128

na buku v lesi. Nár ps. Z-la žežulička na
rozcestí v Háji. Er. P. 356. Na dúbci zezhu-
lice zakukáše. Rkk. 64. — odkud. Zaku-
kala zezulenka z jalovca, nedávajte mně,
maměnko, chtěť vdovca. Sš. P. 198. — kdy.
Ja co plačeš h Naříkáš, dyť ty budeš má,
až zezulka na vánoce třikrát zakuká. Sš.
P. 403. Neplač, má milá, šak ty budeš má,
až kukačka na vánoce třikrát zakuká. Sl.
spv. IV. 155. Dobry pan Buh, dobre dava,
i to može dac, že i kukuk na kračúna (vá-
noce) može zakukac. Sl. ps. 194. Nemužeš
byc ma, až kec kukuk na kračúna v lesě
zakuka. Sl. ps. 194. (Šd.).

Zakukati = zakoukati.

Zakuklati = zaobaliti. Na Slov. Ssk.

Zakuklenec, nce, m. = zakuklený člo-
věk, der Verhüllte, Verkappte. Johant.

Zakuklení, n., die Verkappung, Ver-
mummung, die Maske. Dch., Kká. Td. 180
Pod tím z-ním něco vězí. Sych.

Zakuklenka, y, f., cryptandria, rostl.
vřesovitá. Rostl. 1. 252. a.

Zakuklený; -en, a, o, verkappt, ver-
mummt, maskirt. Dch., Br. Z. nepřítel. Dch.
Z. spisovatel. D.

Zakukliti, il, en, ení; zakuklovati =
kuklou atd. zakryti, Verkappen, vermummen,
maskiren, bemänteln. — co, koho: tvář,
obličej, V., hlavu, se. D. Z. nesprávnosti,
bemänteln. Dch. — se čím: pláštěm. —
koho, se kam: do pláště, Us., v plášť.
Osv. VI. 461. — kde. U nás, v mém bytě
se z-li Us.

Zakuklovati, vz Zakukliti.

Zakúknouti, vz Zakouknouti.

Zakula, y, f., kerria, die Kerrie. Z. ja-
panská, k. japonica. Vz Rstp. 482.

Zakulacení, n., die Zu-, Abrundung.

Zakulacenosť, i, f. = okrouhlosť, die
Rundung. Nz.

Zakulacený; -en, a, o, rund gemacht.
Z. stůl a p. Z. počet, die runde Zahl, šp.
m.: rovný. Brs. 2. v. 268. Z. tvar tělesa.
Us. — jak: do polokruhu. Us. Pdl.

Zakulacovati, vz Zakulatiti.

Zakulatec, tce, m., venericardio, mlž.
Krok II. 128.

Zakulatělý = zakulacený, gerundet,
rundlich, sphäroidisch. D., Rostl. Z. buňky,
Kk. 2. vyd. 5., sloh, sphäroidische Gestein-
struktur. Dch.

Zakulatěti, ějí, ěl, ění, rundlich werden,
sich runden. Jg.

Zakulati (se), hinrollen = zakouleli se.
Na Ostrav. — kam. Jabko zakutalo až pod
hrušku. Tč.

Zakulatiti, il, cen, ení; zakulacovati,
abrunden. — co čím: nožem, hoblíkem,
pilníkem.

Zakulení, vz Zakuliti.

Zakulený, vz Zakuliti.

Zakulhati, zakulhávati, ein wenig hin-
ken, hinkend gehen o. kommen, hinhinken.
Ros. — kam: do dvora, k sousedu. —
jak. Na jednu nohu zakulhávati. Tč.

Zakulíchati, zu krächzen anfangen. —
kde. Kulich nad naší chalupú z-chal, kdosi
umře. Us. Tč.

Zákulisí, n.-= místo za kulisami. Nitra
VI. 65.

