136

Na tom tak dalece nezáleží, než více na
tom, mohou-li .... Žer. 315., 337. Povaha
modlitby více na vroucnosti pobožné tužby,
než na slovech záleží; Všecka vada a úhona
Petrova tedy na tom oněm židovatelům po-
volovaní záleží. Sš. I. 92., II. 23. (Hý.).
I věřímť, že to učiníš, neb také něco do-
brého mého na tom záleží. Arch. IV. 11.
A tak známosť a umění práv záleží na tomto
trém. Kol. 4. Na tom záleží příslovie. Jel.
Enc. m. 2. Na tom jediném všecko zaleží.
Kom. Na jednom na samém nezáleží súd
zemský než na všech. Vš. Záleží to na pro-
kázání a ne na samém mluvení. Koule. Na
tom všecko záleží a visí. Reš. Veliká věc
záleží na písaři. Kšch. 39. Všecka podstata
jeho pře na svědcích záležela. V. Že spa-
sení lidské na nich (kněžích) záleží. Chč.
Krása záleží na čtveře věcí. Št. Má býti
vědieno, na kterých věcech záleží svěcenie
neděle aneb svátku; Ctěnie otce a mateře
zaleží na žádosti a na skutku; Ctnosti čtyři
sú, na nichž záleží dobrý život; A pak
dostiučiněnie záleží na utrpenie tělestném
posty, modlitbami, nespaním, žiezní, prací
atd.; Na tom z-ží věčný život váš; Túto
řečí znamenati to móžeš, kto mají se po-
jímati v manželstvie a na čem záleží man-
želstvo. Hus I. 118., 142., 365., II. 150., III.
153., 200. (Tč.). Moudrosť nezáleží na hed-
báví ani na drahém kamení. Reš. — Br.,
Sych., Byl. Nezáleží na voráči, nezáleží na
děvečce. Er. P. 262. Jest na tom záleženo;
na tom není nic záleženo, šp. m.: záleží
na tom; na tom nic nezáleží. Bs., Vst., Jv.,
Brs. 2. vyd. 268. Jg. připomíná, že této
vazby místy toliko se užívá. Cf. Býti komu
na čem, po čem, do čeho a dodatky u Býti,
Ht. Brs. 165. Cf. také: Mnoho na tom jest,
aby hleděl, co promluví žalobník tvój; Buď
póhonem v zemi zastižen nebo nebuď, na
tom nic není, při svú ztratíš. Vš. 47., 111.
— na koho = náležeti na koho. Má vše
konati, což na statečného muže záleží a
sluší. V. Jakož na takového naleží krále.
Biancof. 98. On titulu . . . ., jako na kníže
záleží, užiti má. Zř. F. I. A. 9. Na biskupa
země záleží, aby víru kázal. Pal. Děj. IV.
2. 394. Jako na dobré, ctné a počestné kře-
sťany záleží a přísluší. NB. Tč. 288. Nenie
zbytečné také i o uvázání tak, jakž na to
záležie a mój rozum stačí, povědieti. Vš.
Jir. 298. Jako na poctivého a zachovalého
člověka záleželo a slušelo. Bart. To na kaž-
dého záleží, dle Knst. šp. m. náleží, ale
jest to s dostatek doloženo. — nač jak.
Když pak starosta komorníka vypraví tak,
jakž na to vedlé práva záležie. Vš. 120. —
v čem = zakládati se v čem, v něčem býti.
Prodali jsme dvůr s rolí oranou i neoranou,
s lesy, háji, potoky atd., jakož ten dvůr
od starodávna jest a záleží v svých hrani-
cích. Tov. 150. V množství lidu sláva krá-
lovská záleží. Br. V tom moudrosť záleží.
Kom. Síla tychto časóv v peňázoch záleží.
Na Slov. Tč. Její pokoj v jeho štěstí zá-
leží; Jestli v tom celá tvoje blaženosť zá-
leží, zaopatříme ti to. Němc. I. 48., 103.
(249.). Vlastní podnět k boji záležel v snaze
císařově zachovati v celosti jistý základní

