Předchozí (138)  Strana:139  Další (140) |
|
|||
139
|
|||
|
|||
Zalichotiti, z Lichotiti. — (se) komu
čím, v čem, sich bei Jem. einschmeicheln. Rk. Čímž nemálo zalichotil národní hrdosti domorodcův. Šmb. S. II. 16. Zalíkati, vz Zaléknouti.
Zalíkávati, vz Zaléknouti.
Zalíknouti, knul a kl, ut, utí, vz Za-
léknouti Zalikovati, vz Zaléknouti.
Zalimovati = zalemovati. Jg. Na Ostrav.
Tč. Zálina, y, f. = drážka, der Falz. Na
bocěch dsky budeta dvě zálině, jimižto dska se dskú se spojí. BO. Zalině, ě, f., Zallin, ves v Budějovsku.
Vz Blk. Kfsk. 657. Zalíniti, il, ěn, ění = upevniti ? zastr. —
co kde. Bych se tak ve cti zalínil, jakž bych nikdy neučinil i jednoho hřiecha; Bych mú vóli v tvej zalínil a tvú vóli vždy pak plnil. Pravn. v. 340., 2785 Zalinovati = začárati, verliniren. Ros.
Zalípanec, nce, m., ein mit Kraut o. fein
geriebener Rübe gefüllter Kuchen. Veď čože by daly ženičky kraviarovi, ovčiarovi, hlás- nikom a iným hodnostárom, keďby hodne syrníkov nenapekly? Z ostatních bochničiek napečie zaliepancov. Phld. IV. 58. Zalípati si co: karty (zahráti si). Us.
Dhn. Vz Zalípnouti. Zalipení, n., lippia, zastr. Ms. lex. vod.
Zalípnouti, pnul a pl, ut, utí, zalípati =
zalepiti se, sich wohin ankleben, anpicken. — Z. si (v kartách) = přidati, dupliren. — co komu čím: někomu oči pěstí zalípati. V. Zaliskati, zalisknouti, zalištiti, zaliská-
vati = zamítati, házeti. Ros. — co čím: míč palaestrou. — co. Daleko habdu (míč) zaliskl (liskačkou odrazil). Mor. Šd. Zalisnúť sa = zablesknouti se. — kde,
Ako sa slnce nad belehradskými kopci za- lisne. Na Slov. Vlčk. Zálistí, n., Das Blätterversteck. Dch.
Zalistiti se, il, stěn, ění, sich beblättern,
laubig werden. — kdy. Na jaře se všecko stromoví zalistí. Us. Tč Zálistní, extrafoliaceus, ausserblattstän-
dig, jako zaúžlabíčkový. Rst. 521. Zališiti = vylišiti, co lichého, pryč dáti,
ausmerzen. — co, koho. Ros. Zališkati se = zalichotiti se, sich ein-
schmeicheln. — komu. Židák chcejúc sa pánom z , zastavil každého hovoriac. Lipa I. 62. Zalištiti se = zalesknouti se, erglänzen,
erschimmern. — kde. Píka na náhle zapraští a v tom na tisíc rozkáče sa zlomkov; zrazu tisíc ohnivých na šišáku sa zališťalo isker; Znenadála v očách jasná sa zališťala žára. Hol. 21., 359. (Šd.). — komu. Neb tak da- leká z temného pekla cesta na zem ... a očám sa svetlo zaliští. Hol. 36. Zališťovati = lištami přikryti, verleisten.
— co. Ros. Zalítač, e, m. = záletník. Ona bola dcéra
dosť majetná a jediná, i mala zalietačov vera do božej vôle. Phld. IV. 17. Zalítati, vz Zaletěti.
Zalitavan, a, m., ein Transleithanier. Šd.
Zalítávati, yz Zaletěti.
|
Zalitavsko, a, n., Transleithanien. Šd.
Zalitavský, transleithanisch. Šd.
