Předchozí (141)  Strana:142  Další (143) |
|
|||
142
|
|||
|
|||
muje. Veď jich zalamuje za svoju hlavičku,
ej, už si ma nechal, švárny šuhajíčku. Sl. spv. IV. 144. Zalamuje ruky, zalamuje si jich za svoju hlavičku: komu's mia tu ne- chal, švarný šohajíčku? Sš. P. 123. A jako oni do toho lesa vošli, zapäť za nima prile- tela vichorica, zalamovala s náramným tre- skotem velikánske stromiska do cesty. Dbš. Sl. pov. pov. II. 35. — se. Ruda se zalamuje, macht Stücke. Šp. — si na čem. Ten si na učení nezalamuje (netěší ho). U Jižné. Vrů. — co kde: klíč v zámku. Ros. Zala- muje se led na řece. Brt. Tehdy mezi nimi pokuta zalomena je na tři rýnské (= usta- novena). Soudní zápis na Vsacku z r. 1754. Vck. — co nad kým: ruce (běduje) nad někým z. L. — se s kým zalomovati = vundati se s kým, sich womit plagen, ab- geben. Us. na Mor. Zálomní, Einbruchs-. Z. předek, střída.
Hř. Zaloňov, a, m., něm. Salnei, ves u Jaro-
měře. Vz S. N., Blk. Kfsk. 941. Zalonský, vorjährig. Z. suchota. Zbr.
Hry. 17. Zálosek, sku, m. = záosek, lonek, zálo-
ek, hřebík do osy, aby kolo s vozu nespadlo, der Achsennagel. Mor. Mtl., Džl. Zalosovati, zu losen anlangen. Jg.
Zalotať = zalátati, flicken. Na Ostrav.
Tč. Záloučí, n, = místo za loukou, ein Ort
hinter der Wiese. Třešně má na z. U Rychn. Zaloučiti, vz Zalúčiti.
Zalouditi, il, zen, ení; zaluzovati = někam
zavésti, verlocken. — koho: pachole někam z. Ros. — co kam. Proč můj zrak do ne- známé strany zaluzuješ? Omyl. Zaloudků mlýn, Zaloudekmühle, u Kra-
lovic. Zaloupiti, il, en, ení = počíti loupiti,
anschälen. D. Zalouskati, vz Zalousknouti.
Zalousknouti, sknul a skl, ut, utí, za-
louskati = louskaje zahubiti, todt beissen. — koho. Smrť ho zalouskla. Kram. Vz Zaluskati. Zalovení, n. — zatáhnutí nevodem a p.
Vz Zaloviti. NA. IV. 122. Zaloviti, il, en, ení; zalovovati, einfangen,
einfischen, auflauern, Falle stellen. — (si) na koho (osidla nastaviti). Jg. — abs. Rád by zalovil. Šm. — čím kde: ve vodě sítí. Us. Pdl. Zálozek, zku, m. = zálosek. Na Hané.
Bkř. Záložek, žku, m. = záloha, der Vorschuss.
Z. dáti, vyplatiti, V., geben; záložkem, vor- schussweise; splácení z-žků, die Rückzah- lung von Vorschüssen. Nz. Vydati z. o 500 zl., šp. m.: vydati z. 500 zl., einen Vorschuss von 500 zl. erfolgen. Založenec, nce, m., der Reservemann.
Čsk. — Z. = záložní dlužník, der Vorschus- schuldner. Šp., J. tr. Založení, n., das Gründen, die Gründung,
der Grund. Z-ní stavby, die Anlage eines Baues; nové z., die Neuanlage, Šp., led- nice, Fundirung einer Eisgrube, Dch., z. koželužny, Gerbereianlage, Dch., rodiny, |
Pdl., závodu, Us., trávníku. Dlj. 85. Od z.
