132

Zalapotaný; -án, a, o = kdo se zalapotal.
Mor. Šd. Vz Zalapotati.

Zalapotati koho, zum Geschwätz brin-
gen, veranlassen. Mor. Šd.

Zalaptati, zalaputati = laptačkou, bě-
havkou zašpiniti, bekacken. — co: košili,
kalhoty, podlahu. Krávy celou ulici zalap-
taly. Na Ostrav. Tč. — se kde s kým,
sich verplauschen. Ib. Tč.

Zalaputati, vz Zalaptati.

Zalaškovati, ein wenig tändeln, scherzen,
schäkern. — s kým. Us.

Zálata, y, f. = láta, záplata, ein Fleck;
das Geflickte. Ros. Nikdo z-ty z roucha no-
vého nepřišívá na roucho vetché. Sš. L 69.

Zalátaný, geflickt. Z. nohavice a p. Us.
Šd.

Zalátati, látám a láci = latou zašiti,
spraviti, zu-, verflicken, mit einem Fleck
zumachen, aussetzen. — co: košili. Us. Z.
dluhy (zapraviti). Sk. — co čím: kalhoty
klůckem, Sych., záplatou. Bkř., Mtl., Tč.

Zaláteřiti, il, ení, ein wenig fluchen, an-
fangen zu fluchen. Us. Šd.

Zálati = sálati. Zála vůně. Sš. Sm. bs.
148.

1. Zaláti (vz Láti), anfangen zu schelten.

— komu proč: pro nepořádek. Us.

2. Zaláti — zaliti. Na Slov.
Zalatovati co: střechu (latěmi pobiti,

verlatten). D.

Zalažany, dle Dolany, Zalaschan, ves
u Uherska. PL., Sdl. I. 111., 113., 222.

Zalč, e, m., hájovna u N. Kdyně.

Zalécati sa, freien, buhlen. Na Slov. Bern.

Zaléceti, vz Zaléknouti.

Zaléci, vz Zalehnouti, Zaléknouti.

Zálecník, a, m., der Freier, Werber. Na
Slov. Bern.

Zálecný, freierisch, buhlerisch. Na Slov.
Bern.

Zaléciti, vz Zaléknouti.

Zalečák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zaléčiti, il, en, ení, zalečovati = zahojiti,
heilen, verheilen. — co komu: ránu, St.
skl., čím: mastí. Tkad., St. skl. — se čím.
Buďte pokojně živi; pokojom sa všetky
zaľéča rány. Hol. 379.

Záleční honba, die Treibjagd.

Zalefiti, il, en, ení, zalefovati = zabiti.
Na mor. Val. Vck.

Zaléhač, e, m. = loupežník cesty zalé-
hající, der Wegelagerer. Ms.

Zaléhati, vz Zalehnouti.

Zalehávati, vz Zalehnouti.

Zalehlosť, i, f. = položení se kde, za
něco, das Dahinterlegen. Jg. — Z. = za-
vřenosť, zacpanosť ležením něčeho, das Ver-
stopftsein durch etwas dahinter liegendes.
Z. uší. Us.

Zalehlý, dahinter gelegen oder liegend.
Pod zalehlý kámen ani voda nejde. Bž. —
kde. Kámen v zemi z. Č. — v čem. Lid-
stvo ve spánku hříšném z-lé. Sš. L. 51. (Hý).

— Z. = zavřený, zacpaný něčím ležícím,
verstopft, versperrt durch inwendig aufge-
häuften Fluss usw. Z. uši. Us. Mám v pra-
vém uchu zalehlé. Mor. Šd. — Z. = ležením
zadušený, im Schlaf erdrückt. Z. dítě. Jg.

Zalehnouti, ul, ut, utí (zastr. zaléci,
zalehu), zalehl, ležen, ení; zaléhati, zalíhati,
zalehávati = za něco lehnouti, sich wohin
legen, hinter etwas sich legen; zastoupiti
za něco, hinter etwas sich stellen o. lehnen;
zacpati se, zavříti se, verstopft o. versperrt
werden, stocken ; pevně se uložiti, zalíhnouti
se, sich wo recht einlegen, sich einnisten,
entstehen, ausgebrütet werden; se = zaro-
diti se, ausgebrütet o. erzeugt werden. Jg.

