142

muje. Veď jich zalamuje za svoju hlavičku,
ej, už si ma nechal, švárny šuhajíčku. Sl.
spv. IV. 144. Zalamuje ruky, zalamuje si
jich za svoju hlavičku: komu's mia tu ne-
chal, švarný šohajíčku? Sš. P. 123. A jako
oni do toho lesa vošli, zapäť za nima prile-
tela vichorica, zalamovala s náramným tre-
skotem velikánske stromiska do cesty. Dbš.
Sl. pov. pov. II. 35. — se. Ruda se zalamuje,
macht Stücke. Šp. — si na čem. Ten si
na učení nezalamuje (netěší ho). U Jižné.
Vrů. — co kde: klíč v zámku. Ros. Zala-
muje se led na řece. Brt. Tehdy mezi nimi
pokuta zalomena je na tři rýnské (= usta-
novena). Soudní zápis na Vsacku z r. 1754.
Vck. — co nad kým: ruce (běduje) nad
někým z. L. — se s kým zalomovati =
vundati se s kým, sich womit plagen, ab-
geben. Us. na Mor.

Zálomní, Einbruchs-. Z. předek, střída.
Hř.

Zaloňov, a, m., něm. Salnei, ves u Jaro-
měře. Vz S. N., Blk. Kfsk. 941.

Zalonský, vorjährig. Z. suchota. Zbr.
Hry. 17.

Zálosek, sku, m. = záosek, lonek, zálo-
ek, hřebík do osy, aby kolo s vozu nespadlo,
der Achsennagel. Mor. Mtl., Džl.

Zalosovati, zu losen anlangen. Jg.

Zalotať = zalátati, flicken. Na Ostrav.
Tč.

Záloučí, n, = místo za loukou, ein Ort
hinter der Wiese. Třešně má na z. U Rychn.

Zaloučiti, vz Zalúčiti.

Zalouditi, il, zen, ení; zaluzovati = někam
zavésti, verlocken. — koho: pachole někam
z. Ros. — co kam. Proč můj zrak do ne-
známé strany zaluzuješ? Omyl.

Zaloudků mlýn, Zaloudekmühle, u Kra-
lovic.

Zaloupiti, il, en, ení = počíti loupiti,
anschälen. D.

Zalouskati, vz Zalousknouti.

Zalousknouti, sknul a skl, ut, utí, za-
louskati = louskaje zahubiti, todt beissen.
— koho. Smrť ho zalouskla. Kram. Vz
Zaluskati.

Zalovení, n. — zatáhnutí nevodem a p.
Vz Zaloviti. NA. IV. 122.

Zaloviti, il, en, ení; zalovovati, einfangen,
einfischen, auflauern, Falle stellen. — (si) na
koho (osidla nastaviti). Jg. — abs. Rád by
zalovil. Šm. — čím kde: ve vodě sítí. Us.
Pdl.

Zálozek, zku, m. = zálosek. Na Hané.
Bkř.

Záložek, žku, m. = záloha, der Vorschuss.
Z. dáti, vyplatiti, V., geben; záložkem, vor-
schussweise; splácení z-žků, die Rückzah-
lung von Vorschüssen. Nz. Vydati z. o 500 zl.,
šp. m.: vydati z. 500 zl., einen Vorschuss
von 500 zl. erfolgen.

Založenec, nce, m., der Reservemann.
Čsk. — Z. = záložní dlužník, der Vorschus-
schuldner. Šp., J. tr.

Založení, n., das Gründen, die Gründung,
der Grund. Z-ní stavby, die Anlage eines
Baues; nové z., die Neuanlage, Šp., led-
nice, Fundirung einer Eisgrube, Dch., z.
koželužny, Gerbereianlage, Dch., rodiny,

