141

Hinderniss, die Unterbrechung, Versperrung.
L. Z-hy udělati. Haj. Z-hy na cestě učiněné.
BR. II. 692. — Z. = posádka, die Besat-
zung, Garnison. L. — Z. = líčka, úklad,
vojsko ve skrytě položené, die Nachstellung,
Hinterlist, der Hinterhalt. O z-hách nevěděti;
z-hy dělati, líceti, činiti, vzdělati; v z-ze
na někoho státi; z-hy na nepřátely dělati.
V. Zálohy strojiti, D., někomu chystati,
Chmela, zdělati n. proti někomu; z-hy osa-
diti, objeti. Br. Z-hu na někoho učiniti. Háj.
Z-hy rozestaviti. Příkl. k Cyr. Z-hy lidem
léceti. Kom. Na z-hy někoho uvésti. Plác.
A rozkázal za času nočního jim z-hy okolo
pevnosti učiniti. Skl. I. 312. U Helfenburka
z-hu učinili. Tč. 43. Nenadále z z-hy vy-
skočili. V. Udělal na něj z-hu. Let. 98. Z-hy
strojí duši mé. Kom. Lid v z-ze míti. Plác.
V z-ze někoho čekati. Dal. V z-ze na ně-
koho čekati, číhati. Sych. Ze záloh vysko-
čiti. Troj. V z-hách ležeti. Ros. — Z. =
moc (vojenská) po zadu zůstavená, die Re-
serve. Vz S. N., Vlsk. 447. V z-ze býti. Th.,
Ml. Z. střeleb armády, die Armeegeschütz-
reserve. Vz S. N. XL 306. Z. předstráží, die
Vorpostenreserve, náhradní, Ersatzreserve,
vojenská, bitevní, die Schlachtreserve. Čsk.
Důstojník v záloze, der Reserve-Officier
Dch. Z-hy ostaviti. St. skl. Ne se vším na
harc, něco v z-hách (neukazuj všeho, co
máš). Vz Šetrnosť. Má on ještě něco v z-ze.
Ros. — Z. = podložení psi. Šp. — Z. =
= sklad, die Niederlage, der Verschleiss,
das Magazin. L. — Z. (nadací), der Reserve-
fond, die Dotation. Nz. L. — Z. = zásoba,
der Vorrath, Verlag. Peníze v z-ze míti.
Sych., Ros. Z. obilí jest již vyčerpána. Ml.
Z. střeliva, der Munitionsvorrath. Čsk. Z.
pivní (zásoba piva), der Biervorrath, Us.,
poraženého dobytka, das Schlachtviehdepot.
Čsk. Z. cukru. Us. Vk. — Z. = náklad,
výdaje, die Kostenauslage, die Unkosten,
Auslagen. L. — Z. = základ, úkol, thema.
Hmn. 1418. — Z. = peníze někomu napred
poskytnuté, der Vorschuss. Z. peněžní, pe-
něžitá ; z-hu vzíti; kvitance ze z-hy (zá-
ložní) ; účet ze zálohy (záložní); způsobem
z-hy. J. tr. Z-hu někomu dáti (založiti ně-
koho něčím). Nz. Z-ha za náhradu, gegen
Ersatz, na účet, na pořádnosť, gegen Ver-
rechnung ; z-hu přijmouti; z. bezúroční, nazpět
přijatá, vrácená; z-hu vyplatiti; poukázka,
příjemce, zbytek, náhrada z-hy ; z. na cestu,
Reise-, účet ze z.; kniha na z-hy. Šp. Z.
v hotovosti, der Baarvorschuss, na cenné
papíry, Belehnung von Wertpapieren. Dch.
Za z-hu žádati; z-hu spláceti, splatiti. Us.
Z. na služné. — Z. = záloh, das Pfand. Moja
je ona! z čela svitajú zálohy srdca vrelosti.
Sldk. 281. Čo voláte, vy zemské ohlasy,
že v nebi nieto prstenky ? Alabastrových
prstov okrasy, zálohy vernej milenky? Nač
tam záloh, kde po vše časy vernosť sa ver-
nosti dáva? Sldk. 349. — Z. = mraky, které
zahalují zapadající slunce.

Zalojdaný = lojdavý, kdo má lojdy
v očích. Mor. Šd.