— abs. Nevím, kam zalehnul (kam se po-
ložil). Ros. Zvěř zalehla (ulehla, aby si od-
počinula nebo skonala). Šp. Dvéře zalehly
(vlhkem). Us. Dch. Zalehl (roznemohl se,
ist krank geworden). Na Mor. a Slov. Šd.,
Tč. Zalehovati, kränkeln. Tč. Bylo tam křiku,
až uši zaléhaly. Us. Šd., Sk. Však on tam
nezalehne (nezůstane). Us. Tu sa ztrhne
okolo stromu veľká zima, až tak opekalo,
hmla a tma zaľahla a do okola všetko samý
ľad. Dbš. Sl. pov. I. 224. — co. Ale môj
statok musí predsa na pašu. I vypustil ho
von. Čriedy, hrdle vyhrnuli sa, len tak za-
ľahli zem. Dbš. Sl. pov. VII. 88. Snaď by
sa aj mohlo nejak prihodiť, že by sem ne-
práteľa vojsko s valnou přišlo mocou a
devínske celky zalehlo múry a pod vysokou
za mnohý čas meškalo hradbou. Hol. 183.
Ředkev všecko ztráví a sama žaludek za-
lehne. Č. Bídné světa zboží zalehlo jest
cestu Kristovu. Hus. I. 410. — kam (s čím).
Zalehl s boucharkou za strom a střelil. Ros.
Viděli jste to, jak zalehla do vody, do skle-
nice (jak si přihnula). U Dobrušky. Vk. Když
jsem se koupal, voda zalehla mi do uší. Us.
Šd. Zaliahli sa mole do hrudy sýra v komore.
Zbr. Báj. 45. Tu sa z razu strhne víchor,
tma po samú zem zaľahne, začne sa krížom
krážom blýskať; Tu ako tristocentový ka-
meň zaľahlo na mlynárovo srdce a strach
ho nadchodil veliký; Hustá tma zaľahla už
teraz na celú krajinu. Dbš. Sl. pov. I. 273.,

II. 15. V. 41. (Šd.). Ťarcha na dušu zaľahne
tesne. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — komu: za-
léhá mi ucho. Jg., Lk. — komu kde. Za-
lehlo mi v uších. Koll., Bkř., Phld. III. 529.,
Hdk. C. 232., Sš. Sm. bs. 215., Šd. V ně-
kterém uhelném sloji zaléhají jalové pro-
plastky, in manchem Kohlenflötz sind taube
Mittel eingelagert. Hř. To mu dobře zalehne
v žaludku. Us. Šd. Zalieha bozia kliatba na
našom dome. Zátur. Priat. I. 12. Zalehlo
učení v hlavě. Us. Rgl. Uhři všichni zase
zpátkem se navrátili a pas u Novej vsi armadě
zalehli. Kron. Uher. Hrad. Tč. — komu
co. Tesknosť mi hlavu zalehla. Jg. Z. ně-
komu cestu (položením-se zavříti, zastoupiti,
zameziti). Tur. kron., Br. Z. komu místo,
postel. Us. Šm., Šd. Uši mně dočista zalehly.
Us. Ntk. Smutek zalehl mu srdce. Němc.

III. 157. Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám
celý dvůr (sníh). Šd., Sbt., Er. P. 13. Včera
nám zalehl (ulehl, roznemohl se). Mor. Vck.

— (co) čím: pole, ulici mrtvými z. = na-
plniti. Us. Vodou mi ucho zalehlo. Us. —
koho, se kde, kdy. Dítě ve spaní, v noci,
v posteli z. Ros., Lk., Šd. V jeho srdci
zalehla se pýcha. Štelc. Ve vejcích již se
kuřata zalíhla. Us. Blud ten nejprve u nich
se zalíhl a urodil. Plác. — odkud. Z jedení