Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |
|
|||
129
|
|||
|
|||
Zákupný, vz Zákupní. — Z. =prodajný,
na prodej, feil. Šp., Sl. les. Z. (porušitelný, bestechlich) úředník. J. tr. My již odvykli sme strpěti nešlechetnost takových z-ných lhářův. Pal. Děj. IV. 2. 425. Zakupování, n., das Ankaufen, der An-
kauf. Aniž jim tu z. domův dovoleno buď. Pal. Děj. V. 1. 126. Zakupovati, vz Zakoupiti.
Zákupská ze Zákupie. Žer. Zps. II. 51
Zákupský, vz Zákop (Zákopy).
Zákupy, vz Zákop. Vaněk na Z-pech.
Pal. Děj. II. 1. 367. Zakuřovati, vz Zakouřiti.
Zákus, u, m., das Schmecken, Kosten,
Versuchen. Po zákusu dobrého = když jsi dobrého zakusil. U Solnice. — Z., der Bissen, Im-, Nach-, Zubiss. Šm. Z. = pokrm, který se dává psům za odměnu, když uloví zvěř nebo když ji na ránu doženou. Šp. — Z., der Versuch, die Probe. Śm. Zakúsati = zakousati. Na Ostrav. Tč.
Zákusek, sku, m., der Nachbiss, Imbis.
O z. římských a řec. vz Vlšk. 194., 195, Sdl. III. 57., 150. Družba u koš mrváň se z-ky klade. Pokr. Z hor 153. Zakusil, a, m. Nedluž se u Zakusila,
oplatíš zase u Musila. Lom. Zakusiti (zastr. zakousiti), il, šen, ení;
zakoušeti, el, en, ení; zakušovati, zahrnovati = zajísti, snísti, an-, aufessen, verzehren, gemessen; okusiti, ein wenig kosten, ver- kosten, schmecken. Jg. Vz Zakousati. — čeho: sladkosti, Kom, bídy, Vrat., škod. Apol. — V., Har., Plk., Ráj. Dej mu pravdy z., lass ihm die Wahrheit schmecken. Dch. Z. smutných osudů. Osv. I. 271. I matka Marie tej žalosti z-la. Brt. P. 172. Chtěli vojenského štěstí z. Šf. Brzy z-sil toho Sig- mund, že přílišná přísnosť nezastrašuje myslí statečných, ale zapuzuje. Pal. Děj III. 3. 257. Kdo Boha se nebojí, moci boží tudíž zakusí. Sš. L. 23. Ten pak syn poturčený zakusiv svobod a rozkoší tureckých vždy dále po stupních kráčel. Vrat. 51. Že pak z-sí taký člověk kakés chuti nevýmluvné St. Kn. š. 36. Čím viece té radosti zakušují, tím viece před očima svýma za hřiešníky se mají; Aj, když člověk těch věcí zakusí velikú žádostí, tehdy něco své Naděje po- jistí. Hus III. 65., 159. (Tč.). — co (v čem). Dá-li více Bůh, jeho dobrotu v tom zakou- šeti budu. Kom. Nedostatek na něčem z. Zlob. čo Svatopluk zakusil, zakusit' sám rovne ty môžeš Hol. 8. Dal své milosti za- kusiti nějakou čásť pohanům. Cap. — Pozn. čásť, jež se zakusuje, vytýká se akkusativem. — čím: pokutou zakoušeti. Berg. — co, čeho kde. Bychom ovoce tvého vykoupení stále v sobě zakoušeli. Mž. 80. Mnoho ve světě z., Us. Šd., na světě. Tč. Aby lidé toho na sobě z-sili; Nad to působení Páně s nebe na sobě a na celé církvi zakoušeli. Sš. II. 39., Sk. 63. Hrozného horka sme z-sili pod linou (pod rovníkem). Ler. — čeho odkud. Od pánů útisků zakoušeti. Pdl. exc. Za takovou příležitostí ubozí horáci zvláště od českých vojsk z-sili všelijakých příkoří; Trýznění, jehož prý z-sil od Svato- pluka. Ddk. II. 384., 390. (Tč.). Navštivo- |
vatelia tohoto úzdravného miesta dosavaď
mnoho radostí z neocenitelnej prirodzenej sily jeho liečivých vod z-sili. Z Piščan na Slov. Tč. — kdy. Po smrti všecko zlé že zakusíš. Er. P. 199. Tolik omrzelostí, jako nyní, nezakusil sem v celém svém živobytí nikdy. Pal. Děj. III. 3. 226. — čeho proč. Ovšem že všichni křesťané svízelů pro víru zakusili. Sš. Sk. 167. Za něž (skutky) mu bylo z. pokárání církevního. Ddk. IV. 19. — jak. Toho potom Čechové hořce z. mu-
seli. Dač. I. 75. Zakúsiti = zakousiti. — kam. Zakúsil
do zeme (= umřel). Mt. S. I. 112. Zákuska, y, f. = zákusek. Častujú chle-
bem, ovocím ,na zákusku.' Dbš. Obyč. 40. — Z. = druhá snídaně, das Gabelfrühstück.