Pdl., závodu, Us., trávníku. Dlj. 85. Od z.
světa. BR. II. 115. Svět jest toho z., v něm
nic ustavičného nenie. Smil. v. 1605. Do-
brého jsi z. Anth. Jir. I. 3. v. 34. Ale ktož
slyší a nečiní, podoben jest člověku, jenž
stavil jest dóm svój na zemi bez z. (Luk.
6.). Hus II. 418. — Z., die Stiftung, Er-
richtung. Z. státu, Lpř. Děj. I. 14., chrámu,
kláštera Us. — Z., das Einschlagen, Ein-
wärtsbiegen. Z. sukně, kabátu. — Z., die
Ein-, Zusammenfaltung. Z. sukně. — Z., die
Aufkrämpung. Z. klobouku. — Z. = záloha,
der Vorschuss. Náhrada z., der Vorschuss-
rückersatz. Šp., Bdl. — Z. = nadání, fun-
dace, die Fundalion, Dotirung. Nz., Šp. —
Z., das Einlegen. Z. sena za jesle. Us. Z.
ohně, die Brandlegung. Dch., Posp. — Z.,
das Verlegen. Z. spisu. -- Z., die Pfändung,
Verpfändung, Versetzung. — Z., das Bauen,
Vertrauen. Bern. — Z. = základ, der Grund.
V které věci viera z. má; Neb každý kus
má z. v písmě; Milovánie to nemá z. na
Kristu; Všem těmto sv. biskupům a kněžím
jest Kristus z. řka: Věru, věru pravím vám,
že já jsem dvéře! Z. dobré jest příčina všeho
dobrého, což ho odkud přijde; A tato řeč
má z. v slovech Kristových; A jestli které
jiné přikázanie, v tomto slově z. má; Všech
ctností z. jest pokora; Tyto řeči svrchu
psané mají z. v zákoně božiem. Hus I. 6.,
46., 155., 183., 206., 243., II. 373., 422., III.
223. (Tč). — Z. = záloha, der Hinterhalt.

— Z. = přirozená povaha, die natürliche
Anlage. V z-niu věrne zbudi Hr. rk. 141.

— Vz Zakládati.

Záloženský, Vorschusskassa-. Z spolek,
Šp., knížka, jistina, věstník, Anzeiger für
Vorschusskassen. Us. Dch.

Založený; -en, a, o, gegründet, angelegt,

— jak. Široce z-né dílo, široce z. báseň.
Us. Pdl. Spis na rozsáhlé rozměry z-ný. Osv.
I. 79. — kde, na čem. Výklad na pravdě
podobnosti z-ný. Stč. Zmp. 187. Učení na
skutečných zjevech z-né. Osv. I. 50. Cestu
ku blaženosti osvěcuje moudrosť z-ná na
ctnosti. Kmp. Č. 80. Rozsudek z-ný na staro-
dávném právě národním. Anth. Jir. I. 3.
vyd. 1. A tak které právo aneb nařízení
na tom gruntu, totiž na spravedlnosti zalo-
ženo není. Kol. 3. Maje grunt všech těchto
ctností na lásce z-ný. Žer. 310. Církev z-ná
na pravdě trojice svaté. Hrbň. Jsk. Na tom
je hlavně z-no, lépe: záleží. Vk. — Z., ge-
stiftet. Z. stát, klášter. — Z., eingeschlagen,
einwärtsgebogen. Z. vesta, kalhoty. Us.
A ľudia von oblokmi na tie holé zeme zrakma
beznádejnýma nemo pozerajú s rukama za-
loženýma, čo bude, čakajú. Btt. Sp. 35. Jdú
vyhadzovať otca zo školy. Cože, budeme
na to hľadeť so založenýma rukama, he?
HVaj. BD. I.120. Prišly tri panenky a prosily
ho se založenýma rukama, aby tam tri dni
prežil. Dbš. Sl. pov. VI. 19. Seděl rukama
z-ma. Brt. S. 3. vyd. 58. C. 1. Stál tu se
z-ma rukama a díval se na nás. Us. Šd.—
jak. Chodil a rukama na zad z-ma. Us. Šd.

— Z., gefaltet. Z. sukně. — Z., eingelegt.

— kam. List do knihy z-ný. Us. — kde:
ve knize. Us. Dch. — Z., aufgestülpt, auf-
gekrampt. Z. klobouk. — Z., vorgeschos-