Zalojiti, il, en, ení = lojem zamazati, mit
Talg verschmieren, ver-, betalken. — co jak.
Postel dokonale z., aby se stěnice vypudily.

Zalokati. Vypil vše, ani nezalokal. Ros.
Vz Lokati.

Zaloknouti se, einsinken. Kde stoupíš,
zem se zalokne. Na Ostrav. Tč. Když se
směje, líca se zalokajú (bekommen Grübchen).
Ib. Tč.

Záloktí, n. = rámě za loktem, r. hořejší,
der Oberarm. Aqu.

Zálom, u, zálomek, mku, m. = zalo-
mení i co zalomeno, Das Anbrechen, An-
beugen. Der Anbruch, Anbug, Durchbruch.
Z-ky břehu. L. Z. v hornictví. NA. IV. 138.
Z. ve varhanách, der Kropf. — Z. = vývrat
(stromů), der Windbruch. Vz Zálum. D. —
Z., die Strafe, welche beim Zurücktreten
von einem Vertrage zu zahlen ist. Bdl. 380.

— Z. = závdavek, zástava, das Pfand. Od-
úmrtí ono zástavou a zálomem jest, že tu

blaženosť nám za podíl bude ; První částeční
darové ducha sv. co věno, z. a zástava ve-
škeré hojnosti a bohatosti jeho darů; Víra
v Krista přibyti majícího spolu závdavkem
a zálomem byla spásy příští; Jestliže z. ta-
kový jest, jakým bude nám majetek. Sš. I.
76., 91., II. 55., 86. (Hý.).

Zalomázditi, zalomáziti = udeřiti, Jem.
heftig hauen. Na Slov. Koll.

Zalomaziti, vz Zalomázditi.

Zalomcovati, zu schütteln anfangen, ein
wenig schütteln. — čím. V divé zlobě za-
lomcoval dveřmi. Čch. Mch. 106.
Zálomek, vz Zálom.
Zalomení, n , die Einschlagung, Ein-
wärtsbiegung, Faltung, der Anbruch, die
An-, Verbrechung. Z. roku, Bestimrnung
der Tagsatzung = položení roku. Kinský,
Bdl. 380.

Zalomený; -en, a, o, angebrochen, ein-
geschlagen, gefaltet. Z. batterie. NA. III.
160. — kde. Železo v ráně z. Byl. — Z.
pře, der anhängige Process. Kdo má při při
právě z nou. Sněm 1612. Má při s ním za-
lomenou v Polště. Žer. Záp. I. 254.

Zalomiti, il, en, ení; zalámati, lámám a
lamu; zalamovati, zalomovati = lámáním
zahnouti, anbrechen, ankrümmen, anbeugen.
Začala se mu kolena zalamovať (chvěti se).
Lipa I. 89. — co: prut, D., ruce, zusammen-
schlagen, L., Šm., cestu (zatarasiti), Ros.,
rok (položiti, vz Zalomení). Kinský. Stopu
zvěři z. (zlomky, chvojí poznamenati, ver-
brechen) Šp. Z. led. Us. Tč. A keď přišel
domů, sednul na stoličku, zalomil hlavičku;
Stojí, stojí, lamentuje, bílé ručky zalamuje.
Sš. P. 147., 379. Na tom se všichni snesli,
načež horný pokutu zalomil (zlomil prut
dávaje tím. na jevo, že pokuta uložena jest).
Ze 17. stol.. Pk. exc. — čím. Nad někým
rukama z. Č., Šm. Cestu stromy z. Šm. Paní
Běta zalomila rukama. Šml. (Koně) budou
pěkně zalamovat šíjí. Hdk. C. 154. Štyry
sivky tiahly kočiar, zalamovaly krkem. Lipa
I. 113. Ako ho takého zazrela, zalomila
bielyma rúčkama a pustila sa do placu. Dbš.
Sl. pov. I. 233. — jak. Sedá Janík na ko-
níčka, brinkoce mu už šablička, milá jeho
horekuje, smutno ruky zalamuje. Sl. ps. Vz
Z. co kam. — kam (jak). Do skály z-ti
(kopáním). Puch. Tambor tamboruje, šuhaj
mašíruje, švárno dievča plače, rúčky zala-