zkrvaviti, blu-
tig machen, mit Blut beflecken, bebluten.—
co. Z-vil chodník. Us. Šd. Jeho syn z-vil
otcovské srdce a matku přivedl do hrobu.
Bes. ml. Čos', Janičko, čos' urobil, keď sis'
ruce zakrvavil? SI. spv. III. 113. Pověz mi,
kdy krvavý Vehemot viece zakrvaví lid
než v svátek? Hus I. 124. — co komu:
sobě ruce. Us Tč. — se, sich blutig ma-



	Zakrsání, n., vz Zakrsati. Osv. I. 521. Zakrsati, zakrsávati, zakrsnouti, snul a sl, utí = zakrněti, v zrůstu se opozditi, verbutten, nicht wachsen, verkrüppeln. — abs. Zakrslo obilí, Br., zakrsl strom. Rostl., chlapec (nevzrostl). Ros. Duch jak osob tak i národů zakrsává, zaklet jsa do těsného a jednotvárného kalu všednosti. Pal. Děj. IV. I. 374. — čím: zimou. Us. Zakrsává a hyne tělem i duchem. Ht. Brs. 12. (Šd.) — kde. V vás sú zakrsaly kosti pro psotu nemohúc rósti. Žk. 185. Zakrsávali v zárodcích. Vlč. Zakrsávati, vz Zakrsati. Zákrsek, ska, zákrslek, slka, zakrslík, a, m. = člověk, živočich zakrslý, der Zwerg (trpaslík). Vz Buclík. Nz lk., D., Plk., Bl., Kom. — Z., u, m. = ovocný strom velmi nízkého zrůstu, der Zwergbaum, Zwergel. Dch., Dlj. Vz S. N. — Z. = druh hrachu, eine Art Erbsen. Dlj. 26. Zákrskový, Zwerg-. Z. stromek, Dch., chvoj, Osv VI. 219., rostliny, Dlj. 7., lo- chan (trpaslíkový), das Zwergbecken, vývoj, die Zwergbildung. Nz. Zákrslek, vz Zákrsek. Zakrslík, vz Zákrsek. Zakrslý = zakrsalý. Z. strom. Ty krsku zakrsalý (nadávají si kluci)! Us. na Mor. Zakrsnouti, vz Zakrsati. Zakrtvání, n. = schovávání, ukrývání, das Verbergen, Verstecken. Na Slov. Bern. Zakrtvaný = schovaný, ukrytý, verbor- gen, versteckt. Na Slov. Bern. Zakrtvati, zakrtvovati = schovati, ukryti, utajiti, verbergen, verstecken, verheimlichen. Na Slov. Bern. Zakrúcaní, n. = zakroucení. Na Slov. Zakrúcaný; -án, a, o = zakroucený. — Z., eufem. = zatracený, verflixt. To je z. člověk, chlapec, děvče, robota. Na Ostrav. Tč. Zakrúcať = zakrouceti. Zakrúcávati = zakrucovati. Slov. Bern. Zakrucovati, vz Zakroutiti. Zákruh, u, m., der Umkreis. V z-hu pa- lem. Pl. Zakrúhliti = zakrouhliťi, abrunden. — co čím: kraje desky pilníkem. Na Ostrav. Tč. Zakrušiti, il, en, ení = zadrobiti, ver- bröckeln. L. Zakrušliti, il, en, ení = zahnouti? Aesop. 1. Zákrut, a, m., isacardium, mlž. Krok II. 128. 2. Zákrut, u, m., zákruta, zákrutka, y, f. = zakroucení, zakřivení, die Biegung, Krümmung, der Umbug. Mor., slov. a pol. L., Šd., Vck., Tč. Z. provazu. Tč. Z. střeva, volvulns. Nz. lk. Z. = kout louky, který činí potok kroutě se. Koll. Vz Žajkrut. — Z. = závit, závitek, das Gewinde. Čsk. — Z. = uzel, zádrha, der Knofen. Čsk. — Z. = vír, der Wirbel. Hdž. Čít. XIV. Kde sä voda v toku krúti, to je z. Hdž. 157. Z. ve vodě. Na Ostrav. Té. Vrhli se do zá- kruty zbytkov a zženštilosti. Let. Mtc. sl. IX. 2. 