139

Zalichotiti, z Lichotiti. — (se) komu
čím, v čem, sich bei Jem. einschmeicheln.
Rk. Čímž nemálo zalichotil národní hrdosti
domorodcův. Šmb. S. II. 16.

Zalíkati, vz Zaléknouti.

Zalíkávati, vz Zaléknouti.

Zalíknouti, knul a kl, ut, utí, vz Za-
léknouti

Zalikovati, vz Zaléknouti.

Zalimovati = zalemovati. Jg. Na Ostrav.
Tč.

Zálina, y, f. = drážka, der Falz. Na
bocěch dsky budeta dvě zálině, jimižto dska
se dskú se spojí. BO.

Zalině, ě, f., Zallin, ves v Budějovsku.
Vz Blk. Kfsk. 657.

Zalíniti, il, ěn, ění = upevniti ? zastr. —
co kde. Bych se tak ve cti zalínil, jakž
bych nikdy neučinil i jednoho hřiecha; Bych
mú vóli v tvej zalínil a tvú vóli vždy pak
plnil. Pravn. v. 340., 2785

Zalinovati = začárati, verliniren. Ros.

Zalípanec, nce, m., ein mit Kraut o. fein
geriebener Rübe gefüllter Kuchen. Veď čože
by daly ženičky kraviarovi, ovčiarovi, hlás-
nikom a iným hodnostárom, keďby hodne
syrníkov nenapekly? Z ostatních bochničiek
napečie zaliepancov. Phld. IV. 58.

Zalípati si co: karty (zahráti si). Us.
Dhn. Vz Zalípnouti.

Zalipení, n., lippia, zastr. Ms. lex. vod.

Zalípnouti, pnul a pl, ut, utí, zalípati =
zalepiti se, sich wohin ankleben, anpicken.
— Z. si (v kartách) = přidati, dupliren. —
co komu čím: někomu oči pěstí zalípati. V.

Zaliskati, zalisknouti, zalištiti, zaliská-
vati = zamítati, házeti. Ros. — co čím:
míč palaestrou. — co. Daleko habdu (míč)
zaliskl (liskačkou odrazil). Mor. Šd.

Zalisnúť sa = zablesknouti se. — kde,
Ako sa slnce nad belehradskými kopci za-
lisne. Na Slov. Vlčk.

Zálistí, n., Das Blätterversteck. Dch.

Zalistiti se, il, stěn, ění, sich beblättern,
laubig werden. — kdy. Na jaře se všecko
stromoví zalistí. Us. Tč

Zálistní, extrafoliaceus, ausserblattstän-
dig, jako zaúžlabíčkový. Rst. 521.

Zališiti = vylišiti, co lichého, pryč dáti,
ausmerzen. — co, koho. Ros.

Zališkati se = zalichotiti se, sich ein-
schmeicheln. — komu. Židák chcejúc sa
pánom z , zastavil každého hovoriac. Lipa
I. 62.

Zalištiti se = zalesknouti se, erglänzen,
erschimmern. — kde. Píka na náhle zapraští
a v tom na tisíc rozkáče sa zlomkov; zrazu
tisíc ohnivých na šišáku sa zališťalo isker;
Znenadála v očách jasná sa zališťala žára.
Hol. 21., 359. (Šd.). — komu. Neb tak da-
leká z temného pekla cesta na zem ... a
očám sa svetlo zaliští. Hol. 36.

Zališťovati = lištami přikryti, verleisten.
— co. Ros.

Zalítač, e, m. = záletník. Ona bola dcéra
dosť majetná a jediná, i mala zalietačov vera
do božej vôle. Phld. IV. 17.

Zalítati, vz Zaletěti.

Zalitavan, a, m., ein Transleithanier. Šd.

Zalítávati, yz Zaletěti.

Zalitavsko, a, n., Transleithanien. Šd.

Zalitavský, transleithanisch. Šd.