zákon říše; Prostředek k tomu záležel v se-
sílení principu samovládného; Služby ty
nemohly v ničem jiném z. nežli ve sbírání
pole; Tamějším jeptiškám, jichž bohatství
v chudobě záleží; Trest z-žel v pokutě pe-
něžité. Ddk. I. 178., II. 338., V. 31., 158.,
IV. 234. (Tč.). V tom idea křesťana záleží
se strany záporné; Veškerá moudrosť kře-
sťana nezáleží v hojnosti slova ani v umě-
losti, nébrž v pravé a přesné pokoře: Ja-
koby jazykodar v exklamacech a plesotech
nového druhu . . . záležel; Aniž dar jazyků
záležel ve mluvení jazykem přirozeným jed-
ním ; Služba křesťana obzvláště apoštola ne-
toliko v působení, ale i v utrpení záleží. Sš.
I. 71., II. 166., Sk. 20, 112. (Hý.). Dobro-
volná přísaha záleží v moci a vůli stran.
Bdž. 125. V čem záleží lidská blaženosť. Št.
V té čtveré věci záleží pokánie. Št. Jako
přieliš málo, takéž přieliš mnoho v každé věci
jest nesličnosť a jen v hodují věci šlechetnosť
záleží. Št. Ta ctnosť záleží ve trém. Št. N.
224. Ctnosť nezáleží v slovech, alebrž v po-
čestném jednání. Tč. Život věčný záleží
v poznání . . .; V milovánie Boha a blíž-
nieho záležie všechna přikázanie; A zname-
nají dva zákony, starý a nový, v Nichž
všechno kázanie doktorské záleží: Manžel-
stvie úplně v slíbenie a zavázanie vuole
srdečné záleží. Hus I. 42., 63., III. 83., 201.
(Tč). V jich rukou spasení záleží. Chč. 303.,
378. Pozůstalost záleží v hotových penězích.
Ml. — jak na čem. Mně v skutku málo na
tom záleží. Žer. III. 10. (Bd.). Papeži na
tom do opravdy záleželo, aby smířil strany.
Ddk. V. 299. — čím. To náboženství jest
pravé, které ctností a spravedlností záleží.
Koc. Vámi spasenie jich duší záleží (a vobis
pendet). BO. — z čeho (nová frase m.:
skládati se). Knihy z epištol záležejí (se
skládají). Č. Z krapek záleží moře (málo
k málu dělá mnoho). Us. Šd. On jim před
některým časem zběhlým, doniež ještě pe-
níze horší šly, zde prodal purkrecht svuoj
tu v St. Městě záležející ze 34 hř. za ta-
kové peníze, jenž by v ty časy šly. NB. Tč.
29. — komu (= náležeti, gehören). Kterak
jí to dědictví záleží. Půh. I. 206. — kam.
(gehören.). Najstarší dluh zvláště, ješto k zá-
dušním věcem záleží, najprve zaplacen jmá
býti. NB. Tč. 146. Ty mlýny k našemu městu
záležie a příslušejí. List hrad. z r. 1441. Tč.
Mlýn a dvór i to vše, což k tomu záleží.
Půh. II. 374. A k tomu záleží ono slovo sv.
Jeremiáše; Jedné k vyvoleným Kristova řeč
záleží. Hus I. 216., II. 193. — kde. Purkrecht
tu v St. Městě záležející (liegend). NB. Tč.
29. Kterýžto duom záleží proti mastničím
(stojí); Lúčku naši, která záleží nad naším
pahovským rybníkem podlé pastviště. Listy
hrad. z l. 1447., 1483. Tč. V Kristově těle
život náš záleží. Hus II. 6. — s infint. Také
se tak nepřipravil, jakož k takovémuž právu
učiniti záleží. NB. Tč. 176. — aby. Záleží
mi na tom, abys byl pilen. Us. Nedal si z.,
aby . . . Dch.

Záležitosť, i, f., slovo nové, lépe: věc
(na níž něco záleží), důležitost, příčina, po-
třeba, dílo a p , die Angelegenheit, das In-
teresse. To je z. môjho synova. Phld. IV. 215.