Zakuliti, il, en, ení; zakouleli, el, en,
ení, zakúlati (mor.), bis wohin kollern, ku-
geln, wegrollen. — co kam (do čeho). Br.
Krajcar až pod ložo so zakulil. Slez. Šd. —
se komu. Peníz do štěrbiny se mi zakulil.
Us. — odkud kam. Jablko se z-lo s vrchu
až do doliny. Us. Tč. — čím na koho.
Tak vám na ňu zakulala očima. Slez. Šd. —
si nač. Zakúlejme se (si) na kuželky, schie-
ben wir Kegeln. Na Ostrav. Tč. — se.
Kulka se kdesi zakúlala. Na Ostrav. Tč.

Zakuňkati = počíti kuňkati (jako žába),
zu quacken anfangen; něco nesrozumitelně
říci, unverständlich reden. — kde. Žáby
v bažině zakuňkali. Us. Tč. — co. Zakuň-
kal něco, nebylo mu rozuměti. Us. Kšť.

Zákup, u, m. = zakoupení (der Ankauf)
i to, co se zakupuje, das angekaufte Objekt.
Nový z. D. Dáti v z. Bart. — Z. = peníze
najmutému napřed dané, die Vorausbezah-
lung, das Handgeld. L. — Z. = zakoupení
statku dědičného, eraphyteusis, der Erbkauf.
Vz Gl. 370, J. tr., Arch. IV. 261., Ros. —
Z. = právo městské, sousedství, das Bürger-
recht. Brikc., Star. let. — Z. — list zákupní,
der Erbzinsbrief. Sych. — Z. = předplacení,
das Abonnement. Šp. — Z., a, m., osob. jm.

Zakúpenec, nce, m. = zakoupený. BO.

Zákupice, vz Zakupská.

Zakupitel, e, m. = zákupník. Šm.

Zakúpiť = zakoupiti. Na Slov.

Zákupka, y, f., die gedungene, im voraus
bezahlte Arbeit. Vincourská z.; Z-ku od-
pracovati. Gl. 379.

Zákupné, ého, n., der Erbzins, der Erb-
pachtschilling. Gl. 379.

Zákupní, -pný = k zákupu náležitý,
Ankaufs-, erbzinslich, emphyteutisch. Z.
smlouva. J. tr Z. cena. Dch., Ddk. — Z. =
dědičně koupený. Z. právo. Ros., rychtář,
der Erbrichter, Zlob., kniha (činžovní), das
Zinsbuch, D.; list, der Erbpachtbrief, D.;
pole, der Zinsacker. Gl. Vsi ty vysadil
pilný vysazovatel Držislav právem z-ním.
Mus. 1880. 465. Z. fojtství NB. Tč. 289. Z.
právo sluje německým, protože původně
propůjčováno bylo Němcům, kteří do Cech
se stěhovali. Dle něho nebyli nájemníky,
nýbrž pravými majiteli roli, jež i prodávati
mohli dle uznáni svého a zproštěni povin-
ností k úřadům župním. Pal. Děj. II. 1.
382.—383. Z. právo jesti emphyteuticum
v Čechách. Ib. II. 1. 18. (Šd.). Každý z-ný
fojt povinen bude každoročně vrchnosti dva
jeřábky (tetrao bonasia) dávati a dvě bečky
vína přivážeti; však na každou fůru má se
jim ze sýpek panských 1 měřice ovsa dá-
váti. 1700. Děj. vset. 302. Vck. Že mi muoj
z. rychtář utekl na jeho zboží a toho mi
vrátiti nechce. Půh. II. 429.

2. Zákupní, ího, n. = zákupné.

Zákupnice, e, f. = která má zákupní
statek, die Erbpächterin. — Z. = která něco
zakoupila, die Ankäuferin. Z. zboží. D.

Zákupník, a, m. = kdo co zakoupil, zvl.
držitel zákupního statku, der Aufkäufer,
Emphyteut, Erbpächter. D., J. tr., Jg. —
Z., der Mietharbeiter. Cf. Zákupka.Gl. 379.