Předchozí (142)  Strana:143  Další (144) |
|
|||
143
|
|||
|
|||
sen, vorausbezahlt. — Z., zusammengelegt.
Bern. — Z., verpfändet. — Z., in den Hin- terhalt gelegt. — Z., fundirt. Nezaložený dluh peněžitý, nicht fundirte (schwebende) Geldschuld, J. tr., založený státní dluh. Šp. — Z. duša. Skrivodlive nashromaždené poklady keď dakto zakope do zeme a umrie bez toho, že by jich vyjavil tomu, kdo si jich pobrať má, toho duša nebude mať po- koja, ale tam bude striezť nad tými po- kladmi. A to je z-ná duša. Dbš. Obyč. 117. — Z , unterlegt. Míti založené koně. Ml.
Založí, n. = záloha, der Hinterhalt. Ze z. na někoho vyskočiti. Us.
Založitel, e, m. = zakladatel. Z. města
Říma; z. rodu. Jel. Řeč ruská menuje sa tak od Rusov, slavianskej ríše na východe z-1'ov od r. 863. Č. Čt. II. 282. Založitelnice, e, f, = zakladatelka. Proch.
exc. Založitelník, a, m. = zakladatel. Jg.
exc. Založitelný, ein-, um-, verlegbar. Krok
II. 253. Založiti, vz Zakládati.
Záložka, y, f. = záloha, základ, základka
v šatu, der Uiber-, Aufschlag. Us. na Mor. Z. na nohavici, der Einschlag. — Z. = post- positio, předložka stojící za svým pádem: mnedle, tohodle. — Z., das Buchzeichen. Šp. — Z. = základka, die Schwelleiste. Šp. — Z. = založená kůže na rozích knihy.
Kniha na z-ce odřená. U Rychn. — Z. = úkol, die Aufgabe. To mám ještě dneska pod z-kou (to mám ještě úkolem). U Rychn. Črk. Záložna, y, f., die Vorschusskasse, Hilfs-.
Z. živnostníkův, řemeslníkův, úvěrní, ob- čanská, rolnická. Cf. Půjčovna. Šp. Vz víc o ní v S. N. X. str. 234.—246. Záložní, Reserve-, militärisch. Z. armáda,
jízda, Kram., voj, J. tr., vojsko, die Reserven, trubač, mužstvo (záložnictvo), pluk, lékař, povoz, střelivo, soumar. Čsk. Z. ústavy, Re- serveanstalten: armádní park střeliva, polní opatrovny, polní zdravotní ústavy, polní sklady oděvu. Čsk. — Z., Hinterhalts-, Z. vojsko. Čsk. — Z., Vorraths-. Z. komora, Kram., zboží, pumpa. Šp. Z. fond, Reserve- fond. Us. Z. zásoba. Šp. — Z., Vorschuss- kassa-, Vorschuss-. Z. peníze, kvitance, ná- hrada, účet, J. tr., fond, banka, doba, po- kladnice. Šp. — Z. sedlák. V malej Porubce jest sedlákov z-ných osm. Sl. let. III. 78. Cf. Záložnice. Záložnice, e, f. V Liptově zovú z-cu
takú rolú, ktorú namiesto úroku užíva ve- ritel do tých čias, kým (až) mu dlžník ne- vráti peniaze od neho vypožičané. Zátur. Záložnictví, n., das Vorschusskassawesen.
Pdl. Záložnictvo, a, n., das Reservekorps. Čsk.
Záložník, a, m. = vojín v záloze, der
Reservemann, Reservist. Dch., čsk. Z-ky svolati, povolati. Čsk. — Z. = založitel, der Gründer. 1588. Záložný = záložní.
