Předchozí (131)  Strana:132  Další (133) |
|
|||
132
|
|||
|
|||
Zalapotaný; -án, a, o = kdo se zalapotal.
Mor. Šd. Vz Zalapotati. Zalapotati koho, zum Geschwätz brin-
gen, veranlassen. Mor. Šd. Zalaptati, zalaputati = laptačkou, bě-
havkou zašpiniti, bekacken. — co: košili, kalhoty, podlahu. Krávy celou ulici zalap- taly. Na Ostrav. Tč. — se kde s kým, sich verplauschen. Ib. Tč. Zalaputati, vz Zalaptati.
Zalaškovati, ein wenig tändeln, scherzen,
schäkern. — s kým. Us. Zálata, y, f. = láta, záplata, ein Fleck;
das Geflickte. Ros. Nikdo z-ty z roucha no- vého nepřišívá na roucho vetché. Sš. L 69. Zalátaný, geflickt. Z. nohavice a p. Us.
Šd. Zalátati, látám a láci = latou zašiti,
spraviti, zu-, verflicken, mit einem Fleck zumachen, aussetzen. — co: košili. Us. Z. dluhy (zapraviti). Sk. — co čím: kalhoty klůckem, Sych., záplatou. Bkř., Mtl., Tč. Zaláteřiti, il, ení, ein wenig fluchen, an-
fangen zu fluchen. Us. Šd. Zálati = sálati. Zála vůně. Sš. Sm. bs.
148. 1. Zaláti (vz Láti), anfangen zu schelten.
— komu proč: pro nepořádek. Us.
2. Zaláti — zaliti. Na Slov.
Zalatovati co: střechu (latěmi pobiti, verlatten). D.
Zalažany, dle Dolany, Zalaschan, ves
u Uherska. PL., Sdl. I. 111., 113., 222. Zalč, e, m., hájovna u N. Kdyně.
Zalécati sa, freien, buhlen. Na Slov. Bern.
Zaléceti, vz Zaléknouti.
Zaléci, vz Zalehnouti, Zaléknouti.
Zálecník, a, m., der Freier, Werber. Na
Slov. Bern. Zálecný, freierisch, buhlerisch. Na Slov.
Bern. Zaléciti, vz Zaléknouti.
Zalečák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Zaléčiti, il, en, ení, zalečovati = zahojiti,
heilen, verheilen. — co komu: ránu, St. skl., čím: mastí. Tkad., St. skl. — se čím. Buďte pokojně živi; pokojom sa všetky zaľéča rány. Hol. 379. Záleční honba, die Treibjagd.
Zalefiti, il, en, ení, zalefovati = zabiti.
Na mor. Val. Vck. Zaléhač, e, m. = loupežník cesty zalé-
hající, der Wegelagerer. Ms. Zaléhati, vz Zalehnouti.
Zalehávati, vz Zalehnouti.
Zalehlosť, i, f. = položení se kde, za
něco, das Dahinterlegen. Jg. — Z. = za- vřenosť, zacpanosť ležením něčeho, das Ver- stopftsein durch etwas dahinter liegendes. Z. uší. Us. Zalehlý, dahinter gelegen oder liegend.
