Předchozí (130)  Strana:131  Další (132) |
|
|||
131
|
|||
|
|||
Zakým, vz Zaky.
1. Zakynouti, zakývnouti, ul, utí; zaký-
vati, zakyvovati, anfangen zu winken, einen Wink geben. — na koho. Ros. Neslyší! Zakývej na něho, aby sem přišel. Us. Šd. — čím: zvonem (zahýbati). Ros. Na někoho
prstem, Us., hlavou. Us. — Vz Zakývkati. 2. Zakynouti, ein wenig aufgehen (o tě-
stě). Zakynth-os, a, m., ostrov v moři ionském,
Zante. Vz S. N. — Zakynťhan, a, m. — Zakynťhský. Zakýpaný; -án, a, o = ukýpaný, be-
worfen, beschmutzt. Ten hrnec je celý z-ný (durchs Herabrinnen beim Kochen besudelt). Slez Šd. — čím: blátem, hnojem. Vz násl. Zakýpati, bewerfen, beschmutzen. — co
čím: šaty blátem, hnojem. Na Ostrav. Tč. Také ve Slez. Vz Zakýpaný. Zakypěti, ěl, ění, zu kochen, brudeln,
sprudeln anfangen, ein wenig aufwallen, über- laufen, übersieden, überwallen, überfliessen. — abs. Z-la nové vášně číš. Kká. K sl. j.
156. — kdy jak. Z rána práce znova zla. Osv. V. 639. — čím. Z-la země tou silou tvůrčí. Kyt. 1876. 79. Zakypeli mätožným reptaním, da erfasste sie revolutionäres Mur- ren, da ergrimmten si voll rev. Murrens. Zbr. Lžd. 98. (Šd.). — kudy. Kdy příval cizí z-pěl po našem kraji. Čch. K. 1. 8. Zákys, u, m., das Aussäuern. Vyhynutí
osení z-sem (choroba rostlin z nepříznivé fysikalní povahy půdy). Pta. — Z., das Eingesäuerte. Zakysalý = zakyslý, säuerlich, versäuert.
Zakysanec, nce, m. = kdo má zakysané,
lojdavé, bolavé oči. Mor. Šd. Vz Zakysaný. Zakysání, n., das Sauerwerden.
Zakysanina, y, f. = něco sakysaného.
Us. Šd. Zakysaný; -án, a, o = po spaní neumytý
(o dětech). Tys ještě celý z-ný. Mor. Vck. Vz Zakysanec. — Z., sauertöpfisch. Z. děcko. Tč. Zakysati, vz Zakysnouti.
Zakyselení, n., vz Zakyseliti. Z. spodia,
das Ansäuern des Spodiums; nádoba k z, der Ansäuerbottich, das Ansäueregefäss. Šp. Bylo mezi nimi z. (Verbitterung). Jg. Vz Zakyseliti. Zakyseleti, ejí, el, ení, sauer werden,
versäuern. Zakyseliti, il, en, ení, ansäuern, versäuern.
— co: omáčku (okyseliti). — se proti komu
(zanevříti na koho). V., Háj. Zakyslosť, i, f., die Säuerlichkeit.
Zakyslý, säuerlich. Z. víno, D., jícha.
Sych. Z. chuť. Mj. 33. Kobzole už sú z-slé, už sů nezdravé. Na Ostrav. Tč. Zakysnouti, snul a sl, utí; zakysati, ky-
sám a kyši; zakysávati, sauer werden, ver- säuern. — abs. Pivo zakyslo. Ros. — kde. Zelí v teple prve zakyše než v zimě. Us. Tč. Zakysnutý = zakyslý. Na Slov.
Zakytovati, z něm. verkitten = zakle-
jovati, zatmeliti. Jg., Rk. — co čím. Tč. Zákyv = zakial, zatím. Dbš. Obyč. 71.
Zakývati, vz Zakynouti.