Zaliti (zaláti, na Ostrav. a j. na Mor. a
na Slov. Tč., Mtl.), liji (v obec. mluvě: za- leji, dříve: zalím), zalij (zalí, v obec. mluvě: zalej), lije (íc), il, it, ití; zalévati, zalívati = litím zakryti, politi, zavlažiti, zakropiti, be-, über-, eingiessen, giessend bedecken; uliti, uhasiti, vergiessen, giessend auslö- schen. Jg. — abs. Rád zalívá (= opilec). Bdl. Dříve sázet (jísti), potom zalívat (píti). Us. Dch. Čo nehorí, nezalievaj (čo ťa ne- pálí, nehas; Keď ťa nepáli, neomykaj sa). Na Slov. Zátur. — co: květiny, zahradu, zeliny. Us. Pracovati, až by pot oči zaléval V. Z. oheň (udusiti, uhasiti). Us. Voda luka zalila. Us. Tč. Krev ho zalila. Dám ti, až tě červená zaleje. Us. Vck. Zalejme ty své trampoty (zapijme). Us. Šd. Voda ho zalila, er starb an Wassersucht. Us. Dch. V tom Bátorka nasrdená udre ju do tvári, až Anulku krv zaliala. Ppk. II. 216. Lebo mu všetky zuby vybijem, až ho krvavá polievka zaleje. Vlčk. VI. 63. Keď já s tato puojdem, slzy me zalejú. Sl. ps. Šf. I. 35. Vyšla predo dvere, 6lzy ju zaľaly; Hrdlo sa nám rozsu- šilo, treba ho zaľati. Sl. ps. 95., 383. (Šd.). A tak božeká, tak vykláda, že by aj ten kameň slzy zalialy. Mt. S. l. 63., Dbš. Sl. pov. V. 87. Tu neborku mať slzy od žialu zalialy. Dbs Sl. pov. I. 79. Že štípení boží zaléval. Sš. I. 155. — co, se čím. Chč. 450. Z. něco vodou, V.: díru smolou, olovem, D.; se slzami. D. Z. se krví = 1. krví se pokryti, sich verbluten 2. krvotokem se za- dusiti, an Blutsturz sterben. D., Kom. Svými slzami travičku zalívá. Čes. mor. ps. 141. Mají vína do Boha a kdo tam přijde k nim, vínem by ho zalili. Mor. Šd. Oko slzou je zaliato. Sldk. 247. Ať se krví zalij u (ať umru, nemluvím-li pravdy). U Bydž. Zaliti polívkou tuhé jídlo, aby neškytal. Dch. Z. louky vodou. Har. I. 166. Tvář nachem se zalila. Jab. 131. Zrak se zalil slzou. Vrch. Lež mä ťažia tvé ostrôžky, čo pichajú moje bôčky. Kdekoľvek mä popichajú, všade krvou zalievajú. Mt. S. I. 23. Naše dvérka vrzýgajú a já jich zalévám; zalévám jich sladkým mlékem, kyselú smetanú, zalévala bych jich máslem, naši mně nedajú. Pck. Ps. 66. Eště vodou oheň zaleješ, ale vodu ničím. Na Slov. Zátur. — co kde: šaty na bě- lidle, květiny v zahradě. Us. Na hrobě kříž do kamene zalili olovem. Us Šd. Bodaj's sa bol zalial v tom prvom kúpeli, aby ťa moje oči neboly videly. Sl. ps. 171. A netrvala za mihnutia, prepadli sa svatovia, len jezero zalialo se nad nimi. Dbš. Sl. pov. IV. 27. Otvor rourky v plamenu sklářské lampy se zaleje. Kk. Fys. 87. I u nás smutné doby stávaly sťa nad tou pustou dolinou; často nás horké slzy zalialy nad sebou i nad ro- dinou. Čjk. 34. Takto-li tvých brániš, naj- vyšší Arevojakov? že v černých sa musíme zaľať jako sysli prepasťách? Hol. 292. — co komu: hubu (dáti mu píti, aby mlčel). L. Žluč mu srdce zalila. Šml. Krásný bol jej obličaj a smutek tichý, čo jej tvár zalial, ešte mu výrazu dodával. Lipa 306. Blesků požár mi zalívá hled. Čch. Bs. 9. Oči z. ne- |
||
|
|||
Předchozí (138)  Strana:139  Další (140) |