Zaliti (zaláti, na Ostrav. a j. na Mor. a
na Slov. Tč., Mtl.), liji (v obec. mluvě: za-
leji, dříve: zalím), zalij (zalí, v obec. mluvě:
zalej), lije (íc), il, it, ití; zalévati, zalívati
= litím zakryti, politi, zavlažiti, zakropiti,
be-, über-, eingiessen, giessend bedecken;
uliti, uhasiti, vergiessen, giessend auslö-
schen. Jg. — abs. Rád zalívá (= opilec).
Bdl. Dříve sázet (jísti), potom zalívat (píti).
Us. Dch. Čo nehorí, nezalievaj (čo ťa ne-
pálí, nehas; Keď ťa nepáli, neomykaj sa).
Na Slov. Zátur. — co: květiny, zahradu,
zeliny. Us. Pracovati, až by pot oči zaléval
V. Z. oheň (udusiti, uhasiti). Us. Voda luka
zalila. Us. Tč. Krev ho zalila. Dám ti, až
tě červená zaleje. Us. Vck. Zalejme ty své
trampoty (zapijme). Us. Šd. Voda ho zalila,
er starb an Wassersucht. Us. Dch. V tom
Bátorka nasrdená udre ju do tvári, až
Anulku krv zaliala. Ppk. II. 216. Lebo mu
všetky zuby vybijem, až ho krvavá polievka
zaleje. Vlčk. VI. 63. Keď já s tato puojdem,
slzy me zalejú. Sl. ps. Šf. I. 35. Vyšla predo
dvere, 6lzy ju zaľaly; Hrdlo sa nám rozsu-
šilo, treba ho zaľati. Sl. ps. 95., 383. (Šd.).
A tak božeká, tak vykláda, že by aj ten
kameň slzy zalialy. Mt. S. l. 63., Dbš. Sl.
pov. V. 87. Tu neborku mať slzy od žialu
zalialy. Dbs Sl. pov. I. 79. Že štípení boží
zaléval. Sš. I. 155. — co, se čím. Chč. 450.
Z. něco vodou, V.: díru smolou, olovem,
D.; se slzami. D. Z. se krví = 1. krví se
pokryti, sich verbluten 2. krvotokem se za-
dusiti, an Blutsturz sterben. D., Kom. Svými
slzami travičku zalívá. Čes. mor. ps. 141.
Mají vína do Boha a kdo tam přijde k nim,
vínem by ho zalili. Mor. Šd. Oko slzou je
zaliato. Sldk. 247. Ať se krví zalij u (ať
umru, nemluvím-li pravdy). U Bydž. Zaliti
polívkou tuhé jídlo, aby neškytal. Dch. Z.
louky vodou. Har. I. 166. Tvář nachem se
zalila. Jab. 131. Zrak se zalil slzou. Vrch.
Lež mä ťažia tvé ostrôžky, čo pichajú moje
bôčky. Kdekoľvek mä popichajú, všade
krvou zalievajú. Mt. S. I. 23. Naše dvérka
vrzýgajú a já jich zalévám; zalévám jich
sladkým mlékem, kyselú smetanú, zalévala
bych jich máslem, naši mně nedajú. Pck. Ps.
66. Eště vodou oheň zaleješ, ale vodu ničím.
Na Slov. Zátur. — co kde: šaty na bě-
lidle, květiny v zahradě. Us. Na hrobě kříž
do kamene zalili olovem. Us Šd. Bodaj's sa
bol zalial v tom prvom kúpeli, aby ťa moje
oči neboly videly. Sl. ps. 171. A netrvala
za mihnutia, prepadli sa svatovia, len jezero
zalialo se nad nimi. Dbš. Sl. pov. IV. 27.
Otvor rourky v plamenu sklářské lampy se
zaleje. Kk. Fys. 87. I u nás smutné doby
stávaly sťa nad tou pustou dolinou; často
nás horké slzy zalialy nad sebou i nad ro-
dinou. Čjk. 34. Takto-li tvých brániš, naj-
vyšší Arevojakov? že v černých sa musíme
zaľať jako sysli prepasťách? Hol. 292. —
co komu: hubu (dáti mu píti, aby mlčel).
L. Žluč mu srdce zalila. Šml. Krásný bol jej
obličaj a smutek tichý, čo jej tvár zalial,
ešte mu výrazu dodával. Lipa 306. Blesků
požár mi zalívá hled. Čch. Bs. 9. Oči z. ne-