127

chen. U.s. -- se čím: vraždou, sich mit
einem Mord beflecken. Bern. — se nač —
rozlítiti se. Milic. Pominuvši již koukol na
pšenici hospodářovu se zakrvavila, aby ji
vytrhala. Chč. 443.

Zákryt, u, m. = zakrytí, die Ver-, Be-,
Zuddckung, die Deckug, die Blendung, das
Versteck. Dch. Našel dobrý z. (Versteck).
Us. Tč. Z. střílen, die Blendung der Schiess-
scharten. Čsk. Temný z. Č.

Zakrytě = tajemné, verdeckt, heimlich.
V. Z tě k nim mluvili zaslepujíce jim oči
prvními listy královskými. Pal. Děj. V. 2.495.

Zakryti, kryji (v obec. mluvě zakreji),
kryj (v obec. ml. zakrej), yl, yt, ytí; za-
krývati = krytím zasloniti, be-, verdecken,
hüllen, bemänteln; se, sich bedecken. —
co: okno, Us., tvář, D., oči, Kom., tajné
věci. V. Zakryj zbraň! Verdeckt (das Ge-
wehr)! Čsk. Své pohnutí z. Šbr. To tajem-
ství něco zakrývá. Osv. I. 119. Vaše šperky
zhnijú v zemi, keď vás hrob zakryje nemý.
Čjk. 89. A vieš dobre, že jedna malička
dlaň postačí zakryť celé slnce. Zbr. Lžd.
122. Co mě majó zakryť, oni mě roznesó;
A tak krásná byla, celý svět z-la. Sš. P.
331., 789. Už budem zakrývať (stůl) = pro-
stírati. Lipa I. 371. Moudrý své zboží ra-
ději zakrývá nežli jím se vychlubuje. Kom.
— co, koho, se, si čím. Z. oči rukou,
Sych., V.; něco oblakem, stínem. V. Brada
mužská vousy se zakrývá. Kom. Z. tvář
závojem. Us. Pdl. Rukou ústa zakrývati
(zívaje) Us. Starodávný galán (dědek) jak
stará holina, keď sa ňú zakryje, že je pod
ňú zima. Brt. P. 63. Tvář rukama si zakryl.
Kká. Td. 55. Sprostým pláščem sa zakrývá
někdy ctnost' veliká. Na Slov. Tč. Túli tvár
do mňna mihinkú i hubičkou ju zakrýva.
Ppk. I. 60. Že bysi ta okénečka zakryl
svojí dlaní. Hdk. C. 33. Z-la si oči dlaňama,
aby už ani nevidela okolo seba. Dbš. Sl.
pov. III. 81. Moja cesta vedie cez nesnádze
ku sláve, odpovedela cnosť usmievavě ; Roz-
koš ale zakryla si oči dlaňou a prchla, len
sa skúrilo za ňou. Zbr. Báj. 68. Šlo mi,
jako kto chce zakryť oheň polenami. Čím
jich viacej kopí, tím silnější vyblkuje pla-
meň. Zbr. Lžd. 102. Kazatelé lživí a po-
chlební jsú ocas, jímž hřiech ďábel zakrývá.
Hus I. 368. Svá šeredstvie slavnými řády
z. Chč. 623. — co, se kde. Z. se pod
střechou, Sych., v obilí. Us. Zakryla si oči
před strašným divadlem. Šml. I. 100. Před
jeho velebností tvař svou zakrývají andělé.
Mř. 110. Z. se před deštěm. Krab. — se.
Koho hanba, zakryj se. Ros. — co jak.
Tajně něco z. D. Aby ta stará škoda obec-
ného dobrého tím způsobem zakrývána ne-
byla. List hrad z r. 1581 Tč. — co kam.
Obstúpili ho s kyjami a už mu počali pri-
sluhovať, čo bolo umluvené. Judáš len Hlavu
a uši zakryl do plášťa. Zbr. Báj. 15.