Zakývkati = zakývati. — čím. Podoprie
|
sa na valašku a myslí, mysli za hodnú chviľku;
tu i tu poškrabe sa za ušima, tu i tu za- kyvká hlavou, ale dák nič nemohol vymy- slieť. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. — koho kam. Ale keď chudobný odchodil, tu pán urodzený zakývkal ho nazpak, že vraj ešte na jedno slovo. Ib. VI. 55. (Šd.). — Vz Zakývati. Zakývnouti, vz Zakynouti.
Zakyvovati, vz Zakynouti.
Zála, y, f., die Saale, řeka. Pal. Děj. (Šd.).
Zalaba, y, m., osob. jm. Šd.
Zalabák, a, m. = obyvatel zalabské kra-
jiny. Bewohner der Gegend jenseits der Elbe. Us. Zalábek, bka, m., osob. jm. Šd.
Zálabí, n. = krajina za Labem, die Ge-
gend jenseits der Elbe. Jg. Slov., Dch. — Z., předměstí v Nymburce, Elbevorstadt, in Nimburg. Cf. Sdl. I. 35., 68., 175. Zálabina, y, f., = Zálabí. Šd.
Zálabsko, a, n, = Zálabí. Tk. I. 492.
Zálabský, jenseits der Elbe befindlich.
Z. krajina, Háj., města. Dal. Bieše druhdy kněz zálabský. Rkk. 39. Z. hrady. Dal. 156. Proti Slovanům z-ským. Ddk. III. 155. Zalaby, pl., dle Dolany, místní jm. Arch.
V. 545. Zalagtrati = pochvístati. Na Slov. Bern.
Záľaha, y, f. = zalehnutí. Na Slov. Z.,
stisk, množstvo ľudí stisknutô. Hdž. Čít. XII. Pred duše mojej vrelej očima tôň sa dáychsi záľaha zdýma; Odstrela strašné divadlo opona. Hercov malo je, záľaha divákov. Sldk. 480., 146. (Šd.). Zaláhle = zalehle. Na Slov. Bern.
Zaláhlosť, i, f. = zalehlosť. Na Slov.
Bern. Zaláhlý = zalehlý. Na Slov. Bern.
Zalahnúti = zalehnouti. Na Slov. Bern.
Zaláhnutí = zalehnutí. Na Slov. Bern.
Zaláhnutý = zalehnutý. Na Slov. Bern.
Zalahoditi, il, zen, ení, in Sanftmuth
beilegen, abmachen. — komu čím: pochle- bováním. — se komu. Tč. — se kde (u koho). Tč. Zalahovati, vz Zalehnouti.
Zalajati = zaláti. Na Ostrav. Tč.
Zalajdati se kam = zatoulati se. Us.
Šd. Zalaji, vz Zaláti.
Zalámati, vz Zalomiti.
Zalamování, n., vz Zalomení, Zalomiti.
Zalamovaný, vz Zalomený, Zalomiti.
Zalamovati, v z Zalomiti.
Zalamoziti, sahlamoziti, z. se = počíti
chrastiti, zu rauschen, zu knistern anfangen, ein wenig knistern o. rauschen. — kde. Nějaké zvíře tu zahlamozilo (se. Ros. Zálanský. Z. stolice (či zaladská s.) od
rieky Zály. Č. Čt. II. 220. Zalany, dle Dolany, Neudorf, ves u Bře-
žnice. Załápaný = połápaný, besudelt, be-
schmutzt, voll beschissen. Na Mor. Šd. Chodí celý z-ný. Šd. — Vck. Załápati = polápati, alles besudeln, be-
schmutzen, bescheissen. Vz Lápati. Mor. Šd. Zalapiti, il, en, ení = zachytiti, erfassen,
erhaschen, erwischen, ergreifen. — co. Co vlk zalapí, darmo vydírati. L. 298*
|
||
|
|||
Předchozí (130)  Strana:131  Další (132) |