Předchozí (134)  Strana:135  Další (136) |
|
|||
135
|
|||
|
|||
Zalévání, n., das Begiessen. Z. květin
vodou. Us. Pdl. Vz Zaliti. Zalévaný; -án, a, o, begossen. — čím:
říčnou vodou. Us. Ta lípa slovenská krví zalévaná. Hdk. C. 50. Zalévati, vz Zaliti.
Zálevek, vz Zálev.
Zálevka, y, f., vz Zálev. — Z. = při
plavení dříví = dřeva u voru pouze přivá- zaná a zaroveň plavená, zátahy, das Ge- hänge, Streifholz. Šp. Zalézati, vz Zalézti.
Zalezen, zna, m., osob. jm. Arch. IV.
376. Zálezl, a, m., osob. jm. Arch. IV. 376.
Zalezla, pl., n., der Schlupfwinkel. Ohlíží
se po z-zlách. Us. — Z., ves u Poličan. Zalezlec, zlce, m. = poběhlec, der Land-
läufer. Bl., BR. II. 767. a. Zálezlice, e, f. = skrýš, kout, der Schlupf-
winkel. Br. — Z., Zalezlitz, ves u Klomína. Vz Tk. 86., IV. 172., Arch. III. 504. (§d.). Zálezly, zel, pl., dle Dolany, ves u Stra-
konic. Vz S. N. Něm. Zales, ves u Náchoda; něm. Salesel, vsi u Teplice, u Úště, u Žatče, u Stříbra. PL. Vz Tk. 58., 61., 132., 271., V. 52., Blk. Kfsk. 1457.—58., Sdl. II. 231., Arch. I. 542. Zalézti, lezu, zl, ení; zalézati, sich ver-
kriechen. — abs. Jezvec zalezl. D. — kam: do díry, Ros., do kouta (tajiti se). V. Z. na půdu, mezi sudy. Zvěř zalezla do br- lohů. Us. Šp. Zalezl až do samého koutka. Us. Šd. Ale on vždy hlbšie medzi kosti zaliezal a nedal vyduriť sa von. Dbš. Sl. pov. VIII. 29. Z. za stůl. Sá. Děti zalízaly na pec. Us. Šd. Do houští z. Na hromice uhledne-li jezvec stín, opět zalezá do své peleše. Kld. II. 305. — kam (komu, kdy). Z. komu do hrachu nebo do zelí (choditi mu za jeho milou). Na Ostrav. Tč. Zalezlo mu za nehty, Šml., za pahnosty. Na již. Mor. Šd. Větry mu zalízaji za koži. Mor. a slov. Šd. O narození panny Marie hadi do děr zalézají a trvají v nich až do sv. Jiří. Kld. II. 305. Pořád si na mne zalízá (nedá mi pokoje). Us. Čsk. — kde: na vy- sokých horách, sich versteigen. D. Zálež, e, f. = zaleželé zboží, verlegene
Waare. Šp. Zaležání, n. = zaležení. Na Slov. Bern.
Zaležaný = zaležený. Na Slov. Bern.
Zaležati = zaležeti. Na Slov. Bern.
Zaleželec, lce, m. = zaleželý, lenoch, der
Faulenzer. Ros. Zaleželosť, i, f., die Faulheit. Jg.
Zaleželý = líný, faul. Ros. — Z. = ule-
želý, ausgeruht, abgelegen. Z. pole, Ros., ovoce, teigig. Šd. — Z. zboží (= ležením zpukřelé, zkažené, verlegen). Vz Zálež. Reš. Z. maso. Rgl. Zaleželé a dokonce zkažené věci. Reš. Nebo i železo z-lé se kazí. Sš. I. 8. — Z. = nezaplacený, unbezahlt. Za- platil z-lý obrok dvouletý. Ddk. II. 352. Zaležený = zaleželý, versessen, faul. Z.
