135

Zalévání, n., das Begiessen. Z. květin
vodou. Us. Pdl. Vz Zaliti.

Zalévaný; -án, a, o, begossen. — čím:
říčnou vodou. Us. Ta lípa slovenská krví
zalévaná. Hdk. C. 50.

Zalévati, vz Zaliti.

Zálevek, vz Zálev.

Zálevka, y, f., vz Zálev. — Z. = při
plavení dříví = dřeva u voru pouze přivá-
zaná a zaroveň plavená, zátahy, das Ge-
hänge, Streifholz. Šp.

Zalézati, vz Zalézti.

Zalezen, zna, m., osob. jm. Arch. IV.
376.

Zálezl, a, m., osob. jm. Arch. IV. 376.

Zalezla, pl., n., der Schlupfwinkel. Ohlíží
se po z-zlách. Us. — Z., ves u Poličan.

Zalezlec, zlce, m. = poběhlec, der Land-
läufer. Bl., BR. II. 767. a.

Zálezlice, e, f. = skrýš, kout, der Schlupf-
winkel. Br. — Z., Zalezlitz, ves u Klomína.
Vz Tk. 86., IV. 172., Arch. III. 504. (§d.).

Zálezly, zel, pl., dle Dolany, ves u Stra-
konic. Vz S. N. Něm. Zales, ves u Náchoda;
něm. Salesel, vsi u Teplice, u Úště, u Žatče,
u Stříbra. PL. Vz Tk. 58., 61., 132., 271.,
V. 52., Blk. Kfsk. 1457.—58., Sdl. II. 231.,
Arch. I. 542.

Zalézti, lezu, zl, ení; zalézati, sich ver-
kriechen. — abs. Jezvec zalezl. D. — kam:
do díry, Ros., do kouta (tajiti se). V. Z.
na půdu, mezi sudy. Zvěř zalezla do br-
lohů. Us. Šp. Zalezl až do samého koutka.
Us. Šd. Ale on vždy hlbšie medzi kosti
zaliezal a nedal vyduriť sa von. Dbš. Sl.
pov. VIII. 29. Z. za stůl. Sá. Děti zalízaly
na pec. Us. Šd. Do houští z. Na hromice
uhledne-li jezvec stín, opět zalezá do své
peleše. Kld. II. 305. — kam (komu, kdy).
Z. komu do hrachu nebo do zelí (choditi
mu za jeho milou). Na Ostrav. Tč. Zalezlo
mu za nehty, Šml., za pahnosty. Na již.
Mor. Šd. Větry mu zalízaji za koži. Mor.
a slov. Šd. O narození panny Marie hadi
do děr zalézají a trvají v nich až do sv.
Jiří. Kld. II. 305. Pořád si na mne zalízá
(nedá mi pokoje). Us. Čsk. — kde: na vy-
sokých horách, sich versteigen. D.

Zálež, e, f. = zaleželé zboží, verlegene
Waare. Šp.

Zaležání, n. = zaležení. Na Slov. Bern.

Zaležaný = zaležený. Na Slov. Bern.

Zaležati = zaležeti. Na Slov. Bern.

Zaleželec, lce, m. = zaleželý, lenoch, der
Faulenzer. Ros.

Zaleželosť, i, f., die Faulheit. Jg.

Zaleželý = líný, faul. Ros. — Z. = ule-
želý, ausgeruht, abgelegen. Z. pole, Ros.,
ovoce, teigig. Šd. — Z. zboží (= ležením
zpukřelé, zkažené, verlegen). Vz Zálež. Reš.
Z. maso. Rgl. Zaleželé a dokonce zkažené
věci. Reš. Nebo i železo z-lé se kazí. Sš.
I. 8. — Z. = nezaplacený, unbezahlt. Za-
platil z-lý obrok dvouletý. Ddk. II. 352.

Zaležený = zaleželý, versessen, faul. Z.
lenoch, Sych.; zboží (zpuchřelé, verlegen).
Sych. Z. hrušky (hniličky). Na Ostrav. Tč.