87. — Z. = místo, kde cesta jiným směrem se točí, die Krümmung, der Aus- bug, die Serpentine, der Umweg. Na Mor. a Slov. Brt., Ft., Vck.	Zákruta, y, f., vz Zákrut. Zákrutek, tku, m. = zákrut. Z. nití. Všetke cesty, chodníky a zákrutky doko- nale pozná. Lipa 341. — Z. = závitek, die Windung, das Gewinde. Šd. Zakrútení, n. = zakroucení. Na Slov. Zakrutěnka, y, f. = švihlík, spiranthes, die Drehähre. Slb. 223. Zakrútený = zakroucený. Na Slov. Zakruticha, y, f., vallisneria, die Vallis- nerie. Z. hornozubá, v. Linnei, nejcelejší, v. Jaquini, zubatá, v. Michellii. Vz Rstp. 1475. Zákrutina, y, f. = zákrut, die Krüm- mung. Z. řeky, silnice. Na Mor. Sd., Šd.— Z. = vír, der Wirbel. Sd. Vz Zátočina. 1. Zakrútiti, vz Zakroutiti. 2. Zakrútiti se n. si, il, cen, ení = za- rmoutiti se, za truchleli, traurig werden. — kde proč. V srdci sobě pro své hříchy zakroutivši. Živ. Jež. 14. stol. se čím: duchem svým. Smrť Jer. ms. Zákrutka, y, f. = zákrut. Cf. Zákrutek. — Z. = kudrlinka, kučera, die Locke. Ka- štanové vlásky v přirodzených z-tkách ven- čaly tú utešenú hlávku. Phld. III. 391. — Z. = semenní lehátko, trica, geroma. Rostl. I. 83. a. Zákrutnia, e, f. = závitnice, die Spi- rale, v měřictví. Phld. II. 4. 121. Záhrutný = zakroucený, umgebogen, spi- ralförmig. Z. koš Techn I. 113. Korba vo- zíku zlatými, jakož i stříbrnými řeménci napjatá, pak dvojitá z-tná obruba nad ní. Cimrh. Myth. 69. Zakružovací pila. Vz Pila. Pdl. Zakružovati, vz Zakroužiti. Zakrvácať = zakrváceti. Na Slov. Bern. Zakrvácení, n., die Verblutung. Zemřel z-ním. Šmb. S. II 161., Nz. lk. Zakrvácený; cen, a, o, blutig gefärbt, mit Blut befleckt, blutig, voll Blut. Z. šá- tek. Us. Přišel Domů celý z-ný. Us. Šd. Zakrváceti, el, ení, anfangen zu bluten. — se koho čím: krví = krví zamazati, mit Blut beflecken, blutig machen. — se, také = přílišným krvácením zemříti, ver- bluten. Nežli ho našli, zakrvácel se. Us. Kšť. — se kudy. Můj pán ústy zakrvácel. Kká. Td. 57. Zakrvavělý = krví zalitý, mit Blut un- terlaufen, blutig. Z. oči. Jg., Kká. K sl. j. 200. Zakrvavení, n., die Blutigmachung, Be- sprengung mit Blut; das Bluten. Bern. Zakrvavený; -en, a, o, blutig gemacht, mit Blut besprengt, befleckt; blutig, voll Blut. Tu príde sluha, vidí z-né šaty. Dbš. Sl. pov. I. 497. Z. prsty. Tč. Zakrvavěti, ěl, ění, blutig werden. — Z. = krváceti, bluten, von Blute fliessen. Bern. Zakrvaviti, il, en, ení = zkrvaviti, blu- tig machen, mit Blut beflecken, bebluten.— co. Z-vil chodník. Us. Šd. Jeho syn z-vil otcovské srdce a matku přivedl do hrobu. Bes. ml. Čos', Janičko, čos' urobil, keď sis' ruce zakrvavil? SI. spv. III. 113. Pověz mi, kdy krvavý Vehemot viece zakrvaví lid než v svátek? Hus I. 124. — co komu: sobě ruce. Us Tč. — se, sich blutig ma-