Zakrytí, n., die Ver-, Be-, Zudeckung,
Einhüllung, Decke, Okkultation, Verheim-
lichung. V. Bez z. (bez obalu), unverhalten.
J. tr. K z. hanby. Štelc. Z. rány. Sal. Z. ně-
jakého tělesa, vz více v S. N.

Zakrytosť, i, f. = zakrytí, die Bedeckt-
heit, Verdecktheit. Ros.

Zakrytý; -yt, a, o, verhüllt, bedeckt, ver-
deckt. Z koroptve (příkrajníkem potažené),
gedeckte Rephühner. Šp. Z. slova (tajný
smysl mající). Arch. IV. 323., J. tr. Z.
chodba, gedeckter Weg. Čsk. Dostal sa do
izby, a tam našol z. stôl, ale jen pre jed-
noho. Dbš. Sl. pov. I. 258.— čím: larvou.
V. — Vz Zakryti

Zakrývací, zakryvací, Deck-. Z. keř,
der Deckstrauch. Sl. les.

Zakrývadlo, zakryvadlo, a, n., zá-
kryvka, y, f., die Decke. Ros. Pancíř jest,
zakryvadlo netoliko srdce, ale také i jiných
oudův těla. Štl. V botan. = částky zárodku
pošvovité, jadérko jeho obkličující. Z. jedno-
duchá a dvojnásobná. Na obou prostý kraj
slove ústí; z. vněšná má vněústí, ale vnitřní
nitroústí. Rst. 521., 132.

Zakrývám, n., vz Zakryti. Z. nahoty.
Us. Pdl.

Zakrývaný; -án, a, o, wiederholt zuge-
deckt, verdeckt. Vz Zakrytý.

Zákrývati, vz Zakryti.

Zákryvka, zakrývka (Nz.), y, f., vz Za-
krývadlo. Z. zárodkorá, die Eihaut, inte-
gumentum nuclei. Nz

Zakrzati = zavrzati, zavrznouti, anfan-
gen zu knarren, ein wenig knarren. Dveře
zakrzaly. Vz Krzati. Slez. Šd.

Zakša, dle Váňa, osob. jm. Arch. III.
480.

Zakšín, a, m., Sakschen, ves v Bolesl.
u Dubé. Arch. III. 473., Blk. Kfsk. 18., 781.

Zakšina, y, f. Václav z Dubé a ze Z-ny;
Václav Berka ze Z-ny. Arch. III. 377., 374.
(Šd.).

Zakšov, a, m., Sachsengrün, ves v Dou-
povsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 599.

Zakucelka, y, f., isnardia, die Isnardie,
rostl. Z. střídavolistá, i. alternifolia. Vz Rstp.
547., Slb. 560.

Zakucelý = špatný. Z. kráva, schlecht.
Us. Dch.

Zakucený, vz Zakutiti.

Zakuckati se, ins Kotzen, Husten aus-
brechen, sich verpusten. Jg., Dch., Vck.,
Tč. — se čím: smíchem, kašlem, kotzen.
Us. — kdy: při jídle. Us.

Zakucovati, vz Zakutiti.

Zakud = pokud, so lange als. Mor. Vck.
Z. jsem byl malý, nestyděl jsem se vás.
Kld. I. 162.

Zakudliti, il, en, ení, zakudlovati = za
kudly vzíti a tahati, krákati, zausen. —
koho proč. Us. Tč. — Z. = zmásti, ver-
wirren. L.

Zakudrnatělý, kraus. Z. vlasy, vlna.
Mj. 149.

Zakuji, vz Zakouti.

Zakukání, n., vz Zakukati.

Zakúkání, n. = zakoukání.

Zakukati, zakukovati, zakuknouti, knul
a kl, utí, anfangen zu guckgucken, ein we-
nig guckgucken. — abs. Žežulka zakukala.
Ros. Kukačka zakukala. Us. Šd. Kova-
linky: tynky, tynky, koval kuje malé synky
a kovalka zakukuje, že se mu to nešikuje.
Slez. Šd. — kde. Zakukala kukulenka v či-
rém poli v háji, kerá žena muža bije, každá
bude v ráji. Sš. P. 668. Zakukala kukulenka