lenoch, Sych.; zboží (zpuchřelé, verlegen). Sych. Z. hrušky (hniličky). Na Ostrav. Tč. Zaležeti, el, ení = ležením ztratiti, lie-
gend o. faulenzend verlieren, verfaulenzen, verschlafen, verlieren; zahnati, zamačkati, |
liegend erdrücken; se = odležeti se, ablie-
gen; ležením seslaběti, se zkaziti, sich vor- liegen; se zanedbati, sich vernachlässigen. Jg. — abs. Beží, beží, nezaleží, nemá vôz ani sane, predca nikda neustane (= čas). Mt. S. I. 133. — co: čas, Rad. zv., hlad, Ros., dítě. Us. — se. To pole se již zale- želo (se odleželo). Ros. Mouka se zaležela, zboží se zaleželo (ležením zkazilo). Všechen se zaleží (zlení). Ros. Mnohdy i věc spra- vedlivá se zaleží. Vrat. 156. Ani nebylo sněha a hnůj tak se z-žel (uhnil). Slez. Šd. — se kdy: v nemoci (ležením seslaběti). L.— se kde. Hrušky v seně se z-ly; pivo ve sklepě se z-lo. Us. Tč., Vck. Záležeti, el, ení; záležívati = na něčem
založenu býti, na čem viseti, bestehen, wor- auf beruhen, sich gründen, fussen, davon abhängen ; dotýká se, jest veliké platnosti, es ist daran gelegen, es liegt daran; zaklá- dati se v čem, worin bestehen. Jg. — abs. Pokud jizba Jílkova záleží (jde). Záp. měst. 1448. Hřiech jest větší neb menší, jakž záleží úmysl, je nachdem die Absicht zu Grunde liegt. Št. Jinak žaloval, než póhon záleží. Půh. I. 263., 384., II. 384. O duom má jeho městským právem hledati, jakož duom záleží. Půh. II. 66. — na čem, na kom. Z-ží pak umění práv na tom trém; Také kdyby se věcí nějakých, kteréžby na míře a váze záležely, dotklo, z těch jednou žalobou úhrnkem může k obeslanému se přikročiti; Těmi slovy i statek můj všecek obsahuje se movitý i nemovitý, na čemž by ten koli a kdekoli záležel. Kol. 1., 15., 165. Právo horské záleží na dobývání, na zachovaní... CJB. 319. A poněvadž mnoho. na tom zaleží. Skl. I. 251. (299., II. 17.) Na něm mnoho (celá pře, nic nezáleží) záleží- V. Celé hospodářství na něm záleží. Ros. Zá~ leží to jen na tobě. D. To záleží na vaší vůli. J. tr. Služebnosti jedny na věci, druhé na osobě záležejí. Er. Dluhy na věcí zále- žející. Řd. Správa všecka toho času na krá- lích záležela. V. Skutek, na kterémž roz- hodnutí pře záleží, eine Handlung, worauf die Entscheidung der Sache beruht. J. tr. Pokud na něm záleželo; Málo na tom zá- leží ; Myslí, že na něm všechno záleží; Dal si na tom z. Dch. Ludská múdrosť nezáleží na rnnohém mluvení. Mor. Tč. Keďby mú- drosť záležela na mnohorečnosti, každá baba by Musela mať Hojnosť múdrosti. Na Slov. Tč. Na prvním strelcovi všetko záleží Slov. Šd. Na vytrpení záleží (= počkej, strp, po- tom bude zase dobře). Na Slov. Zátur. Svět záleží na chudobných, bez nich býti nemůže. Na Mor. Tč. Poněvadž jest věc zřejmá, že obci na takovém mostě nemálo, nýbrž mnoho a potřebně záleží. Pam. Val. Meziř. 94. Každý, komu na čem záleží. Mus. 1880. 84. Jeho moc zaleží přece jen na vůli stavů něme- ckých; Papeži na porovnání pře velice z-lo; Záleželo všecko na tom, jak se Německo rozmyslí; Na osobnosti jeho velmi mnoho záleželo; Důkaz to, jak velice mu z-lo na přátelství Čech. Ddk. II. 174., 268., III. 36., 43., 206. (Tč.). Křesťanuom na té pevnosti mnoho záleželo. Dač. I. 193., 297., 304. To mají a míti mohou, na čem podstata záleží; |
||
|
|||
Předchozí (134)  Strana:135  Další (136) |