Šd. Zakusovati, vz Zakusiti, Zakousati.
Zakušení, n. = zkušení. BR. II. 611. a.
Zakusovati, vz Zakusiti.
Zakutálelý peníz, fortgerolltes Geldstück.
Kos. Ol. I. 308. Zakutáleti, vz Zakutaliti.
Zakutaliti, il, en, ení; zakutáleti, ejí, ej,
el, en, ení; zakutalovati, verrollen, rollend o. wälzend verbergen, wohin thun. — co. Ros. — čím : sudem (drobet pokutaliti). — s něčím (zatočiti), lépe: čím. Ros. — se. Člověk neví, kam se zakutálí. U Bydž. Kšť. — se kam. Koule se někam pod lavice,
do strouhy a p. zakutálela. Us. Zakutalovati, vz Zakutaliti.
Zakutání, n., vz Zakutati. Zakutati, zakutávati = zakopati, ver- graben, verscharren, verbergen. Mor. Mtl. — co, se kam: oheň do popela, něco do
hlíny z., do země, Tč., Kld., do sena. Šd., Vck. Z. hnůj do pole. Tč. — se kde. Ne- blah, kdož se v rumech zakutá. Sš. Snt. III. — co čím: okna mřížemi (zamřížiti). Na
Slov. Oheň hlínou z. (udusiti). Bern. — Vz Zakutiti. Zákutí, n. = zakoutí, Pútavé z. našich
hôr. Phld. III. 1. 8. Vz Zákoutí. — Z., jm. lesa ve Hlubotci u Bílovce ve Slez. Šd. Zakúti, vz Zakouti.
Zakutilosť, i, f. = tvrdohlavosť. Šml.
Zakutilý = tvrdohlavý, zarputilý. Je
z-lým pohanem. Ehr., Knrz. Zakutiti, il, cen, ení; zakucovati = ku-
cením zandati, zadělati, zahrabati, verschar- ren ; špatně udělati, schlecht machen, ver- pfuschen. — co kde: v zemi, v prachu. Us. Jiskra v popeli zakucená. V. — Vz Zakutati. Zákutně, vz Zákoutně. Boč.
Zakutý; -ut, a, o = zakovaný, ange-
schmiedet. Sedí pořádem doma jako z-tý. Us. Šd. — kde. Sedí tam syneček v žele- zách zakutý; Leží tam synek v železách z-tý. Kdo ho dal zakúť? Sš. P. 135., 594. Zakuvikati, anfangen zu krächzen, zu
schreien wie der Todtenvogel. Sejček za- kuvikal. Koll. Znělk. 243. — kde. Kuvík večer před okny z-kal, kdosi umře. Mor. Tč. — na čem. Chlapec z-kal na svém pi- šťáku. Na Ostrav. Tč. Zakuzniti, il, ěn, ění = zauzditi, ein-
zäumeu. Na mor. Val. Brt., Vck. 298
|
||
|
|||
Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |