131

Zakým, vz Zaky.

1. Zakynouti, zakývnouti, ul, utí; zaký-
vati, zakyvovati, anfangen zu winken, einen
Wink geben. — na koho. Ros. Neslyší!
Zakývej na něho, aby sem přišel. Us. Šd.

— čím: zvonem (zahýbati). Ros. Na někoho
prstem, Us., hlavou. Us. — Vz Zakývkati.

2. Zakynouti, ein wenig aufgehen (o tě-
stě).

Zakynth-os, a, m., ostrov v moři ionském,
Zante. Vz S. N. — Zakynťhan, a, m. —
Zakynťhský.

Zakýpaný; -án, a, o = ukýpaný, be-
worfen, beschmutzt. Ten hrnec je celý z-ný
(durchs Herabrinnen beim Kochen besudelt).
Slez Šd. — čím: blátem, hnojem. Vz násl.

Zakýpati, bewerfen, beschmutzen. — co
čím: šaty blátem, hnojem. Na Ostrav. Tč.
Také ve Slez. Vz Zakýpaný.

Zakypěti, ěl, ění, zu kochen, brudeln,
sprudeln anfangen, ein wenig aufwallen, über-
laufen, übersieden, überwallen, überfliessen.

— abs. Z-la nové vášně číš. Kká. K sl. j.
156. — kdy jak. Z rána práce znova zla.
Osv. V. 639. — čím. Z-la země tou silou
tvůrčí. Kyt. 1876. 79. Zakypeli mätožným
reptaním, da erfasste sie revolutionäres Mur-
ren, da ergrimmten si voll rev. Murrens. Zbr.
Lžd. 98. (Šd.). — kudy. Kdy příval cizí
z-pěl po našem kraji. Čch. K. 1. 8.

Zákys, u, m., das Aussäuern. Vyhynutí
osení z-sem (choroba rostlin z nepříznivé
fysikalní povahy půdy). Pta. — Z., das
Eingesäuerte.

Zakysalý = zakyslý, säuerlich, versäuert.

Zakysanec, nce, m. = kdo má zakysané,
lojdavé, bolavé oči. Mor. Šd. Vz Zakysaný.

Zakysání, n., das Sauerwerden.

Zakysanina, y, f. = něco sakysaného.
Us. Šd.

Zakysaný; -án, a, o = po spaní neumytý
(o dětech). Tys ještě celý z-ný. Mor. Vck.
Vz Zakysanec. — Z., sauertöpfisch. Z. děcko.
Tč.

Zakysati, vz Zakysnouti.

Zakyselení, n., vz Zakyseliti. Z. spodia,
das Ansäuern des Spodiums; nádoba k z,
der Ansäuerbottich, das Ansäueregefäss. Šp.
Bylo mezi nimi z. (Verbitterung). Jg. Vz
Zakyseliti.

Zakyseleti, ejí, el, ení, sauer werden,
versäuern.

Zakyseliti, il, en, ení, ansäuern, versäuern.

— co: omáčku (okyseliti). — se proti komu
(zanevříti na koho). V., Háj.

Zakyslosť, i, f., die Säuerlichkeit.

Zakyslý, säuerlich. Z. víno, D., jícha.
Sych. Z. chuť. Mj. 33. Kobzole už sú z-slé,
už sů nezdravé. Na Ostrav. Tč.

Zakysnouti, snul a sl, utí; zakysati, ky-
sám a kyši; zakysávati, sauer werden, ver-
säuern. — abs. Pivo zakyslo. Ros. — kde.
Zelí v teple prve zakyše než v zimě. Us.
Tč.

Zakysnutý = zakyslý. Na Slov.

Zakytovati, z něm. verkitten = zakle-
jovati, zatmeliti. Jg., Rk. — co čím. Tč.

Zákyv = zakial, zatím. Dbš. Obyč. 71.

Zakývati, vz Zakynouti.

Zakývkati = zakývati. — čím. Podoprie

sa na valašku a myslí, mysli za hodnú chviľku;
tu i tu poškrabe sa za ušima, tu i tu za-
kyvká hlavou, ale dák nič nemohol vymy-
slieť. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. — koho kam.
Ale keď chudobný odchodil, tu pán urodzený
zakývkal ho nazpak, že vraj ešte na jedno
slovo. Ib. VI. 55. (Šd.). — Vz Zakývati.

Zakývnouti, vz Zakynouti.

Zakyvovati, vz Zakynouti.

Zála, y, f., die Saale, řeka. Pal. Děj. (Šd.).

Zalaba, y, m., osob. jm. Šd.

Zalabák, a, m. = obyvatel zalabské kra-
jiny. Bewohner der Gegend jenseits der Elbe.
Us.

Zalábek, bka, m., osob. jm. Šd.

Zálabí, n. = krajina za Labem, die Ge-
gend jenseits der Elbe. Jg. Slov., Dch. —
Z., předměstí v Nymburce, Elbevorstadt, in
Nimburg. Cf. Sdl. I. 35., 68., 175.

Zálabina, y, f., = Zálabí. Šd.