Zalsknouti se kde = zalesknouti se,
erglänzen. Zalsklo se cosi za okny. Na Ostrav. Tč. |
Zalší, ves 1) v okr. veselském v Tábor -
sku; 2) u Bernardic. Vz S. N., Tk. I. 20.. 430, Tk. III. 116., Blk. Kfsk. 151., Sdl. III. 308. Zaľuba, y, f. = záliba. Na Slov. Pred-
met z by. Phld. IV. 25. Zaľúbenec, nce, m. = zamilovanec, der
Verliebte, Liebling. Na Slov. Vy z-ci, mla- dosť rada ľúbi. Sldk. 596. Zaľúbení, n. = zalíbení. Zrazu z. nikdá
dobré nenie, lebo sa to mení v každom oka- mžení. Sl. ps. 117. Čo máš do mňa z. (proč se ti líbím)? Sl. ps. 48. V čom máš z., není bez promeny. Na Slov. Tč. Nemaj (neměj) v chlipnej společnosti žádného z. Na Slov. Tč. Zaľúbený, -en. a, o, verliebt. Z. sestra.
Dbš. Sl. pov. I. 477. — do koho A keď začne spivac, co zna premilene, všicke sme dzivčata doňho zaľúbené. Sl. spv. V. 195. Zálubí, n.. das Reisholz im Walde. Šp.
— Z. = zálubné, n., die Mehlbahn (ve mlýně). Šp. Vz Zálubné. — Z. = klesť na lesní cestě. U Příbr. Zalubil, a, m., osob. jm. Šd.
1. Zalúbiti, vz Zalíbiti. Kat. 1279. a j.
2. Zalúbiti si co = za lub schovati, za-
viniti, verschulden. Na Mor. Šd. Zálubné, ého, n., = za lubem jsoucí,
das Stein-, Laufmehl. Sm., Šp. Z. = otruby, které vyplňují spodní čásť lubu. Prm. — Ž. = zálubí, der Ort hinter der Einfasung des Mühlsteines, die Mehlbahn. Šp., Šm. Zálubní, -bný = co za lubem jest. Z.
myšlénky, die Hintergedanken. Dch. Zálučí, n., die Gegend hinter der Wiese.
Šm. 1. Zalučiti, il, en, ení = z luku vystřeliti,
vorn Bogen abschiessen. Na Slov. Hdk. C., Němc. VII. 50. — komu kam. Zalučte jim znova přímo v srdce. Hdk. v Lum. V. 259. Osud to byl krutý, v srdce mi zalučil. Hdk. C. 261. — co kam. Janko šteť zalučí; Chytil buzogáň a na devät mil ho nazpet zalučil (zahodil, odhodil). Dbš. Sl. pov. 1. 116., 100. 2. Zalučiti, zalúčiti, il, en, ení = v louku
obrátiti, in eine Wiese verwandeln. To je tam všecko zalúčeno. Na mor. Valaš. Vck. — se = travou zarůsti, v louku se proměniti,
vergrasen. Šp. Zálud, u, m., die Finte, List, der Hinter-
halt, v šermířství a vojenství. Vz S. N., KP. I. 455., 528., 532., 553., 561., Kká. Td. 348., Čsk. Z. kružný s dvěma pohrozy, ploský, s pohrozem kružným, odsmykem, úhlový, proti protichylu. Tš. Záluda, y, f. = sofisma, rozsudek, v němž
se nepravda umnická zúmyslně kryje, der Trugschluss. Mark. Z. lapavá, verfänglicher Trugschluss. Šf. Rozpr. 1865. 374. Záludmo nepřítele znepokojovati, demon-
striren. Čsk. Zaľudnatenie, n. = zalidnění. Na Slov-
Sl. let. III. 15. Zaľudnatený = zalidněný, bevölkert
— kým. Sl. let II. 143.
Zaľudnatiti = zalidniti, bevölkern. Sl let. II. 140.
Záludný = klamný, svůdný, líčený, trü-
gerisch, täuschend, Schein-. Z. umění, věc, |
||
|
|||
Předchozí (142)  Strana:143  Další (144) |