129

Zákupný, vz Zákupní. — Z. =prodajný,
na prodej, feil. Šp., Sl. les. Z. (porušitelný,
bestechlich) úředník. J. tr. My již odvykli
sme strpěti nešlechetnost takových z-ných
lhářův. Pal. Děj. IV. 2. 425.

Zakupování, n., das Ankaufen, der An-
kauf. Aniž jim tu z. domův dovoleno buď.
Pal. Děj. V. 1. 126.

Zakupovati, vz Zakoupiti.

Zákupská ze Zákupie. Žer. Zps. II. 51

Zákupský, vz Zákop (Zákopy).

Zákupy, vz Zákop. Vaněk na Z-pech.
Pal. Děj. II. 1. 367.

Zakuřovati, vz Zakouřiti.

Zákus, u, m., das Schmecken, Kosten,
Versuchen. Po zákusu dobrého = když jsi
dobrého zakusil. U Solnice. — Z., der Bissen,
Im-, Nach-, Zubiss. Šm. Z. = pokrm, který
se dává psům za odměnu, když uloví zvěř
nebo když ji na ránu doženou. Šp. — Z.,
der Versuch, die Probe. Śm.

Zakúsati = zakousati. Na Ostrav. Tč.

Zákusek, sku, m., der Nachbiss, Imbis.
O z. římských a řec. vz Vlšk. 194., 195,
Sdl. III. 57., 150. Družba u koš mrváň se
z-ky klade. Pokr. Z hor 153.

Zakusil, a, m. Nedluž se u Zakusila,
oplatíš zase u Musila. Lom.

Zakusiti (zastr. zakousiti), il, šen, ení;
zakoušeti, el, en, ení; zakušovati, zahrnovati
= zajísti, snísti, an-, aufessen, verzehren,
gemessen; okusiti, ein wenig kosten, ver-
kosten, schmecken. Jg. Vz Zakousati. —
čeho: sladkosti, Kom, bídy, Vrat., škod.
Apol. — V., Har., Plk., Ráj. Dej mu pravdy
z., lass ihm die Wahrheit schmecken. Dch.
Z. smutných osudů. Osv. I. 271. I matka
Marie tej žalosti z-la. Brt. P. 172. Chtěli
vojenského štěstí z. Šf. Brzy z-sil toho Sig-
mund, že přílišná přísnosť nezastrašuje myslí
statečných, ale zapuzuje. Pal. Děj III. 3.
257. Kdo Boha se nebojí, moci boží tudíž
zakusí. Sš. L. 23. Ten pak syn poturčený
zakusiv svobod a rozkoší tureckých vždy
dále po stupních kráčel. Vrat. 51. Že pak
z-sí taký člověk kakés chuti nevýmluvné
St. Kn. š. 36. Čím viece té radosti zakušují,
tím viece před očima svýma za hřiešníky
se mají; Aj, když člověk těch věcí zakusí
velikú žádostí, tehdy něco své Naděje po-
jistí. Hus III. 65., 159. (Tč.). — co (v čem).
Dá-li více Bůh, jeho dobrotu v tom zakou-
šeti budu. Kom. Nedostatek na něčem z.
Zlob. čo Svatopluk zakusil, zakusit' sám
rovne ty môžeš Hol. 8. Dal své milosti za-
kusiti nějakou čásť pohanům. Cap. — Pozn.
čásť, jež se zakusuje, vytýká se akkusativem.
— čím: pokutou zakoušeti. Berg. — co,
čeho kde. Bychom ovoce tvého vykoupení
stále v sobě zakoušeli. Mž. 80. Mnoho ve
světě z., Us. Šd., na světě. Tč. Aby lidé
toho na sobě z-sili; Nad to působení Páně
s nebe na sobě a na celé církvi zakoušeli.
Sš. II. 39., Sk. 63. Hrozného horka sme
z-sili pod linou (pod rovníkem). Ler. —
čeho odkud. Od pánů útisků zakoušeti.
Pdl. exc. Za takovou příležitostí ubozí horáci
zvláště od českých vojsk z-sili všelijakých
příkoří; Trýznění, jehož prý z-sil od Svato-
pluka. Ddk. II. 384., 390. (Tč.). Navštivo-