Zálabsko, a, n, = Zálabí. Tk. I. 492.

Zálabský, jenseits der Elbe befindlich.
Z. krajina, Háj., města. Dal. Bieše druhdy
kněz zálabský. Rkk. 39. Z. hrady. Dal. 156.
Proti Slovanům z-ským. Ddk. III. 155.

Zalaby, pl., dle Dolany, místní jm. Arch.
V. 545.

Zalagtrati = pochvístati. Na Slov. Bern.

Záľaha, y, f. = zalehnutí. Na Slov. Z.,
stisk, množstvo ľudí stisknutô. Hdž. Čít.
XII. Pred duše mojej vrelej očima tôň sa
dáychsi záľaha zdýma; Odstrela strašné
divadlo opona. Hercov malo je, záľaha
divákov. Sldk. 480., 146. (Šd.).

Zaláhle = zalehle. Na Slov. Bern.

Zaláhlosť, i, f. = zalehlosť. Na Slov.
Bern.

Zaláhlý = zalehlý. Na Slov. Bern.

Zalahnúti = zalehnouti. Na Slov. Bern.

Zaláhnutí = zalehnutí. Na Slov. Bern.

Zaláhnutý = zalehnutý. Na Slov. Bern.

Zalahoditi, il, zen, ení, in Sanftmuth
beilegen, abmachen. — komu čím: pochle-
bováním. — se komu. Tč. — se kde
(u koho). Tč.

Zalahovati, vz Zalehnouti.

Zalajati = zaláti. Na Ostrav. Tč.

Zalajdati se kam = zatoulati se. Us.
Šd.

Zalaji, vz Zaláti.

Zalámati, vz Zalomiti.

Zalamování, n., vz Zalomení, Zalomiti.

Zalamovaný, vz Zalomený, Zalomiti.

Zalamovati, v z Zalomiti.

Zalamoziti, sahlamoziti, z. se = počíti
chrastiti, zu rauschen, zu knistern anfangen,
ein wenig knistern o. rauschen. — kde.
Nějaké zvíře tu zahlamozilo (se. Ros.

Zálanský. Z. stolice (či zaladská s.) od
rieky Zály. Č. Čt. II. 220.

Zalany, dle Dolany, Neudorf, ves u Bře-
žnice.

Załápaný = połápaný, besudelt, be-
schmutzt, voll beschissen. Na Mor. Šd. Chodí
celý z-ný. Šd. — Vck.

Załápati = polápati, alles besudeln, be-
schmutzen, bescheissen. Vz Lápati. Mor. Šd.

Zalapiti, il, en, ení = zachytiti, erfassen,
erhaschen, erwischen, ergreifen. — co. Co
vlk zalapí, darmo vydírati. L.