Pod zalehlý kámen ani voda nejde. Bž. — kde. Kámen v zemi z. Č. — v čem. Lid- stvo ve spánku hříšném z-lé. Sš. L. 51. (Hý). — Z. = zavřený, zacpaný něčím ležícím,
verstopft, versperrt durch inwendig aufge- häuften Fluss usw. Z. uši. Us. Mám v pra- vém uchu zalehlé. Mor. Šd. — Z. = ležením zadušený, im Schlaf erdrückt. Z. dítě. Jg. |
Zalehnouti, ul, ut, utí (zastr. zaléci,
zalehu), zalehl, ležen, ení; zaléhati, zalíhati, zalehávati = za něco lehnouti, sich wohin legen, hinter etwas sich legen; zastoupiti za něco, hinter etwas sich stellen o. lehnen; zacpati se, zavříti se, verstopft o. versperrt werden, stocken ; pevně se uložiti, zalíhnouti se, sich wo recht einlegen, sich einnisten, entstehen, ausgebrütet werden; se = zaro- diti se, ausgebrütet o. erzeugt werden. Jg. — abs. Nevím, kam zalehnul (kam se po-
ložil). Ros. Zvěř zalehla (ulehla, aby si od- počinula nebo skonala). Šp. Dvéře zalehly (vlhkem). Us. Dch. Zalehl (roznemohl se, ist krank geworden). Na Mor. a Slov. Šd., Tč. Zalehovati, kränkeln. Tč. Bylo tam křiku, až uši zaléhaly. Us. Šd., Sk. Však on tam nezalehne (nezůstane). Us. Tu sa ztrhne okolo stromu veľká zima, až tak opekalo, hmla a tma zaľahla a do okola všetko samý ľad. Dbš. Sl. pov. I. 224. — co. Ale môj statok musí predsa na pašu. I vypustil ho von. Čriedy, hrdle vyhrnuli sa, len tak za- ľahli zem. Dbš. Sl. pov. VII. 88. Snaď by sa aj mohlo nejak prihodiť, že by sem ne- práteľa vojsko s valnou přišlo mocou a devínske celky zalehlo múry a pod vysokou za mnohý čas meškalo hradbou. Hol. 183. Ředkev všecko ztráví a sama žaludek za- lehne. Č. Bídné světa zboží zalehlo jest cestu Kristovu. Hus. I. 410. — kam (s čím). Zalehl s boucharkou za strom a střelil. Ros. Viděli jste to, jak zalehla do vody, do skle- nice (jak si přihnula). U Dobrušky. Vk. Když jsem se koupal, voda zalehla mi do uší. Us. Šd. Zaliahli sa mole do hrudy sýra v komore. Zbr. Báj. 45. Tu sa z razu strhne víchor, tma po samú zem zaľahne, začne sa krížom krážom blýskať; Tu ako tristocentový ka- meň zaľahlo na mlynárovo srdce a strach ho nadchodil veliký; Hustá tma zaľahla už teraz na celú krajinu. Dbš. Sl. pov. I. 273., II. 15. V. 41. (Šd.). Ťarcha na dušu zaľahne
tesne. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — komu: za- léhá mi ucho. Jg., Lk. — komu kde. Za- lehlo mi v uších. Koll., Bkř., Phld. III. 529., Hdk. C. 232., Sš. Sm. bs. 215., Šd. V ně- kterém uhelném sloji zaléhají jalové pro- plastky, in manchem Kohlenflötz sind taube Mittel eingelagert. Hř. To mu dobře zalehne v žaludku. Us. Šd. Zalieha bozia kliatba na našom dome. Zátur. Priat. I. 12. Zalehlo učení v hlavě. Us. Rgl. Uhři všichni zase zpátkem se navrátili a pas u Novej vsi armadě zalehli. Kron. Uher. Hrad. Tč. — komu co. Tesknosť mi hlavu zalehla. Jg. Z. ně- komu cestu (položením-se zavříti, zastoupiti, zameziti). Tur. kron., Br. Z. komu místo, postel. Us. Šm., Šd. Uši mně dočista zalehly. Us. Ntk. Smutek zalehl mu srdce. Němc. III. 157. Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám
celý dvůr (sníh). Šd., Sbt., Er. P. 13. Včera nám zalehl (ulehl, roznemohl se). Mor. Vck. — (co) čím: pole, ulici mrtvými z. = na-
plniti. Us. Vodou mi ucho zalehlo. Us. — koho, se kde, kdy. Dítě ve spaní, v noci, v posteli z. Ros., Lk., Šd. V jeho srdci zalehla se pýcha. Štelc. Ve vejcích již se kuřata zalíhla. Us. Blud ten nejprve u nich se zalíhl a urodil. Plác. — odkud. Z jedení |
||
|
|||
Předchozí (131)  Strana:132  Další (133) |