světa. BR. II. 115. Svět jest toho z., v něm nic ustavičného nenie. Smil. v. 1605. Do- brého jsi z. Anth. Jir. I. 3. v. 34. Ale ktož slyší a nečiní, podoben jest člověku, jenž stavil jest dóm svój na zemi bez z. (Luk. 6.). Hus II. 418. — Z., die Stiftung, Er- richtung. Z. státu, Lpř. Děj. I. 14., chrámu, kláštera Us. — Z., das Einschlagen, Ein- wärtsbiegen. Z. sukně, kabátu. — Z., die Ein-, Zusammenfaltung. Z. sukně. — Z., die Aufkrämpung. Z. klobouku. — Z. = záloha, der Vorschuss. Náhrada z., der Vorschuss- rückersatz. Šp., Bdl. — Z. = nadání, fun- dace, die Fundalion, Dotirung. Nz., Šp. — Z., das Einlegen. Z. sena za jesle. Us. Z. ohně, die Brandlegung. Dch., Posp. — Z., das Verlegen. Z. spisu. -- Z., die Pfändung, Verpfändung, Versetzung. — Z., das Bauen, Vertrauen. Bern. — Z. = základ, der Grund. V které věci viera z. má; Neb každý kus má z. v písmě; Milovánie to nemá z. na Kristu; Všem těmto sv. biskupům a kněžím jest Kristus z. řka: Věru, věru pravím vám, že já jsem dvéře! Z. dobré jest příčina všeho dobrého, což ho odkud přijde; A tato řeč má z. v slovech Kristových; A jestli které jiné přikázanie, v tomto slově z. má; Všech ctností z. jest pokora; Tyto řeči svrchu psané mají z. v zákoně božiem. Hus I. 6., 46., 155., 183., 206., 243., II. 373., 422., III. 223. (Tč). — Z. = záloha, der Hinterhalt. — Z. = přirozená povaha, die natürliche
Anlage. V z-niu věrne zbudi Hr. rk. 141. — Vz Zakládati.
Záloženský, Vorschusskassa-. Z spolek,
Šp., knížka, jistina, věstník, Anzeiger für Vorschusskassen. Us. Dch. Založený; -en, a, o, gegründet, angelegt,
— jak. Široce z-né dílo, široce z. báseň.
Us. Pdl. Spis na rozsáhlé rozměry z-ný. Osv. I. 79. — kde, na čem. Výklad na pravdě podobnosti z-ný. Stč. Zmp. 187. Učení na skutečných zjevech z-né. Osv. I. 50. Cestu ku blaženosti osvěcuje moudrosť z-ná na ctnosti. Kmp. Č. 80. Rozsudek z-ný na staro- dávném právě národním. Anth. Jir. I. 3. vyd. 1. A tak které právo aneb nařízení na tom gruntu, totiž na spravedlnosti zalo- ženo není. Kol. 3. Maje grunt všech těchto ctností na lásce z-ný. Žer. 310. Církev z-ná na pravdě trojice svaté. Hrbň. Jsk. Na tom je hlavně z-no, lépe: záleží. Vk. — Z., ge- stiftet. Z. stát, klášter. — Z., eingeschlagen, einwärtsgebogen. Z. vesta, kalhoty. Us. A ľudia von oblokmi na tie holé zeme zrakma beznádejnýma nemo pozerajú s rukama za- loženýma, čo bude, čakajú. Btt. Sp. 35. Jdú vyhadzovať otca zo školy. Cože, budeme na to hľadeť so založenýma rukama, he? HVaj. BD. I.120. Prišly tri panenky a prosily ho se založenýma rukama, aby tam tri dni prežil. Dbš. Sl. pov. VI. 19. Seděl rukama z-ma. Brt. S. 3. vyd. 58. C. 1. Stál tu se z-ma rukama a díval se na nás. Us. Šd.— jak. Chodil a rukama na zad z-ma. Us. Šd. — Z., gefaltet. Z. sukně. — Z., eingelegt.
— kam. List do knihy z-ný. Us. — kde:
ve knize. Us. Dch. — Z., aufgestülpt, auf- gekrampt. Z. klobouk. — Z., vorgeschos- |
||
|
|||
Předchozí (141)  Strana:142  Další (143) |