vatelia tohoto úzdravného miesta dosavaď
mnoho radostí z neocenitelnej prirodzenej
sily jeho liečivých vod z-sili. Z Piščan na
Slov. Tč. — kdy. Po smrti všecko zlé že
zakusíš. Er. P. 199. Tolik omrzelostí, jako
nyní, nezakusil sem v celém svém živobytí
nikdy. Pal. Děj. III. 3. 226. — čeho proč.
Ovšem že všichni křesťané svízelů pro víru
zakusili. Sš. Sk. 167. Za něž (skutky) mu
bylo z. pokárání církevního. Ddk. IV. 19.

— jak. Toho potom Čechové hořce z. mu-
seli. Dač. I. 75.

Zakúsiti = zakousiti. — kam. Zakúsil
do zeme (= umřel). Mt. S. I. 112.

Zákuska, y, f. = zákusek. Častujú chle-
bem, ovocím ,na zákusku.' Dbš. Obyč. 40.

— Z. = druhá snídaně, das Gabelfrühstück.
Šd.

Zakusovati, vz Zakusiti, Zakousati.

Zakušení, n. = zkušení. BR. II. 611. a.

Zakusovati, vz Zakusiti.

Zakutálelý peníz, fortgerolltes Geldstück.
Kos. Ol. I. 308.

Zakutáleti, vz Zakutaliti.

Zakutaliti, il, en, ení; zakutáleti, ejí, ej,
el, en, ení; zakutalovati, verrollen, rollend
o. wälzend verbergen, wohin thun. — co.
Ros. — čím : sudem (drobet pokutaliti). —
s něčím (zatočiti), lépe: čím. Ros. — se.
Člověk neví, kam se zakutálí. U Bydž. Kšť.

— se kam. Koule se někam pod lavice,
do strouhy a p. zakutálela. Us.

Zakutalovati, vz Zakutaliti.
Zakutání, n., vz Zakutati.
Zakutati, zakutávati = zakopati, ver-
graben, verscharren, verbergen. Mor. Mtl.

— co, se kam: oheň do popela, něco do
hlíny z., do země, Tč., Kld., do sena. Šd.,
Vck. Z. hnůj do pole. Tč. — se kde. Ne-
blah, kdož se v rumech zakutá. Sš. Snt. III.

— co čím: okna mřížemi (zamřížiti). Na
Slov. Oheň hlínou z. (udusiti). Bern. — Vz
Zakutiti.

Zákutí, n. = zakoutí, Pútavé z. našich
hôr. Phld. III. 1. 8. Vz Zákoutí. — Z., jm.
lesa ve Hlubotci u Bílovce ve Slez. Šd.

Zakúti, vz Zakouti.

Zakutilosť, i, f. = tvrdohlavosť. Šml.

Zakutilý = tvrdohlavý, zarputilý. Je
z-lým pohanem. Ehr., Knrz.

Zakutiti, il, cen, ení; zakucovati = ku-
cením zandati, zadělati, zahrabati, verschar-
ren ; špatně udělati, schlecht machen, ver-
pfuschen. — co kde: v zemi, v prachu.
Us. Jiskra v popeli zakucená. V. — Vz
Zakutati.

Zákutně, vz Zákoutně. Boč.

Zakutý; -ut, a, o = zakovaný, ange-
schmiedet. Sedí pořádem doma jako z-tý.
Us. Šd. — kde. Sedí tam syneček v žele-
zách zakutý; Leží tam synek v železách
z-tý. Kdo ho dal zakúť? Sš. P. 135., 594.

Zakuvikati, anfangen zu krächzen, zu
schreien wie der Todtenvogel. Sejček za-
kuvikal. Koll. Znělk. 243. — kde. Kuvík
večer před okny z-kal, kdosi umře. Mor.
Tč. — na čem. Chlapec z-kal na svém pi-
šťáku. Na Ostrav. Tč.

Zakuzniti, il, ěn, ění = zauzditi, ein-
zäumeu. Na mor. Val. Brt., Vck.

298