298*



	131

	Zakým, vz Zaky. 1. Zakynouti, zakývnouti, ul, utí; zaký- vati, zakyvovati, anfangen zu winken, einen Wink geben. — na koho. Ros. Neslyší! Zakývej na něho, aby sem přišel. Us. Šd. — čím: zvonem (zahýbati). Ros. Na někoho prstem, Us., hlavou. Us. — Vz Zakývkati. 2. Zakynouti, ein wenig aufgehen (o tě- stě). Zakynth-os, a, m., ostrov v moři ionském, Zante. Vz S. N. — Zakynťhan, a, m. — Zakynťhský. Zakýpaný; -án, a, o = ukýpaný, be- worfen, beschmutzt. Ten hrnec je celý z-ný (durchs Herabrinnen beim Kochen besudelt). Slez Šd. — čím: blátem, hnojem. Vz násl. Zakýpati, bewerfen, beschmutzen. — co čím: šaty blátem, hnojem. Na Ostrav. Tč. Také ve Slez. Vz Zakýpaný. Zakypěti, ěl, ění, zu kochen, brudeln, sprudeln anfangen, ein wenig aufwallen, über- laufen, übersieden, überwallen, überfliessen. — abs. Z-la nové vášně číš. Kká. K sl. j. 156. — kdy jak. Z rána práce znova zla. Osv. V. 639. — čím. Z-la země tou silou tvůrčí. Kyt. 1876. 79. Zakypeli mätožným reptaním, da erfasste sie revolutionäres Mur- ren, da ergrimmten si voll rev. Murrens. Zbr. Lžd. 98. (Šd.). — kudy. Kdy příval cizí z-pěl po našem kraji. Čch. K. 1. 8. Zákys, u, m., das Aussäuern. Vyhynutí osení z-sem (choroba rostlin z nepříznivé fysikalní povahy půdy). Pta. — Z., das Eingesäuerte. Zakysalý = zakyslý, säuerlich, versäuert. Zakysanec, nce, m. = kdo má zakysané, lojdavé, bolavé oči. Mor. Šd. Vz Zakysaný. Zakysání, n., das Sauerwerden. Zakysanina, y, f. = něco sakysaného. Us. Šd. Zakysaný; -án, a, o = po spaní neumytý (o dětech). Tys ještě celý z-ný. Mor. Vck. Vz Zakysanec. — Z., sauertöpfisch. Z. děcko. Tč. Zakysati, vz Zakysnouti. Zakyselení, n., vz Zakyseliti. Z. spodia, das Ansäuern des Spodiums; nádoba k z, der Ansäuerbottich, das Ansäueregefäss. Šp. Bylo mezi nimi z. (Verbitterung). Jg. Vz Zakyseliti. Zakyseleti, ejí, el, ení, sauer werden, versäuern. Zakyseliti, il, en, ení, ansäuern, versäuern. — co: omáčku (okyseliti). — se proti komu (zanevříti na koho). V., Háj. Zakyslosť, i, f., die Säuerlichkeit. Zakyslý, säuerlich. Z. víno, D., jícha. Sych. Z. chuť. Mj. 33. Kobzole už sú z-slé, už sů nezdravé. Na Ostrav. Tč. Zakysnouti, snul a sl, utí; zakysati, ky- sám a kyši; zakysávati, sauer werden, ver- säuern. — abs. Pivo zakyslo. Ros. — kde. Zelí v teple prve zakyše než v zimě. Us. Tč. Zakysnutý = zakyslý. Na Slov. Zakytovati, z něm. verkitten = zakle- jovati, zatmeliti. Jg., Rk. — co čím. Tč. Zákyv = zakial, zatím. Dbš. Obyč. 71. Zakývati, vz Zakynouti. Zakývkati = zakývati. — čím. Podoprie	sa na valašku a myslí, mysli za hodnú chviľku; tu i tu poškrabe sa za ušima, tu i tu za- kyvká hlavou, ale dák nič nemohol vymy- slieť. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. — koho kam. Ale keď chudobný odchodil, tu pán urodzený zakývkal ho nazpak, že vraj ešte na jedno slovo. Ib. VI. 55. (Šd.). — Vz Zakývati. Zakývnouti, vz Zakynouti. Zakyvovati, vz Zakynouti. Zála, y, f., die Saale, řeka. Pal. Děj. (Šd.). Zalaba, y, m., osob. jm. Šd. Zalabák, a, m. = obyvatel zalabské kra- jiny. Bewohner der Gegend jenseits der Elbe. Us. Zalábek, bka, m., osob. jm. Šd. Zálabí, n. = krajina za Labem, die Ge- gend jenseits der Elbe. Jg. Slov., Dch. — Z., předměstí v Nymburce, Elbevorstadt, in Nimburg. Cf. Sdl. I. 35., 68., 175. Zálabina, y, f., = Zálabí. Šd. Zálabsko, a, n, = Zálabí. Tk. I. 492. Zálabský, jenseits der Elbe befindlich. Z. krajina, Háj., města. Dal. Bieše druhdy kněz zálabský. Rkk. 39. Z. hrady. Dal. 156. Proti Slovanům z-ským. Ddk. III. 155. Zalaby, pl., dle Dolany, místní jm. Arch. V. 545. Zalagtrati = pochvístati. Na Slov. Bern. Záľaha, y, f. = zalehnutí. Na Slov. Z., stisk, množstvo ľudí stisknutô. Hdž. Čít. XII. Pred duše mojej vrelej očima tôň sa dáychsi záľaha zdýma; Odstrela strašné divadlo opona. Hercov malo je, záľaha divákov. Sldk. 480., 146. (Šd.). Zaláhle = zalehle. Na Slov. Bern. Zaláhlosť, i, f. = zalehlosť. Na Slov. Bern. Zaláhlý = zalehlý. Na Slov. Bern. Zalahnúti = zalehnouti. Na Slov. Bern. Zaláhnutí = zalehnutí. Na Slov. Bern. Zaláhnutý = zalehnutý. Na Slov. Bern. Zalahoditi, il, zen, ení, in Sanftmuth beilegen, abmachen. — komu čím: pochle- bováním. — se komu. Tč. — se kde (u koho). Tč. Zalahovati, vz Zalehnouti. Zalajati = zaláti. Na Ostrav. Tč. Zalajdati se kam = zatoulati se. Us. Šd. Zalaji, vz Zaláti. Zalámati, vz Zalomiti. Zalamování, n., vz Zalomení, Zalomiti. Zalamovaný, vz Zalomený, Zalomiti. Zalamovati, v z Zalomiti. Zalamoziti, sahlamoziti, z. se = počíti chrastiti, zu rauschen, zu knistern anfangen, ein wenig knistern o. rauschen. — kde. Nějaké zvíře tu zahlamozilo (se. Ros. Zálanský. Z. stolice (či zaladská s.) od rieky Zály. Č. Čt. II. 220. Zalany, dle Dolany, Neudorf, ves u Bře- žnice. Załápaný = połápaný, besudelt, be- schmutzt, voll beschissen. Na Mor. Šd. Chodí celý z-ný. Šd. — Vck. Załápati = polápati, alles besudeln, be- schmutzen, bescheissen. Vz Lápati. Mor. Šd. Zalapiti, il, en, ení = zachytiti, erfassen, erhaschen, erwischen, ergreifen. — co. Co vlk zalapí, darmo vydírati. L. 298*