Zaležeti, el, ení = ležením ztratiti, lie-
gend o. faulenzend verlieren, verfaulenzen,
verschlafen, verlieren; zahnati, zamačkati,

liegend erdrücken; se = odležeti se, ablie-
gen; ležením seslaběti, se zkaziti, sich vor-
liegen; se zanedbati, sich vernachlässigen.
Jg. — abs. Beží, beží, nezaleží, nemá vôz
ani sane, predca nikda neustane (= čas).
Mt. S. I. 133. — co: čas, Rad. zv., hlad,
Ros., dítě. Us. — se. To pole se již zale-
želo (se odleželo). Ros. Mouka se zaležela,
zboží se zaleželo (ležením zkazilo). Všechen
se zaleží (zlení). Ros. Mnohdy i věc spra-
vedlivá se zaleží. Vrat. 156. Ani nebylo
sněha a hnůj tak se z-žel (uhnil). Slez. Šd. —
se kdy: v nemoci (ležením seslaběti). L.—
se kde. Hrušky v seně se z-ly; pivo ve
sklepě se z-lo. Us. Tč., Vck.

Záležeti, el, ení; záležívati = na něčem
založenu býti, na čem viseti, bestehen, wor-
auf beruhen, sich gründen, fussen, davon
abhängen ; dotýká se, jest veliké platnosti,
es ist daran gelegen, es liegt daran; zaklá-
dati se v čem, worin bestehen. Jg. — abs.
Pokud jizba Jílkova záleží (jde). Záp. měst.
1448. Hřiech jest větší neb menší, jakž
záleží úmysl, je nachdem die Absicht zu
Grunde liegt. Št. Jinak žaloval, než póhon
záleží. Půh. I. 263., 384., II. 384. O duom
má jeho městským právem hledati, jakož
duom záleží. Půh. II. 66. — na čem, na
kom. Z-ží pak umění práv na tom trém;
Také kdyby se věcí nějakých, kteréžby na
míře a váze záležely, dotklo, z těch jednou
žalobou úhrnkem může k obeslanému se
přikročiti; Těmi slovy i statek můj všecek
obsahuje se movitý i nemovitý, na čemž
by ten koli a kdekoli záležel. Kol. 1., 15.,
165. Právo horské záleží na dobývání, na
zachovaní... CJB. 319. A poněvadž mnoho.
na tom zaleží. Skl. I. 251. (299., II. 17.)
Na něm mnoho (celá pře, nic nezáleží) záleží-
V. Celé hospodářství na něm záleží. Ros. Zá~
leží to jen na tobě. D. To záleží na vaší
vůli. J. tr. Služebnosti jedny na věci, druhé
na osobě záležejí. Er. Dluhy na věcí zále-
žející. Řd. Správa všecka toho času na krá-
lích záležela. V. Skutek, na kterémž roz-
hodnutí pře záleží, eine Handlung, worauf
die Entscheidung der Sache beruht. J. tr.
Pokud na něm záleželo; Málo na tom zá-
leží ; Myslí, že na něm všechno záleží; Dal
si na tom z. Dch. Ludská múdrosť nezáleží
na rnnohém mluvení. Mor. Tč. Keďby mú-
drosť záležela na mnohorečnosti, každá baba
by Musela mať Hojnosť múdrosti. Na Slov.
Tč. Na prvním strelcovi všetko záleží Slov.
Šd. Na vytrpení záleží (= počkej, strp, po-
tom bude zase dobře). Na Slov. Zátur. Svět
záleží na chudobných, bez nich býti nemůže.
Na Mor. Tč. Poněvadž jest věc zřejmá, že
obci na takovém mostě nemálo, nýbrž mnoho
a potřebně záleží. Pam. Val. Meziř. 94. Každý,
komu na čem záleží. Mus. 1880. 84. Jeho
moc zaleží přece jen na vůli stavů něme-
ckých; Papeži na porovnání pře velice z-lo;
Záleželo všecko na tom, jak se Německo
rozmyslí; Na osobnosti jeho velmi mnoho
záleželo; Důkaz to, jak velice mu z-lo na
přátelství Čech. Ddk. II. 174., 268., III. 36.,
43., 206. (Tč.). Křesťanuom na té pevnosti
mnoho záleželo. Dač. I. 193., 297., 304. To
mají a míti mohou, na čem podstata záleží;